Obléhání Konstantinopole (717–718): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
wikfikace, obrázky |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 4:
[[Soubor:47-cropped-manasses-chronicle.jpg|náhled|Miniatura zobrazující útok Arabů z Manassovy kroniky ze 14. století]]
[[Soubor:Greekfire-madridskylitzes1.jpg|thumb|Použití řeckého ohně na rukopisu [[Madrid Skylitzes]] z 12. století]]
'''Druhé arabské obléhání Konstantinopole''' v letech '''717–718''' bylo kombinovaným pozemním a námořním útokem [[Arabové|Arabů]] [[Umajjovci|
Po přezimování na západních březích Malé Asie arabská armáda překročila hranice [[Thrákie|Thrácie]] na začátku léta 717 a vybudovala obléhací linie kolem blokovaného města, chráněného masivní Theodosiovou hradební zdí. Arabská flotila, jež doprovázela armádu a měla zablokovat Konstantinopol z moře, byla brzy po příjezdu zneškodněna byzantským námořnictvem, které proti ní použilo tzv. [[Řecký oheň|řeckého ohně]]. Tím zůstala Konstantinopoli možnost zásobování po moři, zatímco arabská armáda byla sužována hladomorem a nemocemi, zejména během neobvykle kruté zimy, jež onoho roku nastala. Na jaře 718 pak byly dvě arabské flotily, vyslané jako posila, Byzantinci zničeny poté, co zběhly jejich křesťanské lodní posádky, a další arabská armáda, vyslaná po zemi přes Malou Asii, byla napadena ze zálohy a zničena. Ve spojení s útoky Bulharů z týlu byla situace Arabů neudržitelná a 15. srpna 718 byli nuceni obléhání ukončit. Na své zpáteční cestě byla arabská flotila prakticky zničena útoky Byzantinců a nepřízní počasí.
Řádek 11:
== Pozadí ==
[[Obléhání Konstantinopole (674–678)|Po prvním obléhání Konstantinopole]] (674–678) si Arabové a Byzantinci užívali po jistou dobu míru. Po roce 680 byl
== Zdroje ==
Řádek 17:
== Počáteční fáze tažení ==
Arabské úspěchy otevřely cestu pro druhý útok na Konstantinopol, tažení, zahájené již pod
<nowiki> </nowiki>Umajjské síly se začaly shromažďovat na planině Dabiq na sever od Aleppa, pod přímým dohledem samého chálifa. Sulejman byl nemocen a nemohl se osobně ujmout velení, a proto pověřil velením svého bratra Maslamu ibn Abd al-Malika.
Arabské přípravy, zejména stavba veliké flotily, nemohly
uniknout pozornosti znepokojených Byzantinců. Císař Anastasios II (r. 713–715) vyslal do Damašku poselstvo vedené patriciem and městským prefektemt Danielem ze Sinopy, údajně s prosbou o zachování míru, ve skutečnosti však na výzvědy. Sám Anastasios se začal připravovat na nevyhnutelné obležení: Opevnění Konstantinopole bylo opraveno a vybaveno obrannými válečnými stroji – katapulty a dalšími. Do města byly navezeny zásoby potravin. Navíc ti obyvatelé, kteří si nemohli nahromadit zásoby alespoň na tři roky, byli z města evakuováni.
Za těchto okolností, které prakticky odpovídaly občanské válce, zahájili Arabové své pečlivě připravené tažení. V září 715 předvoj, vedený generálem Sulejmanem ibn Mu'adem, prošel přes Cilicii do Malé Asie, dobyv cestou strategickou pevnost Loulon. Přezimovali u Afiku, neidentifikovaného místa poblíž západního výstupu z Cilicijských Bran. Na jaře 716 Sulejmanova armáda pokračovala do centrální Malé Asie. Umajjovská flotila pod velením Umara ibn Hubayra křižovala podél pobřeží Cilicie, zatímco Maslama ibn Abd al-Malik očekával další vývoj v čele hlavního voje v Sýrii.
Arabové doufali, že jim rozkol mezi Byzantinci přinese výhodu. Maslama již předtím navázal kontakt s [[Leon III. Syrský|Leonem Isaurským]] - stratégem thematu Anatolikon. Francouzský badatel Rodolphe Guilland se domnívá, že Leon Arabům naoko nabídl stát se vazalem chalífátu, ač ve skutečnosti zamýšlel využít Araby pro své vlastní záměry. Na druhé straně Maslama podporoval Leona v naději způsobit tím maximální zmatek a oslabit císařství, což by mu usnadnilo dobytí Konstantinopole.
Sulejmanovi stála v cestě nejprve strategicky důležitá pevnost Amorium, jíž chtěli Arabové využít jako základny pro další zimu. Amorium zůstalo ve zmatku občanské války bezbranné a bylo by snadno padlo, ale Arabové se rozhodli podpořit pozici Leona jako protiváhy k Theodosiovi. Nabídli tedy městu podmínky kapitulace, požadující, aby obyvatelé uznali Leona jako svého císaře. Pevnost kapitulovala, ale neotvírala ještě své brány Arabům. Leo se přiblížil s hrstkou svých vojáků a lstí začal vyjednávat o umístění posádky 800 vojáků uvnitř města. Tím zkřížil plány arabské armády, které docházely zásoby, a tak se stáhla. Leon unikl do Pisidie a v létě byl za podpory Artabasdose prohlášen a korunován za byzantského císaře, čímž se otevřeně postavil Theodosiovi.
Leontův úspěch u Amoria vyšel opravdu o vlásek, neboť Maslama s hlavní arabskou armádou již mezitím překročil pohoří Taurus a táhl přímo na město. Navíc, protože arabský generál neměl dosud informace o Leontově dvojité hře, nevydrancoval teritoria, kterými táhl – themata Armeniakon a Anatolikon, neboť jejich vládce dosud považoval za své spojence.
<nowiki> </nowiki>Leon mezitím zahájil své vlastní tažení na Konstantinopol. Dobyl město Nicomedia, kde našel a zajal mezi jinými osobnostmi i Theodosiova syna, a pak táhl na Chrysopolis. Na jaře 717, po krátkém vyjednávání dosáhl Theodosiovy rezignace a svého vlastního uznání za císaře, a 25 března slavnostně vstoupil do města. Theodosios se synem směli odejít jako mniši do kláštera, zatímco Artabasdos obdržel vysokou pozici majordoma u císařského dvora a získal i ruku Leonovy dcery Anny.
== Síly nepřítele ==
Od samého počátku Arabové chystali proti Konstantinopoli velké tažení. Syrská Zuqninova kronika z konce 8. století uvádí, že Arabů “bylo bezpočtu”, zatímco syrský kronikář z 12. století Michael Syrský uvádí hodně nadnesená čísla 200.000 mužů a 5.000 lodí. Arabský pisatel z 10. století Al-Mas'udi uvádí 120.000 vojáků, a zpráva Theophana Zpovědníka pak 1.800 lodí. Byly nahromaděny zásoby na několik let, včetně obléhacích strojů a zápalných látek, zejména nafty. Trén – zásobovací oddíly – měl údajně čítat 12.000 mužů, 6.000 velbloudů and 6.000 oslů, a podle historika ze 13. století Bara Hebraea, zahrnovala vojska i 30.000 "dobrovolníků svaté války", tedy džihádistů.
Přestože obležení spotřebovalo velkou část lidských sil i dalších zdrojů Chalífátu,
== Literatura ==
|