Dějiny Ruska: Porovnání verzí

Útlak obyvatelstva Osmanskou říší v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] vyvrcholil povstáním v roce [[1875]]. Další povstání v Bulharsku v roce [[1876]] bylo Osmanskou říší krutě potlačeno. Tyto události byly příčinou, proč [[Ruské impérium]] [[12. duben|12. dubna]] [[1877]] vyhlásilo [[Osmanská říše|Osmanské říši]] válku. Rusko v boji proti [[Turci|Turkům]] podporovalo [[Rumunsko]] a [[Černá Hora]]. Válka je označována jako [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|6. rusko-turecká válka]]. Ruské vojsko o síle 220 000 mužů překročilo [[10. červen|10.]]-[[21. červen|21. června]] [[1877]] [[Dunaj]] u vesnice Zimnica a v [[Bitva o průsmyk Šipka|bitvě o průsmyk Šipka]] porazilo tureckou armádu a obsadilo [[Nikopolis]]. Po dobytí města [[Pleven]] zaútočili na 250 000 osmanskou armádu. Výsledkem bitvy bylo osvobození [[Sofie]] [[23. prosinec|23. prosince]] [[1877]] a obsazení [[Edirne|Adrianopole]] [[8. leden|8. ledna]] [[1877]]. Takto si otevřeli cestu na Istanbul. Ale Anglie, znepokojená opětovným postupem ruských vojsk v oblasti, pohrozila Rusku a začala mobilizaci vojsk. Dne [[19. únor|19. února]] [[1877]] byla ve městě [[San Stefano]] podepsána mírová smlouva, na jejímž základě se [[Černá Hora]] a [[Rumunsko]] staly nezávislými zeměmi. [[Bulharsko]] a [[Bosna a Hercegovina]] dostaly autonomii. [[Ruské impérium]] získalo oblasti s arménsky a gruzínsky mluvícím obyvatelstvem. S výsledkem smlouvy nebyly spokojeny [[Anglie]] ani [[Rakousko-Uhersko]], které vyhásilyvyhlásily Ruskému impériu válku.