Protektorát Čechy a Morava: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 79:
[[Soubor:Protektorat znamky.jpg|thumb|Protektorátní poštovní známky]]
[[Soubor:Protectorate of Bohemia and Moravia ration stamps 255.jpg|thumb|Potravinové lístky]]
Již v březnu [[1939]] byla zavedena „[[nucená správa]]“ hospodářských [[podnik]]ů, nařízeními se nuceně slučovaly některé podniky. Byly ustanoveny ústřední svazy průmyslu, obchodu, řemesel a dopravy, které de facto určovaly objem produkce, sortimentu, rozdělování surovin a prostředků. V průběhu roku 1939 již nacisté díky „nestandardním opatřením“ plně kontrolovali výrobu nejdůležitějších zbrojních podniků ([[Škoda (podnik)|Škodovka]], [[Zbrojovka Brno|brněnská Zbrojovka]], [[Huť Poldi|Poldovka]], [[Vítkovické železárny]] apod.) Říšskoněmecká kapitálová účast v Protektorátě se během okupace zvětšila více než desetkrát a německý [[kapitál]] potupněpostupně ovládal české podniky.
 
V [[zemědělství]] byly zřízeny jednotné stavovské [[korporace]], byly stanoveny výměry ploch povinných osevů, povinné dodávky živočišné a rostlinné produkce za pevné výkupní ceny. Jednotliví výrobci si směli ponechávat pouze povolené množství těchto výrobků, na což dohlížely zvláštní kontrolní orgány. Ponechání si nějaké produkce načerno (porážky prasat, prodej obilí apod.) znamenalo přísné tresty. Z hlediska dlouhodobých cílů se Němci postupně hodlali zmocnit české půdy a kolonizovat okupovaný prostor, aby se stal trvalou součástí německého území. Germanizace „prostoru a lidí“, se začala rozbíhat již roku 1941. Její počáteční strategií bylo rozšíření německých „jazykových ostrovů“ kolem [[Jihlava|Jihlavy]], [[Brno|Brna]], [[Olomouc]]e, [[Ostrava|Ostravy]] a dalších měst. Násilně byli vystěhováváni obyvatelé např. na [[Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska|Neveklovsku]], [[Milovice|Milovicku]] nebo na [[Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945)|Drahanské vrchovině]]. Celkem si tak [[okupant]]i přisvojili do roku [[1945]] přes půl milionu [[hektar]]ů zemědělské půdy.