Administrativní dělení Prahy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Katastrální členění Prahy: oprava - žádné místní části, ale ČÁSTI OBCE |
m odkaz |
||
Řádek 8:
Praha je složena z celkem 112 [[katastrální území|katastrálních území]]. Jednotlivá katastrální území nemají žádné své úřady a nejsou právnickými osobami. Mnohá katastrální území mají charakter [[čtvrť|čtvrti]] či (bývalé) [[vesnice]]. Statisticky jsou katastrální území uváděna jako [[část obce|části obce]], avšak jde o zcela jiný pojem než samosprávná [[Městská část a městský obvod|městská část]] ve smyslu Zákona o hl. m. Praze. Podle [[Katastrální zákon|katastrálního zákona]], č. 344/1992 Sb., jsou [[katastrální území]] základní jednotkou pro evidenci pozemků a staveb. Proto také [[Označování domů|popisná čísla domů]] jsou přidělována podle příslušnosti ke katastrálnímu území, nikoliv podle příslušnosti k městské části.
[[Obec]] je vymezena výčtem katastrálních území – žádné katastrální území podle zákona nemá být rozděleno do více obcí nebo okresů. Může však zasahovat do více pražských [[městská část a městský obvod|obvodů]] nebo do více městských částí, což je v Praze z důvodů historického vývoje zcela běžné. Například [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]] jsou rozděleny do pěti městských částí, z nichž každá patří do jiného územního obvodu i do jiného [[správní obvod|správního obvodu]].
Původně historicky bývalo správní a samosprávné členění totožné s katastrálním, od roku 1947 a silně od roku 1949 se však začínala dosud souvislá katastrální území dělit do více správních obvodů. Nyní již je jejich odlišnost natolik zásadní, že s jejich opětovným úplným sladěním se nepočítá. Katastrální členění musí mít trvalejší charakter, a proto se nepřizpůsobuje všem správně-organizačním změnám. Přesto ke změnám občas dochází, například 1. 1. 1988 k vytvoření katastrálního území [[Černý Most]], 1. 1. 1989 k vytvoření katastrálního území [[Kamýk (katastrální území)|Kamýk]], v některých oblastech došlo k mírným úpravám katastrálních hranic.
| |||