Literární noviny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Pavel.Boreš (diskuse | příspěvky)
<ref>LITERÁRNÍ NOVINY (1) 1927-51 http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=151&hl=Liter%C3%A1rn%C3%AD+noviny+ </ref>
Řádek 3:
== Historie ==
 
Jeho první číslo vyšlo v roce [[1927]]. V šedesátých letech měly Literární noviny (od č. 23/1964 list řídil a za redakci odpovídal [[Milan Jungmann]])<ref>Milan JUNGMANN http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=400</ref><ref>LITERÁRNÍ NOVINY (2) 1952-67 http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1286</ref> velký vliv na postupnou liberalizaci československé společnosti. Na podzim roku 1967 se vedení KSČ pokusilo zpomalit (nebo zastavit) liberalizaci a vydávání Literárních novin zastavilo. Tím v podstatě vyprovokovalo střet s liberálním křídlem ÚV KSČ (k němuž se připojila část stalinistů nespokojených s vedením [[Antonín Novotný|Antonína Novotného]]). Vydávání Literárních novin bylo během šedesátých let celkem třikrát přerušeno. Administrativním zásahem v roce [[1967]], rozhodnutím redakce v souvislosti s [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invazí ze srpna 1968]] a definitivně pak v květnu [[1969]]. Literární noviny jakožto Týdeník Svazu československých spisovatelů v roce [[1968]] vycházely pod názvem ''Literární listy'', na přelomu let 1968-1968–[[1969]] pak jako ''Listy''. ''Literární noviny'' byly jednou z důležitých platforem intelektuální diskuse v 60-tých. letech, včetně období [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]]. Na tradici Literárních novin navázaly exilové ''[[Listy]]'', časopis československé socialistické opozice vedený [[Jiří Pelikán (politik)|Jiřím Pelikánem]], nyní vycházející v ČR (www.listy.cz).
 
== Obnovení po roce 1989 ==
 
Ač název ukazuje na literární časopis, podstata tradice ''Literárních novin'' spočívá spíše v účasti [[spisovatel]]ů a [[intelektuál]]ů na společenské diskusi a v pojetí literatury jako živého společenského organismu, který úzce souvisí s ostatními uměními, vědami a politikou. ''Literární noviny'' byly obnoveny po takzvané [[sametová revoluce|sametové revoluci]] v listopadu [[1989]]. První dva ročníky vycházely jako příloha [[Lidové noviny|Lidových novin]]. Od roku 1992 vycházejí samostatně. Po Společnosti pro Literární noviny převzalo v polovině roku [[2007]] vydávání listu brněnské Centrum pro média a demokracii. Od února 2009 bylo vydavatelem o. s. Právo, solidarita a informace vedené [[Jan Mládek|Janem Mládkem]], které předalo téhož roku vydávaní firmě Litmedia, jejímž majoritním vlastníkem je [[Miroslav Pavel]]. Šéfredaktorem je [[Zbyněk Fiala (novinář)|Zbyněk Fiala]], který je kritizován, že byl agentem komunistické zpravodajské služby.<ref>[http://domaci.ihned.cz/c1-37774830-pen-klub-sefredaktor-literarnich-novin-je-byvaly-komunisticky-agent PEN klub: Šéfredaktor Literárních novin je bývalý komunistický agent]</ref>
Po přechodu vydavatelských práv na společnost Litmedia (č. 21/2009) opustila list většina redaktorů, pro neochotu spolupracovat s lidmi v minulosti údajně spolupracujícími s komunistickými tajnými službami (Miroslav Pavel - vlastník, [[Zbyněk Fiala (novinář)|Zbyněk Fiala]] - šéfredaktor, Aleš Bluma - redaktor, [[Oskar Krejčí]], dopisovatel)
 
Během devadesátých let převládlo jejich zaměření spíše na literaturu v akademičtějším slova smyslu. Po nástupu spoluzakladatele [[Hnutí DUHA]] a šéfredaktora společensko-ekologického časopisu [[Sedmá generace]] [[Jakub Patočka|Jakuba Patočky]] do čela redakce se noviny rozšířily o akcent ekologicko-politický, a často i radikální tón komentářů na tomto poli vyvolával četné kontroverze. V roce 2004 na protest proti malému zájmu [[Jakub Patočka|Jakuba Patočky]] o řízení časopisu opustilo jeho redakci jedenáct redaktorů.<ref>[http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/03/050307_cz_literarni_noviny_pckg.shtml Viz zpráva českého vysílání BBC.]</ref> [[Jakub Patočka]] nicméně ve funkci šéfredaktora setrval až do konce roku 2009.
 
Od roku [[2001]] patřila mezi [[mecenáš]]e Literárních novin Nadace [[Michael Kocáb|Michaela Kocába]] na podporu literatury.<ref>Oficiální životopis Michael Kocába na [http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2010-cr/jan-fischer/michael-kocab-75058/ vlada.cz]</ref>