Augustin Štancl: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 123:
Prakticky celý svůj život zasvětil aktivitám podporujícím obnovení výchovy a vzdělávání v katolickém duchu, a to v celém školském systému jak [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], tak později i nového [[Československo|československého státu]].
V roce 1900 založil v [[Olomouc|Olomouci]]
Všestranně podporoval řeholní společnost [[Salesiáni Dona Bosca|salesiánů]], která se podle jeho představ měla stát garantem křesťanské výchovy katolické mládeže u nás. Štancl nesl největší zásluhu na tom, že se česká salesiánská komunita, která vznikla v italské [[Perosa Argentina|Perose Argentině]] v roce 1924, mohla již v roce 1927 přesunout do [[Fryšták|Fryštáku na Moravě]], aby tak zahájila své dílo v [[České země|českých zemích]].
Řádek 140:
Z Lubojat přešel na kaplanské místo při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži, kde zůstal do roku 1907. Kromě služby kaplana zde vykonával také funkci katechety – náboženství vyučoval na místní obecné a měšťanské dívčí škole, dále na obecné škole v nedalekých Skašticích a ve školním roce 1906–1907 navíc ještě i jako zatímní profesor na kroměřížské zemské německé reálce. Štancl v Kroměříži spolu s dalšími dvěma kněžími (P. Janem Korcem a P. Antonínem Urbanem) také založil katolický list ''Pozorovatel''.
Jeho dalším kaplanským a katechetským působištěm se stal od roku 1907 Prostějov. Štancl zde působil nejprve jako zatímní profesor a od roku 1908 jako řádný profesor náboženství na tamní státní německé reálce. Prostějovským farářem byl v té době
V Kroměříži působil Štancl jako katecheta na Státním německém gymnáziu do roku 1920, kdy přešel do Moravské Ostravy, kde vyučoval rovněž na Státním německém gymnáziu. Z Ostravy však odešel velmi brzy – již v únoru 1922 byl na vlastní žádost přeložen na Státní reálné gymnázium do Hranic na Moravě. Zde pak dalších devět let, až do odchodu do penze na začátku roku 1931, vyučoval náboženství, latinu a také němčinu. V roce 1933 se z Hranic přestěhoval do Olomouce, kde až do druhé poloviny padesátých let žil v městské části Hejčín, nedaleko nově vybudovaného kostela sv. Cyrila a Metoděje.
Řádek 146:
V roce 1958 odešel do kněžského domova v Senohrabech u Prahy, kde 21. prosince 1962 ve věku 91 let zemřel. Pohřben byl podle svého přání na hřbitově ve Fryštáku do společného hrobu s prvním českým salesiánem P. Ignácem Stuchlým
==
* {{Citace periodika
| příjmení = Němec
Řádek 167 ⟶ 166:
}}
* {{NK ČR|jk01131078}}
| |||