Životní styl: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.34b - Opraveno pomocí WP:WCW (Hierarchie nadpisů - Opravy pravopisu, typografie nebo kódu)
→‎Faktory ovlivňující životní styl: drobne wikilinky, zmena sugestivnich popisku na realitu
Řádek 132:
 
=== Postavení v pracovním procesu ===
[[Soubor:Marek1.jpg|thumb|Jedním z nejdůležitějších faktorů v zaměstnání je [[prestiž]]]]
Jedním z nejdůležitějších faktorů v zaměstnání je [[prestiž]], která je někdy označována jako funkční prestiž. Sociální prestiž lze charakterizovat jako úctu spojenou s určitým statusem přenášející se na individua, která tento status zaujala. Kromě pracovního postu jsou dalšími výrazy prestiže např. specifický životní styl, dále k symbolům statusu či prestiže patří zejména bydliště, vlastnictví, „prestiž předmětů“ či členství ve specifických organizacích. Možnost uplatnění na [[trh práce|trhu práce]] ovlivňuje výška sociokulturního statusu, nerovnosti sociokulturní se potom prolínají s nerovnostmi socioekonomickými. Výrazem socioekonomických nerovností je [[sociální stratifikace]], v jejímž pozadí stojí společenská [[dělba práce]]. Profese v postmoderní společnosti vymezuje statusové skupiny. Podle [[Max Weber|Maxe Webera]] se jako statusová skupina označují lidé, kteří si vzájemně připisují stejnou prestiž, sdílí tytéž hodnoty a podobný životní styl. Toto vymezení však není podmínkou, statusové skupiny mohou existovat v rámci tříd či vrstev ale i překračovat jejich hranice.<ref name="Šanderová"/>
 
=== Vzdělání ===
„Čím déle se společnost vyvíjí směrem […] k postindustriálnímu stupni, tím větší úlohu stupeň (obor) vzdělání hraje jako jeden ze základních kvalifikačních zdrojů umožňujících dosahování odpovídající nebo alespoň přibližně odpovídající úrovně v ostatních rozměrech sociálního postavení: složitost práce, postavení v řízení, příjmová a životní úroveň, kvalitě způsobu života i společenského uznání.“<ref name="Tuček"/>.“ Vzdělání a kvalifikaci jedince je statusovou charakteristikou podmiňující zaměstnanecký status, což má následně vliv na třídně profesionální zařazení a souhrnný sociální status jedince.<ref name="MachTuč"/> Funkce dosaženého vzdělání má v postmoderní společnosti podle dvě funkce. Za prvé se jedná o dosahování kulturní úrovně a s ní spjatého všeobecného rozhledu, což lze také nazývat [[enkulturace|enkulturační funkcí]]. Za druhé jde o získávání praktické kvalifikace nezbytné především pro výkon pracovní (výdělečné) činnosti, pro uplatnění zprostředkovávané tzv. trhem práce.<ref name="Tuček"/>
 
=== Příjem ===
Řádek 142:
 
=== Volný čas ===
[[Soubor:Flickr - The U.S. Army - Fore.jpg|thumb|left|VyhraňováníAmerický činnostívoják veběhem volnémmise časev je[[Bagdád]]u, výrazem obratu ve vývoji společnosti2006.]]
 
Životní styl hraje důležitou roli, neboť zastává aktivní roli činitele, který spoluvytváří sociální status, protože se zřetelně váže ke sféře nejsvobodnějšího rozhodnutí – volného času.<ref name="MachTuč"/> Činnost člověka ve volném čase je možné vymezit jako články řetězce příčin a důsledků, které jsou výrazem subjektivní stránky jedince, jeho potřeb a zájmů. Dále je volný čas ve svém rozsahu a obsahu systémově provázán s daným typem společnosti, kterému odpovídají určité hodnoty, instituce, vzorce chování a sociální mechanismy spojené s naplňováním volného času. Jestliže společnost zabezpečí kvalitní trávení volného času dětí a mládeže, urychlí tím rozvoj obecných specifických schopností mladé [[generace]] a potlačí rozvoj negativních sociálních rysů.<ref name="Sak"/> Jednoduše je volný čas komplexem činností, k jejichž vykonávání se člověk rozhodl sám ze své vlastní vůle a vykonává je zpravidla pro ně samé. Tento čas není vymezen konkrétně ani obsahově, ani časově – je to ten časový prostor, který člověku zbývá.<ref name="Tuček"/> Koncem devadesátých let minulého století dochází k vyhraňování volného času a u řady aktivit se zvyšuje frekvence. Vyhraňování činností ve volném čase je výrazem obratu ve vývoji společnosti. Průběh diferenciačních procesů ve společnosti vede od nivelizované homogenní společnosti let osmdesátých ke společnosti diverzifikované především majetkově, ale i sociokulturně.<ref name="Sak"/>
Řádek 168:
| počet stran = 187
| isbn = 80-7066-660-9}}</ref>
 
=== Rodinná vzdělaností a kulturní kontinuita ===
[[Soubor:Jammu (North India).jpg|thumb|Rodina v [[Indie|Indii]], 2007,<br>"Aktivity mají základ v rodině",]]
 
Reálné aktivity i jejich subjektivní učení nevychází pouze z daného subjektu jedince či skupiny mládeže, ale mají své zázemí v [[rodina|rodině]]. Zájmy a aktivity jedince navazují na hodnotové orientace, kulturu a způsob života jeho rodiny. Prostřednictvím dítěte, mladého jedince a mladé generace, tak reprodukují rodina a společnost své aktivity a hodnoty na úrovni adekvátnější nové sociální skutečnosti.<ref name="Sak"/> Stále více roste význam kulturního kapitálu výchozí rodiny a zvyšuje se jeho autoreprodukci, univerzální hodnota vzdělanosti tak zjevně určuje životní strategie rodičů a jejich dětí.<ref name="MachTuč"/>
 
=== Tradice, móda ===
[[Móda]] je napodobením daného vzoru, napodobením tohoto vzoru pak jedinec uspokojuje potřebu určité sociální opory. Móda přivádí jedince na cestu, po níž kráčejí všichni, poskytuje obecný základ, který přeměňuje chování každé osoby v pouhý příklad. Uspokojuje však i potřebu rozdílnosti a sebeodlišení, což provádí na jedné straně změnou obsahů, která dnešní módě dává individuální ráz, jímž se liší od módy jiných historických etap. Ještě výrazněji se jí to daří tím, že podoby módy jsou vždycky dány módou určitých tříd. Móda vyšší vrstvy se liší od módy vrstvy nižší a bývá také opuštěna v tomtéž okamžiku, kdy si ji tato nižší vrstva začne osvojovat. Prostřednictvím módy se tendence k sociálnímu vyrovnání spojuje v rámci jednotného jednání s tendencí k individuální odlišnosti a ke změně.<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Simmel