Kazimír IV. Jagellonský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
výměna infoboxu, šablony Předkové a Panovník, defsort
Kohelet (diskuse | příspěvky)
opr
Řádek 57:
Zároveň se polský král angažoval v Uhrách, kde vznikla roku 1471 opozice proti králi Matyášovi. Do Uher poslal menší vojenský oddíl se svým druhorozeným synem, tehdy třináctiletým Kazimírem. Šlo však pouze o epizodu, polští vojáci byli poraženi na Slovensku.
 
Po smrti Matyáše Korvína roku 1490 podporoval Kazimír a jeho manželka Alžběta na uherský trůn dalšího ze svých synů [[Jan I. Olbracht|Jana Olbrachta]]. Podle jejich plánů se měli čtyři z jejich synů stát suverénními vládci: vedle českého krále Vladislava se měl Jan Olbracht stát králem v Uhrách, Alexandr a Zikmund (později [[Zikmund I. Starý]]) se měli podělit o vládu v Polsku a na Litvě, Kazimír již nežil a Frederyk byl určen pro církevní dráhu. Navzdory jejich přání se v Uhrách prosadil nejstarší Vladislav a se svým bratrem se dokonce střetl vojensky.
 
Po celou dobu Kazimírovy vlády panovalo napětí na východní hranici polsko-litevského soustátí, za níž se upevňovalo a rozšiřovalo [[Moskevské knížectví|veliké knížectví moskevské]]. Roku 1486 přerostlo toto nepřátelství v otevřenou válku, jejíhož konce se již Kazimír IV. nedožil.