Eduard Hanslick: Porovnání verzí

Přidáno 382 bajtů ,  před 5 lety
+ infobox
m (řádková verze {{Commonscat}})
(+ infobox)
{{Infobox - osoba
[[Soubor:Hanslick.jpg|thumb|Eduard Hanslick ve věku 40 let]]
| jméno = Jan Hus
| obrázek = Hanslick.jpg
[[Soubor:Hanslick.jpg|thumb | popisek = Eduard Hanslick ve věku 40 let]]
| popisek = Eduard Hanslick ve věku 40 let
| citát =
| datum narození = [[11. září]] [[1825]],
| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| datum úmrtí = [[6. srpen|6. srpna]] [[1904]]
| místo úmrtí = [[Baden u Vídně]], <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
}}
 
'''Eduard Hanslick''' ([[11. září]] [[1825]], [[Praha]] – [[6. srpen|6. srpna]] [[1904]], [[Baden bei Wien|Baden u Vídně]]) byl [[rakouská monarchie|rakouský]] hudební kritik českého původu. Měl zásadní význam pro [[hudební estetika|hudební estetiku]].
 
Přestože vystudoval práva, začal se záhy, už v polovině 40. let v Praze, věnovat hudební kritice a dějinám hudby. Od roku [[1852]] působil trvale ve Vídni, kde se stal vůbec prvním profesorem v oboru dějin hudby na tamní univerzitě ([[1861]]). Své hudební kritiky a [[fejeton]]y publikoval v &nbsp;největších vídeňských listech své doby, ve ''Wiener Zeitung'', ''Presse'' a ''Neue Freie Presse''.
 
Svým prosazováním pohledu na hudbu jako na absolutní umění, které nenese konkrétní významy a jeho krása nespočívá v ničem mimo hudbu samotnou ([[absolutní hudba]]), se postavil do přímého protikladu k názorům [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]].
Největší ohlas měla jeho stať proti programní hudbě a na obranu absolutní hudby ''O hudebním krásnu'' ({{vjazyce|de}} ''{{cizojazyčně|de|Vom Musikalisch-Schönen}}'') z roku 1854, vlastně [[Habilitace|habilitační]] spis.
 
Rozsáhlé badatelské úsilí je za dvojsvazkovými ''Dějinami koncertního života ve Vídni'' (''{{cizojazyčně|de|Geschichte des Konzertwesens in Wien}}'', 1869-70) a &nbsp;devítisvazkovou ''Moderní operou'' (''{{cizojazyčně|de|Die moderne Oper}}'', 1875-1900). V roce 1894 vyšly v [[Berlín]]ě jeho vzpomínky ''{{cizojazyčně|de|Aus meinem Leben}}''.
 
Do češtiny byl přeložen jeho spisek ''O hudebním krásnu'' (přel. Jaroslav Střítecký, vyd. 1973). V roce 1992 vyšel výbor z jeho pamětí, fejetonů a kritik v překladu [[Jitka Ludvová|Jitky Ludvové]] pod titulem ''Dokonalý antiwagnerián''.