Dějiny římskokatolické církve v Česku: Porovnání verzí

V roce [[1063]] bylo na Moravě zřízeno samostatné [[olomoucké biskupství]]. Jestliže moravská údělná knížata byla podřízena knížeti pražskému, pak moc olomouckého biskupa se vztahovala na moravské biskupství bezprostředně. K dalšímu upevňování křesťanství přispěl zákrok knížete [[Břetislav II.|Břetislava II.]] (vládl 1092–1100), jenž nechal z [[České knížectví|Českého knížectví]] vyhnat pohanské čaroděje, hadače a věštce, opět zdůraznil zákaz některých pohanských zvyků (pohřby v lesích, hry na rozcestích, aj.), a nechal pokácet posvátné stromy a háje, které dosud někteří lidé ctili.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = e-stredovek.cz|titul = Břetislav II.|url = http://www.e-stredovek.cz/kniznica.php?info=46-Bretislav-II}}</ref><ref>''Toulky českou minulostí: díl 58 - Břetislkav II.,'' Český rozhlas, rozhlasové zpracování knih ''Toulky českou minulostí ''Petra Hory-Hořejše autorem Josefem Veselým a kolektivem.</ref> V 11. století existoval v českých zemích systém vlastnických kostelů. Na hradech byly stavěny kostely zděné (''castellum – kostel''), na nechráněných místech dřevěné, které byly nazývány ''církvice'' či ''cerekvice''. Kostely byly majetkem toho, na čí půdě byly postaveny, biskup se souhlasem majitele ustanovoval kněze. Duchovní správa byla do jisté míry pánovým soukromým podnikem, který bral na příjmech podíl. Příjem duchovního byl vymezen podle desátku a pozemku. K prohloubení [[křesťanství]], vzdělanosti i kultury přispěly [[klášter]]y, mezi něž v tomto období patřily [[Klášter svatého Jiří (Praha)|klášter sv. Jiří na Hradčanech]], [[Klášter Ostrov|klášter na Ostrově]], [[Břevnovský klášter]], [[Sázavský klášter]] a klášter [[Klášter Hradisko|Hradisko u Olomouce]]. Na počátku 12. století se začala zvyšovat úroveň kléru a úroveň vzdělanosti. Lid přestal křesťanskou víru vnímat jako záležitost cizí a panskou a postupně přijímal [[Desatero]]. Lidé se již běžně nechávali pokřtít, svatební obřady se konaly v kostele. Do českých zemí se dostaly řády [[Řád svatého Benedikta|Benediktínů]], [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|Premonstrátů]] a [[Cisterciácký řád|Cisterciáků]]. Na Moravě působil od roku jako olomoucký biskup [[Jindřich Zdík]], který se stal významnou osobností českých církevních dějin. Mezi nejvýznamnější kulturní představitele počátku 12. století patří pražský děkan [[Kosmas]], který napsal nejstarší [[Kosmova kronika česká|českou kroniku]]. V průběhu 12. století však vzniklo mnoho dalších literárních děl, ke kulturnosti národa přispěl i rozvoj školství a umění.