Esperanto: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kohelet (diskuse | příspěvky)
Verze 12167360 uživatele Blahma (diskuse) zrušena - ale v úvodu se nikdy neuvádí národnost, nýbrž se uvádí občanství státu, ve kterém dotyčný člověk žil.
do úvodního odstavce k LLZ tedy „ruský židovský“ (nejlepší možný překlad jeho sebeoznačení za "ruslanda hebreo", doslova „žid z Ruska“) a současně zůstalo uvedeno občanství; do historie přidáno chybějící místo vzniku jazyka
Řádek 34:
| isbn = 0-4153-3286-9
| strany = p. 464
}}</ref> Název je odvozen ze [[pseudonym]]u, pod nímž roku [[1887]] [[Ruské impérium|ruský]] [[Židé|židovský]] lékař [[Ludvík Lazar Zamenhof]] základy této řeči publikoval. Záměrem tvůrce bylo vytvořit snadno naučitelný neutrální jazyk, vhodný pro použití v&nbsp;mezinárodní komunikaci; jeho cílem však nebylo nahradit ostatní [[národní jazyk|národní řeči]].
 
Ačkoliv žádná [[stát|země]] nepřijala esperanto jako [[úřední jazyk]], je používáno [[esperantská kultura|komunitou]] o&nbsp;odhadovaném počtu 100&nbsp;000 až 2&nbsp;000&nbsp;000 mluvčích, z čehož asi tisícovku tvoří [[Esperantští rodilí mluvčí|mluvčí rodilí]].<ref name="Ethnologue">{{Citace monografie
Řádek 85:
 
=== Vznik konečné verze ===
První Zamenhofův projekt, nazvaný ''Lingwe uniwersala,'' byl víceméně hotov již roku 1878, ale autorův otec, učitel jazyků, považoval tuto práci za marnou a&nbsp;[[utopie|utopistickou]], proto zřejmě rukopis, který mu byl svěřen, zničil. V&nbsp;letech [[1879]]–[[1885]] Zamenhof studoval [[lékařství]] v&nbsp;[[Moskva|Moskvě]] a&nbsp;[[Varšava|Varšavě]]. Tou dobou začal opět pracovat na mezinárodním jazyce. První obnovené verzi vyučoval roku 1879 své přátele. Po několika letech již překládal [[poezie|poezii]], aby jazyk co nejvíce zdokonalil. Roku 1885 autor napsal: ''„Šest let jsem pracoval na zdokonalování a&nbsp;zkoušení esperanta, ačkoli se mi již v&nbsp;roce 1878 zdálo, že je jazyk úplně hotov.“''<ref name="Lingvaj Respondoj">Zamenhof, L.: Lingvaj Re­spondoj. Konsiloj kaj opi­nioj pri Espe­ranto. 6-a eldono. Marmande 1962: Espe­rantaj Francaj Eldonoj. LR 51. Dostupný z WWW: http://www.esperanto.hr/literaturo_lingvaj_respondoj.pdf</ref> Když byl připraven svůj koncept publikovat, [[car]]ští [[cenzura|cenzoři]] to odmítli povolit. Zamenhof byl velmi zklamán a&nbsp;volný čas trávil překládáním děl jako byl [[Starý zákon]] či některé kusy [[William Shakespeare|Shakespeara]]. Toto nucené zpoždění vedlo k&nbsp;dalšímu významnému vylepšení. Roku [[1887]] konečně ve [[Varšava|Varšavě]] vydal první učebnici ''«Международный языкъ» (Mezinárodní jazyk).'' Byl to v&nbsp;podstatě tentýž jazyk, jakým se mluví i&nbsp;dnes. Podle Zamenhofova pseudonymu, pod nímž knihu vydal, ''Doktoro Esperanto'' (''esperanto''&nbsp;– doufající), se řeč brzy začala označovat jako „Jazyk doktora Esperanta“ a&nbsp;později zkráceně jako „esperanto“.<ref name="borovko" /><ref name="historie">{{Citace elektronické monografie
| jméno = Josef
| příjmení = Vondroušek