Kostel Wang: Porovnání verzí

Roku [[1841]] se obyvatelé rybářské vesnice Vang rozhodli,že si postaví větší a výstavnější kostel zděný.Aby získali peníze na novostavbu,rozhodli se starý kostel prodat jako dřevo na otop.Shodou okolností se na dražbě objevil norský malíř J.C.C.Dahl,profesor Akademie výtvarných umění v Drážďanech.Zprvu vyvíjel snahy o zachování kostela v Norsku,ty však ztroskotaly.Selhal i pokus umístit kostel na Pavím ostrově v Berlíně,ač měl podporu pruského krále Fridricha Viléma IV.Vzhledem k trvající královské podpoře byl ale kostel ještě téhož roku převezen do Královského muzea v Berlíně.O jeho dalším osudu rozhodla korespondence mezi panovníkem a hraběnkou Friderikou von Redern z Bukovce,která potřebovala pro evangelické obyvatelstvo horských vesnic na svém panství nový svatostánek.Už na jaře 1842 byly části kostela na vorech přepravovány do Legnice a odtud již na vozech přes Jelení Goru do Karpacze.Hraběnce byla předána příslušná dokumentace kostela i s královým osobním návrhem na novou věž kostela,která pak byla přistavěna.2.8.1842 byl králem položen základní kámen a o dva roky později 28.července bylo provedeno slavnostní vysvěcení za účasti královské rodiny.Bohužel funkčnost kostela podmínila řadu změn proti původnímu stavu,takže se z kostelíku stala svým způsobem novostavba s autentickými výzdobnými prvky.Na druhou stranu to ovšem nijak zvlášť nesnižuje hodnotu této významné stavby a návštěvníci Krkonoš tak mají ojedinělou možnost shlédnout norský středověký kostelík,bez nutnosti navštívit [[Norsko]].