Polsko-litevská unie (1569–1795): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
opr |
opr |
||
Řádek 54:
Uzavření krewské unie položilo základy mohutnému soustátí a posílilo postavení jak Polska tak Litvy. Nebylo však bez problémů. Jedním z nich se stalo postupné odcizování nyní katolických Litevců a většiny pravoslavného obyvatelstva země. Již roku [[1387]] získala litevská šlechta, jež přijala křesťanství západního ritu, významná privilegia. Unie neodstranila ani rozpory mezi členy dynastie, které koncem 80. let propukly nanovo.
Rozbroje ve velkém knížectví litevském se svými mezinárodně politickými souvislostmi představovaly pro Jogailu velké nebezpečí. Navzdory spojení s německým řádem byl Vytautas
Polsko-litevská unie měla rozličné podoby, ne vždy šlo o personální unii. Například po smrti [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV. Jagellonského]] vládl v Polsku jeho třetí syn [[Jan I. Albrecht]] (1492-1501), zatímco litevským velkoknížetem se stal jeho mladší bratr [[Alexandr]] (1492-1506), který byl roku [[1501]] zvolen také polským králem a znovu vytvořil polsko-litevskou personální unii.
| |||