Hostivař: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Doprava: aktual. |
počet obyvatel, mapka |
||
Řádek 10:
|správní obvody = [[Praha 15]]
|výměra = 8,00
|obyvatelé =
|obyv.datum = 26. 3. 2011<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Hlavní město Praha | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0033B905/$File/4116130501.pdf | datum vydání = 2013-10-31 | datum přístupu = 2015-01-25 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | poznámka = Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011}}</ref>
|hustota = 2
|
|
|PSČ = 102 00
|úz.tech.jed = 1
|zsj = 15
|datum = [[1. leden|1. ledna]] [[1922]]
|mapa = Soubor:Praha KÚ Hostivař.png
}}
[[Soubor:Hostivař-Chalupnická.jpg|thumb|right|Kostel Stětí sv. Jana Křtitele z Chalupnické ul.]]
Řádek 34:
Po zavedení číslování domů bylo v Hostivaři roku [[1779]] 65 čísel (v roce [[1841]] už 87) a v osadě [[Háje]] 17. Roku [[1890]] měla 1326 obyvatel žijících v 122 domech. V roce [[1910]] měla Hostivař 200 domů a 2276 obyvatel, v roce [[1930]] měla 5118 obyvatel.
V roce [[1702]] byla postavena první dřevěná škola, [[5. duben|5. dubna]] [[1840]] kamenná škola a roku [[1895]] nová škola na Trhanovském náměstí, dnes v ní je základní umělecká škola a klub bojového umění a [
Roku [[1922]] byla Hostivař připojena k Praze. Osady [[Háje (Praha)|Háje]] – kdysi nazývaný Malý Hostivař – a [[Milíčov (Praha)|Milíčov]], které do té doby patřily k Hostivaři, tehdy k Praze připojeny nebyly a vytvořily samostatnou obec [[Háje]], která byla roku 1967 připojena k Chodovu a roku 1968 i s ním k Praze. Jako součást Prahy zaznamenala Hostivař mohutný rozvoj, na jejím území vznikly celé čtvrti obytných domků, průmyslová oblast, několik velkých i malých sídlišť a v 60. letech 20. století rekreační přehrada s rozsáhlým [[lesopark]]em. Ve východní části, severně od historické Hostivaře, těsně u hranic [[Zahradní Město|Zahradního Města]], vzniklo v 90. letech velké obchodní a zábavní centrum [[Park Hostivař]].
Řádek 41 ⟶ 40:
== Správní začlenění ==
Roku [[1783]] přešla purkrabská ves Hostivař pod zemskou správu (Rakovnický kraj), od roku [[1860]] do karlínského [[okres]]u a od roku [[1884]] král. vinohradského.
Před rokem [[1922]] patřila obec Hostivař do [[Vinohrady (Praha)|král. vinohradského]] okresu. Od roku [[1923]] patřila do obvodu Praha XIII (Vršovice), z níž se od roku [[1947]] odštěpila s obvodem Praha XX (Strašnice). Od [[1. duben|1. dubna]] [[1949]] byla součástí obvodu Praha 10 v 16-obvodovém členění, od [[1. červenec|1. července]] [[1960]] do nového obvodu Praha 10 v 10-obvodovém členění. Od [[24. listopad]]u [[1990]] byla připojena do samosprávné městské části [[Praha 15|Praha-Horní Měcholupy]], která byla [[18. listopad]]u [[1994]] přejmenována na [[Praha 15|Prahu 15]] a od [[1. leden|1. ledna]] [[1995]] získala i rozšířenou působnost státní správy.
Řádek 51:
Na staré selské jádro Hostivaře navazuje domovní zástavba zejména z přelomu 19. a 20. století a první poloviny 20. století, domky v okolí Trhanovského náměstí, někdejší Brejchovny ([[náměstí J. Marata]]) a v okolí Hornoměcholupské ulice (Nová Hostivař). Na Trhanovském náměstí, ve smíšené zástavbě, je stará škola ([[1895]]), v níž dnes sídlí základní umělecká škola. Starší zástavba Hostivaře rodinnými domky pokračuje na druhé straně ulice Pražské kolem ulice Hostivařské až k železniční trati a ''nádraží Praha-Hostivař''. V přednádražní oblasti je i hospoda U miliónu, bývalá pošta, hostivařská [[Pekárna (výroba)|pekárna]] a malé sídliště Kozmíkova podél Průmyslové ulice.
