Pearl Harbor: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Mch576 (diskuse | příspěvky)
pravopis, styl
Mch576 (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 7:
Během raného [[19. století]] nebyl Pearl Harbor používán pro velké lodě kvůli mělkému vstupu. Zájem Spojených států o havajské ostrovy rostl díky lovu velryb, lodní dopravě a obchodním aktivitám v [[Tichomoří]]. Již v roce 1820 byl ustanoven "Agent Spojených států pro obchod a námořníky", aby dohlížel nad americkými obchodními aktivitami v přístavu Honolulu. Tyto obchodní vazby na americký kontinent doplňovala práce Americké rady komisařů pro zahraniční mise. Američtí misionáři a jejich rodiny se stali nedílnou součástí havajského politického subjektu.
 
Incident z roku [[1826]] ilustruje některé z panovačných taktik používaných v té době kolonizátory ostrovů. Když loď por. Johna Percivala USS Dolphin připlula do [[Honolulu]], kde zrovna vstoupilo v platnost nařízení omezující prodej [[alkohol|alkoholických]] [[nápoj|náopojů]] a braní žen na palubu plavidel v Honolulu Harbor inspirovanéiniciované misionáři, por. Percival a členové jeho posádky považovali zákony nového místopředsedy za nepřiměřené a jejich anulaci si vynutili za použití víc než jen hrozboupohrůžky použití násilí. Tato akce byla později Spojenými státy odsouzena a vedla k vyslání posla ke králi KauikeaouliKauikeaoulimu. KapitánKdyž kapitán Thomas A. P. Catesby Jones, velitel lodi USS Peacock, připlul, stal se tak stal prvním námořním důstojníkem, který navšívil Havaj vyzbrojen pokyny k projednání mezinárodních záležitostí s havajským králem a vůdci a k uzavření obchodní dohody.
 
Během 20. a 30. let 19. století navštívilo Honolulu mnoho amerických válečných lodí. Ve většině případů doručovali velící důstojníci dopisy od vlády Spojených států s radami týkajícími se vládních záležitostí a vztahů ostrovního národa s cizími mocnostmi. V roce 1841 podpořily noviny ''Polynesian'' vycházející v Honolulu založení americké námořní základny na Havaji na ochranu amerických občanů zapojených do velrybářského průmyslu. Britský ministr zahraničních věcí na Havaji Robert Crichton Wyllie poznamenal v roce 1840, že "... domnívám se, že proud událostí směřuje k rychlému připojení ke Spojeným státům." Tomuto trendu napomáhaly incidenty s Brity a Francouzi. 13. února 1843 lord George Paulet, velitel lodi HMS Carysfort, obsadil ostrovy během incidentu známho jako Paulet Affair. Ačkoli byla americká válečná loď USS Boston v přístavu, její velitel nezasáhl. O několik dní později byl však komodorem Kearneym, velitelem lodi USS Constellation, vznesen oficiální protest. Jednání lorda Pauleta bylo odsouzeno lordem Aberdeenem v Londýně. Francie a Británie uznaly havajskou nezávislost, Spojené státy ji však odmítly.
 
Po francouzské invazi v roce 1849 sepsal král Kamehameha III, ovlivněn svými americkými poradci, listinu týkající se připojení ke Spojeným státům. Během čekání na odpověď z Washingtonu byla v pohotovsti loď USS Vandalie. Po smrti krále, odchodu francouzských ozbrojených sil a v důsledku zahraniční politiky Fillmorovy vlády byla myšlanka připojení odložena. Oddělení námořnictva však obdrželo rozkazy k ponechání amerického válečného loďstva v pacifiku.
 
Díky ukončení [[Americká občanská válka|americké občanské války]], nákupu [[Aljaška|Aljašky]], rostoucímu vlivu pacifických států, plánovanému obchodu s Orientem a touze po bezcelním trhu pro havajské produkty začaly havajské ostrovy expandovat. V roce 1865 byla vytvořena severopacifická eskadra pro pokrytí západního pobřeží a Havaje. V následujícím roce byla USS Lackawanna pověřena plavbou mezi ostrovy ,coby "lokalitou velkého a rostoucího zájmu a významu." Toto plavidlo prozkoumalo severozápadní ostrovy u Japonska., Vv důsledku tohočehož Spojené státy obsadily ostrov Midway. Sekretář námořnictva tak mohl napsat ve své výroční zprávě z roku 1868, že v listopadu 1867 vlálo nad velrybářskými a obchodními plavidly v Honolulu 42 amerických vlajek v porovnání s pouhými šesti vlajkami jiných národů. Tato zvýšená aktivita byla důvodem pro trvalou přítomnost alespoň jedné válečné lodi v havajských vodách. Následujícho roku byla kongresem k 1. březnu 1869 vyhrazena v rozpočtu částka 50000 dolarů na prohloubení přístupů do přístavu.
 
