|
== Život a tvorba ==
Narodil se v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině obuvníka Aloise Mrštíka (1834) a švadleny Františky, roz. Elisové. Byl nejmladší ze čtyř sourozenců: O dva roky mladší Vilém (1863 - 1912) se stal významným prozaikem, autorem impresionisticky laděných románů, cestopisných črt a realistických povídek, mladšími bratry byli František (1865 - 1909) a Norbert (1867 - 1905). Roku 1869 přesídlili Mrštíkové do Ostrovačic u Brna a roku 1874 se znovu stěhovali - za studiem bratří do Brna. Alois tam dostudoval reálku a poté i učitelský ústav. Po absolvování ústavustudia v roce 1881 dostal místo podučitele ve Starém Lískovci u Brna. aRok odpoté roku 1882už působil už jako řádný učitel postupně v Rakvicích, Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopeče, kde se natrvalo usadil. Alois Mrštík měl dva syny: nemanželského Františka (nar. 1882, matka Magdaléna Smržová ze Starého Lískovce) a se svou ženou Marií, roz. Bezděkovou, s níž se r. 1901 oženil, syna Karla (nar. 1905). V letech 1907 až 1910 redigoval Alois s bratrem Vilémem Moravsko-slezskou Revui. Roku 1920 odešel na odpočinek. Ve své obci Diváky se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel v únoru 1925 po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.
Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. a přispívalPřispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů, Máje aj. Jeho literární prvotinou byla sbírka črt a povídek ''Dobré duše'' (vyd. 1893). JednímK jednomu z vrcholů jeho dílatvorby jepatří druhé dílo, drama ''Maryša'' (vyd. 1894), vzniklé ve spolupráci s bratrem [[Vilém Mrštík|Vilémem]]. Námět si Alois přivezl z Těšan a původně jej zamýšlel zpracovat jako román, ale Vilém ho přemluvil k [[drama]]dramatu. V bratrské spolupráci vznikla i kniha ''Bavlnkovy ženy a jiné povídky'' z(vyd. roku [[1897]]). Z dlouhodobého pobytu v Divákách na pomezí [[Slovácko|Slovácka]] a [[Haná|Hané]] čerpá Alois ve svém největším, devítisvazkovém díle ''Rok na vsi – Kronika moravské dědiny'' (vyd. 1903 - 1904). Desetiletá práce byla završena opět bratrskou spoluprací, když se na konečném znění podílel i Vilém. Vzhledem k rozsahu látky autor opustil tradiční románovou kompozici a pomocí vypravěče učitele dal dílu volný tok v kronikářské posloupnosti. Následujícími Aloisovými literárními díly byly "''Povídky a obrázky"'' (vyd. 1911), "''Hore Váhom"'' (obrazy z Tater, vyd. 1920) a "''Nit stříbrná"'' (sbírka povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu, vyd. 1926). Zásluhy Aloise Mrštíka o českou literaturu byly oceněny členstvím v [[Česká akademie věd a umění|České akademii věd a umění]], jejímž řádným členem byl zvolen [[17. červen|17. června]] [[1924]].<ref>Alena Šlechtová, Josef Levora. ''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 206.</ref>
== Beletristická díla ==
* ''Dobré duše'' – povídky (1. vyd. 1893)
* ''Bavlnkovy ženy "'' – povídky, spolu s [[Vilém Mrštík|Vilémem Mrštíkem]] (1. vyd. 1897)
* ''Rok na vsi'' - románový cyklus s podtitulem Kronika moravské dědiny, za spoluúčasti Viléma Mrštíka (1. knižní vyd. 1903 - 1904, pův. vydáván v časopise ''Květy'')
* ''Povídky a obrázky'' (1. vyd. 1911)
* ''Hore Váhom'' - obrázky z Tater (1. vyd. 1919)
* ''Nit stříbrná"'' - sbírka 49 povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu (1. vyd. 1926)
=== Divadelní hry ===
: Tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu. Děj se odehrává na slovácké vesnici. Dívka – Maryša je donucena provdat se za vdovce Vávru, který má z předchozího manželství tři děti. Nové manželství není šťastné a končí tragicky - Maryša Vávru otráví jedem nasypaným do kávy.
: Toto drama je obžalobou nevyrovnaných majetkových poměrů na vesnici a kritikou nerovných vztahů mužů a žen.
: Námět a scénář je od Aloise Mrštíka, hru zpracoval [[Vilém Mrštík]] Vilém Mrštík.
== Online dostupná díla ==
| 