Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 27 bajtů ,  před 4 lety
Do&nbsp;roku [[536]] tedy franští králové zabrali celou římskou [[Galie|Galii]] kromě [[Bretaň|Bretaně]] a&nbsp;[[Septimánie]] a&nbsp;dále navazovali na&nbsp;zbytky římské správy. Jiná byla situace na severovýchodní straně [[Rýn]]a. Frankové si sice podmanili [[Durynkové|Durynky]], ti však roku [[555]] spolu se&nbsp;[[Sasové|Sasy]] povstali. Frankové vzpouru potlačili a&nbsp;vytvořili z&nbsp;území Durynků a&nbsp;Sasů nárazníkové státy.<ref>James (1997). S. 101-105.</ref>
 
Ze čtyř Chlodvíkových synů nakonec zůstal jen [[Chlothar I.|Chlothar&nbsp;I.]], který po smrti svých bratrů jeden bratr si ho pak vyho na čas opět sjednotil franskou říši pod svou vládou. Po Chlotharově smrti roku [[561]] se však říše opět rozdělila mezi jeho čtyři syny: [[Chilperich I.]] (561-584, [[Neustrie]]), [[Charibert I.]] (561-567, [[Akvitánie]]), [[Guntram]] (561-592, [[Burgundsko]]) a&nbsp;[[Sigibert I.]] (561-575, [[Austrasie]]). Tentokrát ovšem mezi bratry vznikly spory, jež přerostly v&nbsp;intrikaření a&nbsp;bratrovražedné války.<ref>James (1997). S. 165-177.</ref> Tyto boje ovšem královskou moc oslabovaly, jelikož franští velmožové a&nbsp;galořímská [[nobilita]] využívala těchto sporů k&nbsp;posílení své vlastní moci; [[Grundovald]] se dokonce pokusil o&nbsp;svržení merovejské dynastie. Ke stabilizaci poměrů došlo až na počátku [[7. století|7.&nbsp;století]], moc [[majordomus|majordomů]] (královských správců) však umenšena nebyla.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Drška|jméno=Václav|odkaz na autora=Václav Drška|titul=Franská říše na rozcestí: vzestup Karlovců|periodikum=Historický obzor|odkaz na periodikum=Historický obzor|rok=2000|měsíc=|ročník=11|číslo=1-2|issn=1210-6037|url=|poznámky=Dále jen Drška (2000, Vzestup)|strany=15|jazyk=}}</ref>
 
==== Společnost za vlády Merovejců ====
Anonymní uživatel