Íránské revoluční gardy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
m typografické úpravy
Řádek 18:
|-
! align="left" valign="top" |Velikost
|125  000
|-
! align="left" valign="top" |Motto
Řádek 38:
! colspan="2" | <big>Vojenská účast </big>
|-
! align="left" valign="top" | 1980 - 19881980–1988
|[[Irácko-íránská válka]]
|-
Řádek 44:
|[[Druhá libanonská válka]] (neoficiálně)
|-
! align="left" valign="top" |2011 -2011–
|[[Občanská válka v Sýrii]]
|}
 
'''Íránské revoluční gardy''' ([[perština|persky]] {{cizojazyčně|fa|'''سپاه پاسداران انقلاب اسلامی'''}}, ''Sepáh-e pásdárán-e enqeláb-e islámí'', doslova ''Armáda strážců islámské revoluce'') jsou složkou [[ozbrojené síly|ozbrojených sil]] [[Írán]]u. Byly založeny [[5. květen|5. května]] [[1979]] na popud [[Rúholláh Chomejní|Rúholláha Chomejního]] a během [[Irácko-íránská válka|íránsko-irácké války]] se z nich stal důležitý aktér konfliktu. Součástí gard je i &nbsp;elitní jednotka [[Jednotky Quds|Quds]].
 
Íránské revoluční gardy jsou oddělené od [[Íránská armáda|íránské armády]], [[Íránské námořnictvo|námořnictva]] i [[Íránské vojenské letectvo|letectva]]. Mají své vlastní pozemní jednotky, námořnictvo, letectvo, rozvědku a speciální útvary. Kontrolují také [[Basídž|milici]], která má kolem 11 milionů příslušníků, a jejich početní stav dosahuje zhruba 100&nbsp;000 mužů u pozemních jednotek a 20&nbsp;000 u námořnictva (záložníků je asi 300&nbsp;000). Velitelem je od [[1. září]] [[2007]] [[Muhammad Alí Džafarí]], vystudovaný [[architekt]]. V době svého založení v roce [[1979]] měly gardy jen asi 10&nbsp;000 mužů ve zbrani.
Řádek 54:
Hlavním úkolem gard je obrana národní bezpečnosti. Gardy jsou zodpovědné jak za vnitřní, tak pohraniční bezpečnost, ale i za dodržování [[zákon]]ů. Do jejich působnosti spadá také [[Sadžíl|raketová]] výzbroj. Operace gard bývají svým provedením zařazovány k [[asymetrické vojenství|asymetrickému vojenství]]. Gardy například odhalují [[pašování]] nebo se připravují na případné uzavření [[Hormuzský průliv|Hormuzského průlivu]].
 
Po skončení [[Irácko-íránská válka|íránsko-irácké války]] se objevily snahy vytvořit jednotné velení armády a revolučních gard, ale neměly výraznější úspěch ani dopad. Zdá se, že obě ozbrojené složky budou operovat odděleně a &nbsp;budou mít rozdílné role. Dnes působí v kabinetu [[prezident]]a [[Mahmúd Ahmadínedžád|Mahmúda Ahmadínedžáda]] 13 [[ministr]]ů (z &nbsp;21), sloužících dříve v &nbsp;revolučních gardách. Sám Ahmadínedžád měl v gardách funkci jednoho z velitelů.
 
V srpnu [[2007]] se objevily zprávy,<ref>[http://zpravy.idnes.cz/usa-zaradi-iranske-gardy-na-seznam-teroristu-fn1-/zahranicni.asp?c=A070815_153632_zahranicni_tha Idnes.cz: USA zařadí íránské gardy na seznam teroristů]</ref> že vláda [[Spojené státy americké|USA]] zařadí Íránské revoluční gardy na seznam [[terorismus|teroristických]] organizací.
 
== Historie ==
Revoluční gardy byly založeny [[Ajatolláh Chomejní|ájatolláhem Chomejním]] za účelem upevnění kontroly nad [[Írán]]em. Začínaly jako brutální jednotka členů civilní stráže, která vraždila a &nbsp;mučila každého, na koho padlo podezření, že je proti [[Islámská revoluce|islámské revoluci]].
Po vypuknutí [[Íránsko-irácká válka|íránsko-irácké války]] se Revoluční gardy začlenily do pravidelné armády a &nbsp;putovaly na frontu, kde se učily jak bojovat v moderní válce. Po skončení konfliktu byly integrovány do íránských ozbrojených sil. Revoluční gardy disponují vlastním letectvem a námořnictvem a jsou považovány za elitní jednotky íránské armády.
Revoluční gardy v jistém smyslu fungují spíše jako stát ve státě. Vlastní více než stovku společností a kontrolují přístup k majetku o hodnotě vyšší než 12 miliard USD. Disponují vlastními výrobnami zbraní, pod jejich kontrolou je hlavně vývoj a &nbsp;výroba íránských raket, mají vlastní vězení a zatýkací pravomoci. Vstoupit do Revolučních gard mohou jen politicky prověřené osoby. Tyto osoby pak mají možnost uplatnit se také v politice.
 
== Pozemní síly ==
Pozemní síly ({{Vjazyce|fa}} {{Cizojazyčně|fa|'''نیروی زمینی سپاه پاسداران انقلاب اسلامی'''}}) jsou nejsilnější složkou IRGC. Tvoří je 17 divizí (10 pěších, 2 obrněných a 5 mechanizovaných) a &nbsp;20 &nbsp;samostatných brigád.IRGC má 470 tanků 366 dělostřeleckých baterií,140 protiletadlových baterií a 620 [[BMP]] a [[Obrněný transportér|obrněných transportérů]].
 
== Letectvo ==
[[Soubor:Su-25 in flight 01.JPEG|200px|thumb|right|Su-25]]
Letecké síly ({{Vjazyce|fa}} {{Cizojazyčně|fa|'''نیروی هوایی سپاه پاسداران انقلاب اسلامی'''}}) jsou vyzbrojeny 300 bojovými letadly a asi stovkou transportních letadel. Páteř letectva tvoří letouny [[Su-25]] [[MiG-29|Mig-29]] [[Su-24]] a transportní [[Boeing 707]].
Součástí letectva jsou i &nbsp;íránská raketová vojska vyzbrojena raketami krátkého, středního a dlouhého doletu, jako jsou Ogháb, [[Šaháb-3|Šaháb]], [[Qadr 110|Qadr]] a &nbsp;[[Sadžíl]].
 
== Námořnictvo ==
Námořní síly ({{Vjazyce|fa}} {{Cizojazyčně|fa|'''نیروی دریایی سپاه پاسداران انقلاب اسلامی'''}}) je sbor určený k teritoriální obraně íránských vod. Vrchním velitelem je generál Mortezá Saffar. Námořnictvo má k dispozici 3 &nbsp;ponorky, 3 &nbsp;miniponorky, 3 &nbsp;fregaty, 2 &nbsp;korvety, 20 &nbsp;raketových lodí, 20 &nbsp;torpédových člunů, 13 &nbsp;obojživelných lodí, 6 &nbsp;vznášedel a 28 &nbsp;pomocných plavidel a 22 [[Mi-17|vrtulníků]]. Námořnictvo je vybaveno proti lodními raketami Silkworm, [[Núr]] a [[Kosar]]
 
== Vzdělávání a ideologická školení ==