Od roku 1868, kdy velitel pacifické flotily navštívil ostrovy za účelem dohledu nad "americkými zájmy", hráli námořní důstojníci důležitou roli ve vnitřních záležitostech. Sloužili jako rozhodčí v obchodních sporech, vyjednavači obchodních dohod i jako ochránci zákona a pořádku. Pro členy havajské královské rodiny a významné úředníky ostrovní vlády byly pořádány pravidelné plavby mezi ostrovy a pevninou na palubě válečných lodí USA. Když v roce 1873 zemřel král Lunalilo, byla již v proudu jednání o ustanovení Pearl harboru coby přístavu pro bezcelní vývoz cukru do USA. Nepokoje po zvolení krále Kalakaua v březnu 1874 vedly k vylodění modrokabátníků z USS Tuscarora a USS Portsmouth. Také britská válečná loď HMS Tenedos vylodila varovné síly. Právě během vlády krále Kalakaua byla Spojeným státům udělena výhradní práva pro vstup do Pearl harboru a pro založení opravné a tankovací stanice.
 
Přestože byla tato smlouva v platnosti až do srpna 1898, USA neopevnily Pearl harbor jako námořní pevnost. Mělký vstup nadále tvořil tvoří impozantní bariéru proti použitívniknutí do hlubokých chráněných vod vnitřního přístavu, tak, jako tomu bylo předchozích 60 let.
 
V roce 1875 podepsaly Spojené státy a havajské království Smlouvu o reciprocitě, doplněnou Úmluvou z 6.prosince 1884 a ratifikovanou v roce 1887. Dne 20. ledna 1887 udělil Senát Spojených států námořnictvu výhradní právo na užívání Pearl Harboru jako námořní základny (USA byl obsazen 9. listopadu téhož roku). K tomuto rozhodnutí přispěly jak Španělsko-americká válka v roce 1898, tak touha Spojených států po trvalé přítomnosti v Pacifiku.
Řádek 27:
7. prosince 1941 skutečný útok na Pearl Harbor vtáhl Spojené státy americké do 2. světové války.
 
Útok jako první zahájily japonské letouny a trpasličí ponorky. Je pravdou, že Američané již dříve prolomili japonský kód, a o tom, že se chystá útok, věděli. Vzhledem k obtížím spojeným s dekodováním zachycených zpráv se však nepodařilo zjistit cíl onoho útoku před jeho započetím. Útok pod velením admirála [[Isoroku Jamamoto|Isoroku Jamamota]] byl zničující jak cos seohledem týkána ztráty na životech, tak na poškození americké flotily. Sedmého prosince v 06:05, zahájilo šest japonských letadlových lodí zahájilo útok vypuštěním první vlny 183 letadel(353 letadel {jiný zdroj}), sestávající hlavně z torpédových a střemhlavých bombardérů a stíhačů. Japonci zasáhli americké cíle v 07:51. První vlna zasáhla vojenská letiště na ostrově Ford. V 08:30 zaútočila na flotilu kotvící v Pearl Harboru druhá vlna 170 Japonských letadel, většinou torpedových bombardérů. Bitevní loď [[USS Arizona (BB-39)|Arizona]] byla zasažena protipancéřovou bombou, která prorazila plášť a zasáhla přední sklad munice, což mělo za následek doslovné roztrhnutí Arizony a její potopení během několika sekund. Celkem byla potopeno 9 lodí a 21 vážně poškozeno. 3 z těchto 21 byly neopravitelné. Celkové ztráty na životech byly 2350 mrtvých, včetně 68 civilistů, a 1178 zraněných. Z vojenského personálu bylo právě 1177 z Arizony. První střely byly odpáleny z torpédoborce Ward na trpasličí ponorku, která plula na hladině u přístavu. Ward ponorku potopil přibližně v 06:55, hodinu před útokem na Pearl Harbor.
 
== Související články ==