Bitva o pevnost William Henry: Porovnání verzí

Situace obránců byla špatná, ale nikoliv zoufalá. Byli sice obklíčeni a ve více než trojnásobné početní nevýhodě, ale přesto měli šanci bránit se nějaký čas účinně. Monro disponoval desítkami kanónů různých ráží, zásobárny byly plné jídla a munice. Z dlouhodobého hlediska však obléhaní měli minimální šanci na úspěch, neboť Montcalm s sebou přitáhl mnoho obléhacích děl a Francouzi záhy začali s budováním [[okop]]ů, v nichž také své [[Baterie|baterie]] postupně umístili. Od 7. srpna se pevnost stala cílem soustavného ostřelování. Již od začátku Monro doufal, že mu generál Webb pošle posily, v nichž viděl jedinou šanci na úspěch. Za tímto účelem vyslal i mnoho poslů, ale prorazili jen někteří. Webb ale odmítl. Nechtěl oslabit svou pozici, kterou považoval za poslední výspu Britů před hrozbou napadení [[Albany (New York)|Albany]] a centrálního New Yorku. SiceI když si vyžádal od massachussetského provinčního sněmu další posily v podobě milice, ale bylo více než zřejmé, že bude trvat poměrně dlouho, než dorazí. Za nečinností Webba mohly být i čistě povahové důvody. Sir William Johnson, ho považovalcharakterizoval zajako ''„jediného Angličana, o němž vím, že byl zbabělec.“''<ref>STARBUCK. ''Massacre at Fort William Henry'', s. 14.</ref> Webb napsal Monroovi dopis, v němž mu doporučil, aby ''„dosáhl nejlepších možných podmínek kapitulace.“''<ref>ANDERSON. ''Crucible of War'', s. 194.</ref> Posla nesoucího tento dopis zabil jeden z indiánských spojenců Francouzů a list se dostal do rukou Montcalmovi. Markýz měl v ruce hlavní trumf při vyjednávání s Angličany.