Křížení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pšenice byla za posledních 50 let velmi mnoho šlechtěna. William Davis, MD |
|||
Řádek 2:
'''Křížení''', či '''hybridizace''' je termín označující [[rozmnožování]] jedinců dvou různých [[druh (biologie)|druhů]], případně [[Varieta (biologie)|odrůd]] organismů; potomek smíšeného páru je poté označován jako ''kříženec'' (''hybrid''). Mezidruhoví kříženci jsou většinou neplodní nebo je jejich plodnost výrazně nižší než u potomků jednodruhových párů. V některých případech může hrát křížení důležitou roli v [[evoluce|evoluci]] (vznik nových druhů, splývání druhů dočasně izolovaných).{{Doplňte zdroj}}
V rostlinné a živočišné výrobě je hybridizace používána s cílem zvýšit výkonnost [[živočichové|živočichů]] či [[rostliny|rostlin]] s využitím neaditivních složek [[dědivost]]i ([[heterózní efekt]], [[maternální efekt|maternální]] či [[paternální efekt]] atd.). Obvykle je používána u vlastností s nižší dědivostí. V živočišné výrobě je hybridizace nejčastěji využívána k produkci jatečných prasat, prasniček do [[rozmnožovací chov|rozmnožovacích chovů]] (nejčastěji [[plemeno české bílé ušlechtilé prase]] s [[plemeno landrasse|plemenem landrasse]]), kanců do [[C pozice]] (různá [[otcovská plemena prasat]]). Hybridizace též nachází velké využití v produkci nosnic a kuřat k výkrmu [[kur domácí|kura domácího]] a [[Krůta domácí|krůty]] (konkrétní [[plemeno|plemena]] použitá k hybridizaci jsou často firemním tajemstvím). V chovech [[Tur domácí|skotu]] a [[kůň|koní]] je hybridizace využívána minimálně. V rostlinné výrobě se hybridizace využívá nejvíce k tvorbě hybridních odrůd [[kukuřice a pšenice]].
V [[molekulární biologie|molekulární biologii]] znamená pojem hybridizace proces spojení dvou komplementárních řetězců [[DNA]] podle pravidel o párování bází. Tímto způsobem lze napojit specifickou sondu se zkoumaným vláknem DNA.
| |||