Síťové zabezpečení: Porovnání verzí

'''Síťové zabezpečení'''<ref>Simmonds, A; Sandilands, P; van Ekert, L (2004). "An Ontology for Network Security Attacks". Lecture Notes in Computer Science. Lecture Notes in Computer Science 3285: 317–323. doi:10.1007/978-3-540-30176-9_41. ISBN 978-3-540-23659-7.</ref> ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|'''Networknetwork security'''}}) jsou ustanovení a politiky (pravidla), které jsou zavedeny správcem sítě pro prevenci a kontrolu [[Autorizace|neoprávněného]] přístupu, zneužití, úpravě, nebo zamítnutí počítačové sítě v síti přístupných zdrojů (zařízení). Zabezpečení sítě zahrnuje oprávnění přístupu k datům v síti, který je řízen správcem sítě. Uživatelé si vyberou, nebo dostanou přiřazeny ID (identifikační číslo, přihlašovací jméno, atd...) a heslo nebo jiné ověřovací informace, které jim umožňují přístup k informacím a programům v rámci jejich pravomoci. Síťové zabezpečení zahrnuje celou řadu počítačových sítí, veřejných i soukromých, které jsou každodenně používány k provádění přenosů informací a komunikace mezi podniky, vládními organizacemi a soukromími osobami. Sítě mohou být nastavené jako soukromé, například v rámci firmy či v rámci domácnosti, nebo dále pak mohou být veřejné, které jsou otevřené pro přístup veřejnosti (například volné připojení v kavárnách). Zabezpečení sítě je zapojeno do organizace, podniku, nebo jiných typů organizací. Jak již název napovídá: Síťové zabezpečení zajišťuje sítě, stejně jako ochranu a dohled nad operacemi v nich prováděnými. Nejbezpečnějším a jednoduchým způsobem, jak chránit síť proti zneužití či zabránění přístupu neoprávněným uživatelům je tím, že zaheslujete síťové spojení, tedy každý kdo chce přistoupit (připojit) se k této síti se musí prokázat unikátním názvem (přihlašovací jméno, ID ...) a k němu platným a odpovídajícím heslem.

Zabezpečení sítě začíná [[Autorizace|ověřením]], obyčejně s uživatelským jménem a heslem. Vzhledem k tomu, že vyžaduje jen jeden prvek (uživatelské jméno a heslo) pro ověřování uživatele, je někdy nazýváno jednofaktorové ověření pravosti ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|'''one-factor authentication'''}}). Dvoufaktorová [[Dvoufázové ověření|Dvoufaktorová autentizace]] ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|'''two-factor authentication'''}}) je dvoufázové přihlašování, které přidává další úroveň zabezpečení - musíte prokázat nejen, že něco víte (uživatelské jméno a heslo), ale i že něco máte (např. [[bezpečnostní token]] nebo „[[dongle]“, ATM, nebo [[mobilní telefon]]); třífaktorová [[autentizace]] ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|'''three-factor authentication'''}}) přidává další úroveň zabezpečení - protože osobní věci (jako telefon, karta, atd...) se dají snadno odcizit, používá se [[biometrie]] (např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] či skenování sítnice).