Alois Mrštík: Porovnání verzí

Narodil se 14. října 1861 v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině obuvníka Aloise Mrštíka (1834 - 1918) a švadleny Františky, roz. Elisové. Byl nejmladšínejstarší ze čtyř sourozenců: O dva roky mladší Vilém (1863 - 1912) se stal významným prozaikem, autorem impresionisticky laděných románů, cestopisných črt a realistických povídek, mladšími bratry byli František (1865 - 1909), lékárníkmagistr farmacie, a Norbert (1867 - 1905), překladatel z ruštiny a polštiny a fejetonista. Roku 1869 přesídlili Mrštíkové do Ostrovačic u Brna a roku 1874 se znovu stěhovali - za studiem bratří do Brna. Alois tam dostudoval reálku a poté učitelský ústav. Po absolvování studia v roce 1881 dostal místo podučitele ve Starém Lískovci u Brna. Rok poté už působil jako řádný učitel postupně v Rakvicích, Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopeče, kde se natrvalo usadil. Alois Mrštík měl dva syny: nemanželského Františka (nar. 1882, matka Magdaléna Smržová ze Starého Lískovce) a se svou ženou Marií, roz. Bezděkovou, s níž se r. 1901 v Divákách oženil, syna Karla (nar. 1905). Vedle své sedmadvacetileté literární činnosti redigoval s bratrem Vilémem v letech 1907 až 1910 Moravsko-slezskou Revuirevui. Roku 1920 odešel Alois Mrštík na odpočinek. Ve své obci Diváky se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel v únoru 1925 po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.

Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů, Máje aj. Jeho literární prvotinou byla sbírka črt a povídek ''Dobré duše'' (vyd. 1893). K jednomu z vrcholů jeho tvorby patří druhé dílo, drama ''Maryša'' (vyd. 1894), vzniklé ve spolupráci s bratrem [[Vilém Mrštík|Vilémem]]. Námět si Alois přivezl z Těšan a původně jej zamýšlel zpracovat jako román, ale Vilém ho přemluvil k dramatu. V bratrské spolupráci vznikla i kniha ''Bavlnkovy ženy a jiné povídky'' (vyd. 1897). Z dlouhodobého pobytu v Divákách na pomezí [[Slovácko|Slovácka]] a [[Haná|Hané]] čerpá Alois ve svém největším, devítisvazkovém díle ''Rok na vsi'', – Kronikakronika moravské dědiny'' (vyd. 1903 - 1904). Desetiletá práce byla završena opět bratrskou spoluprací, když se na konečném znění Roku na vsi zčásti podílel i Vilém. Následujícími Aloisovými literárními díly byly ''Povídky a obrázky'' (vyd. 1911), ''Hore Váhom'' (obrazy z Tater, vyd. 1920) a ''Nit stříbrná'' (sbírka povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu, vyd. 1926). Zásluhy Aloise Mrštíka o českou literaturu byly oceněny členstvím v [[Česká akademie věd a umění|České akademii věd a umění]], jejímž řádným členem byl zvolen [[17. červen|17. června]] [[1924]].<ref>Alena Šlechtová, Josef Levora. ''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 206.</ref>

* ''Bavlnkovy ženy a jiné povídky'' – povídky, spolu s [[Vilém Mrštík|Vilémem Mrštíkem]] (1. vyd. 1897)

* ''Rok na vsi'' - románová kronika (1. knižní vyd. 1903 - 1904, pův. vydáván v časopiseČechových ''Květy''Květech (1899 - 1902).

* ''Hore Váhom'' - obrázkyobrazy z Tater (1. vyd. 1919)

Vrcholem Aloisovy slovesné tvorby je kronika moravské dědiny Rok na vsi. Je to široce založený obraz života na vesnici na rozhraní Hané a Slovácka. Alois Mrštík v tomto díle přinesl nové, realistické prvky do zobrazování venkova. Vykreslil svérázný život na moravské dědině v rámci církevního roku (tj. od podzimu do podzimu) se všemi jeho zvyky, radostmi i strastmi. Spíše než celkovou koncepcí působí kniha přesvědčivými detaily, plastickou kresbou postav a spádným, dobře odposlouchaným dialogem. U druhého vydání Roku na vsi (19141921) připsal Alois jako spoluautora bratra Viléma (právě on, jehož silou bylo zejména impresionistické líčení přírody, je patrně spoluautorem lyrických popisů v románě).