Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu: Porovnání verzí

 

== Život ==

Jan Nepomuk II. se narodil roku [[1860]] ve [[Vídeň|vídeňském]] paláci Schwarzenbergů jako nejstarší syn knížete [[Adolf Josef ze Schwarzenbergu |Adolfa Josefa]] a Idy, princezny z Lichtenštejna. V době vlády jeho děda [[Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu|Jana Adolfa II.]] a otce [[Adolf Josef ze Schwarzenbergu|Adolfa Josefa]] vrcholila modernizace hospodářství a průmyslu na schwarzenberských panstvích, které vyústily v tzv. ''Schwarzenberský ekonomický zázrak'' v [[Jižní Čechy|jižních Čechách]]. Bylo reformováno a rozvíjeno jihočeské lesnictví, zemědělství, mlékárenství, pivovarnictví, rybníkářství a dolování. Byly zakládány školy a na knížecích panstvích byli vyhledávání nadějní studenti, kteří byli následně posílání na náklady knížat za studii do zahraničí.

 

 

Se vznikem [[První republika|Československa]] se Jan Nepomuk II. musel vypořádat s koncem [[Schwarzenberské dominium|Schwarzenberského dominia]] tak, jak jej přejímal od svých předků. V nové republice byly zrušeny šlechtické tituly, čímž například po 300 letech formálně zaniklo [[Krumlovské vévodství]], avšak především měla být započata [[Pozemková reforma v Československu|pozemková reforma]] doprovázena vyvlastňováním, během níž následně Jan Nepomuk II. přišel o dvě třetiny rodového majetku.

V předválečné době představovalo panství schwarzenberské primogenitury největší konsolidovaný majetek nejenom v [[České země|Čechách]], ale i v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]]. Základy Schwarzenberského dominia byly položeny, když franský diplomat [[Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu|Jan Adolf]], I. kníže ze Schwarzenbergu, zakoupil roku [[1660]] [[Třeboň|třeboňské panství]], a především pak roku [[1719]], kdy [[Adam František ze Schwarzenbergu|Adam František]] zdědil krumlovské vévodství. Schwarzenbergové dále vykupovali nová panství, na kterých během následujících století neustále zaváděli nové reformy, podporovali vzdělanost a vedli nevídanou sociální politiku.

 

Po vyvlastnění většiny původních velkostatků byla ekonomika regionu těžce zasažena, jelikož úspěchem dominia byla přesná spolupráce mezi jednotlivými podniky a jejich vzájemná propojenost a tedy i výrobní návaznost. Zároveň mnozí původně knížecí zaměstnanci, zvaní ''[[Schwarzenberáci|Švarcnberáci]]'', odmítali pracovat v nových podmínkách a v případě, že je nebylo možné přesunout do zbylých knížecích velkostatků, ze soukromých podniků a zvláštně těch státních odcházeli pryč.

 

=== Mecenášství ===

Jan Nepomuk byl velmi činný v oblasti charity. Během války financoval nemocnice a lazaretní vlak na frontě. Byl také prezidentem Konference sv. Vincence, která pečovala o chudé a potřebné, a také Spolku sv. Rafaela, který se staral o vysídlené křesťany. Roku 1913 založil v Mladé Boleslavy nadaci pro studenty, roku 1914 nakoupil lůžka pro těžce nemocné v domě milosrdných ve Vídni a v roce 1927 významně podpořil Českou kolej v Římě.

 

 

Ještě za jeho života a jeho jménem pohostil jeho syn JUDr. Adolf Schwarzenberg prezidenta Dr. [[Edvard Beneš|Beneše]] na třeboňském zámku a především roku [[1937]] v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]], kde mu jménem rodu daroval 1 000 000 Kčs na dostavbu československého opevnění proti [[nacistické Německo|nacistickému Německu]].

 

=== Ocenění ===

=== Konec života ===

Jan Nepomuk II. se potýkal s menšími zdravotními problémy již od roku [[1934]]. V listopadu [[1937]] onemocněl vážně a byl dočasně upoután na lůžko, avšak po mírném zlepšení zdravotního stavu se odebral na své zimní sídlo v Itálii, kde se pokoušel nabrat síly. Nemoc však neustupovala a po třech měsících se ve velmi vážném stavu vrátil z Itálie do Vídně, kde okamžitě nastoupil do sanatoria. Po mírném zlepšení byl převezen do rodinného [[Schwarzenberský palác (Schwarzenbergplatz)|paláce na Rennwegu]], nicméně stále pobýval na lůžku a případný převoz byl vyloučen.

Ve stejné době již Nacistické Německo připravovalo obsazení Rakouské republiky, přičemž tyto snahy vyvrcholily tzv. [[Anšlus Rakouska|Anšlusem Rakouska]] 12. března 1938. Krátce na to nechal syn Jana Nepomuka II. JUDr. [[Adolf Schwarzenberg (1890)|Adolf Schwarzenberg]] vyvěsit na rodinném paláci ve Vídni černé prapory jako výraz odporu vůči nacismu. Poté, co byly i na území [[Rakousko|Rakouska]] zavedeny rasistické zákony a [[Židé|Židům]] byl například zakázán vstup do městských parků, nechal otevřít palácové zahrady a u vchodu vyvěsit oznámení "''Zde židé vítáni''". Mezitím se stav knížete Jana Nepomuka II. nadále zhoršoval a [[1. října]] [[1938]] v přítomnosti své choti a syna Adolfa zemřel. Stalo se den po vyhlášení [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]], která předznamenávala nejenom konec první [[První republika (seriál)|Československé republiky]], ale i soumrak [[Schwarzenbergové|schwarzenberského rodu]] v domovině v [[Jižní Čechy|jižních Čechách]].