Jihovýchodně od nádraží, směrem k Horním Měcholupům, se nad [[Tramvajová smyčka Nádraží Hostivař|tramvajovou smyčkou]] rozkládá rozsáhlé ''[[sídliště Hornoměcholupská]]''. V jeho východní části je plavecký bazén,<ref>[http://bazen-hostivar.717.cz/ Plavecký bazén Hostivař]</ref>
Za železniční tratí je oblast novějších rodinných domků, zvaná ''V nových domcích'' nebo V Chotejně. Nachází se zde i [[sokolovna]] z roku [[1931]]. Na čtvrť navazuje rozsáhlá průmyslová oblast, zasahující i do území Dolních Měcholup, Malešic a Strašnic. V hostivařské části leží například areály TOS Hostivař, kabelovna, dřevozpracující podniky, centrální depozitář Národní knihovny ČR (od roku [[1996]]), Siemens (Tesla), automobilové opravny, areál vodáren, Barvy a laky, Pérovna Hostivař, převážná část areálu ústředních dílen Dopravního podniku hl. m. Prahy (ten však má hlavní vchod v Malešicích). Takzvané „[[Depo Hostivař]]“ pražského metra však leží již celé hluboko na území [[Strašnice|Strašnic]]. Nevyužitá území této oblasti a menší hájky v ní jsou oblíbeným bydlištěm [[bezdomovectví|bezdomovců]].
Řádek 59:
Podél silnice na Jižní Město, nad levou stranou [[Botič]]e, je [[sídliště Košík]], v jehož sousedství vyrůstá ještě další zástavba pod názvem [[Slunečný vršek]]. Podél ulice K Horkám, na její jižní straně, na severu přilehlá za [[Košíkovský potok|Košíkovským potokem]] k západní části hostivařského lesoparku, je kolonie rodinných domků Na Košíku.
Pod sídlištěm Košík, u Kozinova náměstí v těsné blízkosti historické Hostivaře, je velký nový školní komplex, v němž sídlí
=== Depo Hostivař ===
Řádek 75:
[[14. září]] [[1930]] byla do Hostivaře prodloužena autobusová linka A z [[Vršovice|Vršovic]] přes [[Záběhlice]]. Pod číslem 101 vydržela v téměř shodné trase až do 80. let [[20. století]], kdy byla odkloněna do [[Strašnice|Strašnic]]. Postupně pro Hostivař pozbyla významu. Přes Hostivař dnes projíždí mnoho autobusových linek směrem na [[Zahradní Město]] a Strašnice, Jižní Město, Horní Měcholupy a [[Petrovice (Praha)|Petrovice]] a do průmyslové zóny na severu.
[[3. leden|3. ledna]] [[1954]] byla zahájena tramvajová doprava do Hostivaře. První linkou byla linka 24. Původně končila na [[náměstí Josefa Marata]] (dnes křižovatka Švehlovy a Hostivařské),<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.pis.cz/cz/praha/ruzne/namesti
| titul = Různé
Řádek 83 ⟶ 82:
| datum vydání =
| datum přístupu = 2008-11-26
}}</ref> na přelomu 70. a 80. let byla prodloužena do rozlehlé smyčky pod nádražím a sídlištěm Hornoměcholupská. V Hostivaři se vystřídaly například linky 4, 10, 7 a 14, v posledních letech zde končí linky 22, 26, 57 a 59. Stále se občas objevují úvahy o prodloužení tramvajové trati k Horním Měcholupům.▼
▲na přelomu 70. a 80. let byla prodloužena do rozlehlé smyčky pod nádražím a sídlištěm Hornoměcholupská. V Hostivaři se vystřídaly například linky 4, 10, 7 a 14, v posledních letech zde končí linky 22, 26, 57 a 59. Stále se občas objevují úvahy o prodloužení tramvajové trati k Horním Měcholupům.
Před dostavbou [[Jižní spojka|Jižní spojky]] byly ulice Švehlova a Průmyslová významná pro tranzitní automobilovou dopravu. I v současné době bývají silně vytíženy. Ulice Pražská a K Horkám je významnou dopravní spojkou přes údolí Botiče do Jižního Města.
Řádek 96 ⟶ 94:
* [[Jiřina Bohdalová]] (* [[1931]]) – herečka
* [[Jiří Grygar]] (* [[1936]]) – astronom a astrofyzik
* [[Josef Marat]] (1876–1958) – zakládající člen [[Komunistická strana Československa|KSČ]],
== Sousední obvody a katastrální území ==
Řádek 121 ⟶ 119:
* [http://prahamhd.vhd.cz/Draha/hostivar.htm Nádraží Praha-Hostivař]
* [http://www.praha15.cz/ Městská část Praha 15]
* [http://www.zshostivar.cz
* [http://praha15.phorum.cz Neoficiální diskuzní fórum Prahy 15 ]
{{Město Praha}}
{{Portály|Praha}}
[[Kategorie:Hostivař| ]]
| |||