Dolní Chabry: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
počet obyvatel, hustota
Řádek 1:
{{Infobox jednoduchá městská část Prahy
| název = Praha-Dolní Chabry|
| názevkú = Dolní Chabry
| měst.obvod = [[Praha 8]]
| správ.obvod = [[Praha 8]]
Řádek 7:
| kód katastru =
| výměra = 4,99
| obyvatelé = 3 836 860
| obyv.datum = 31.&nbsp; 12.&nbsp;2012 2013<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Počet obyvatel v městských částech Prahy
| hustota = 656
| url = http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEM9020PC_MC&vo=null&kapitola_id=370
| datum přístupu = 2015-01-16
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
}}</ref>
| hustota = 656774
| zsj =
| početč = 1
Řádek 21 ⟶ 27:
| mapa = Image:Municipal_district_Prague_Dolní_Chabry.png
| foto = Image:Spořická 40, Na pěšině, restaurace Na Pěšině, Praha-Dolní Chabry.jpg
 
| vlajka = Image:Praha-Dolní_Chabry_flag.svg
| znak = Image:Praha-Dolní_Chabry_CoA.svg
}}
 
'''Dolní Chabry''' ({{Vjazyce2|de|Unter Habern}}) jsou [[katastrální území|katastrálním územím]] [[Praha|Prahy]], tvořícím území [[Městská část a městský obvod|městské části]] '''Praha-Dolní Chabry''' v [[městský obvod|městském obvodu]] [[Praha 8]]. Je zde evidováno 66 ulic, 1089 adres a 3264žije zde téměř čtyři tisíce obyvatel. Dolní Chabry zahrnují celé původní '''Chabry''', které byly od poloviny [[16. století]] tvořeny dvěma osadami. '''Dolní Chabry''' měly centrum v okolí Bíleneckého náměstí a ulice Na Dolíku, '''Horní Chabry''' u dnešního Hrušovanského náměstí, původně návsi obklopené velkými usedlostmi,<ref name="mista">[http://mista.unas.cz/index.php?clanek=27 Dolní Chabry], mista.unas.cz, Jitka Bůžková, Michal Bůžek, 8. 8. 2007</ref> a ulic Na pěšině a Kobyliská.<ref name="zemepis" /> Do roku 1951 patřila do chaberského katastrálního území i část dnešních Kobylis, včetně závěrečného úseku tramvajové tratě u vozovny Kobylisy.<ref name="zemepis" />
 
Dolní Chabry sousedí na západě s [[Čimice]]mi, na jihu s [[Kobylisy]], na východě s [[Ďáblice]]mi a s [[Březiněves|Březiněvsí]]; na severu pak s obcí [[Zdiby]] a její částí [[Brnky]].
Řádek 40 ⟶ 45:
Od [[16. století]] byla ves rozdělena do dvou částí, Dolní Chabry a Horní Chabry – poprvé se zmínka o Dolejších Chabrech objevuje roku [[1528]], Hořejší Chabry v roce [[1538]]. Hořejší Chabry se skládaly z 8 velkých gruntů. Od poloviny 16. století byly oboje Chabry odděleny, měly vlastní [[rychtář]]e a většinou i jinou vrchnost, od roku [[1719]] až do zavedení obecního zřízení roku [[1850]] však byly sloučeny pod stejného vlastníka, [[Staré město pražské]].<ref name="historie" /> V roce 1850 při zavedení obecního zřízení byla zřízena politická obec [[Chabry-Čimice]], k níž patřily Dolní Chabry, Horní Chabry a Čimice,<ref>[http://www.chabry.tripcar.net/tiki-index.php Menhir – neoficiální stránky Dolních Chaber]</ref> Čimice však v jejím rámci tvořily vlastní katastrální území.<ref name="zemepis" /> Koncem 19. století proběhly na území Chaber pokusy o těžbu zlata.<ref name="zemepis" />
 
Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] přestaly být Chabry farní obcí a připadly pod kostel svatého Václava na [[Prosek]]u. Od třicetileté války do roku [[1927]] byla součástí politického [[okres Karlín|okresu Karlín]], v letech 1927 – [[1942]] [[okres Praha-venkov|okresu Praha-venkov]], do roku [[1967]] v okrese Praha-východ.<ref name="historie" /> V roce 1927 započala parcelace pozemků pro výstavbu rodinných domků,<ref name="historie" /> které se v následujících desetiletích staly hlavní částí chaberské zástavby. V roce [[1930]] bylo v Chabrech 126 domů, v roce [[1940]] již 199.<ref name="historie" /> V roce 1955 byla v Chabrech zřízena pošta, od roku 1835 až do té doby spadaly pod zdibskou.<ref name="zemepis" /> Zatímco Čimice byly k Praze připojeny již roku 1960,<ref name="zemepis" /> zbylá obec Dolní Chabry, zahrnující i Horní Chabry, byla připojena k [[Praha|Praze]], k městskému obvodu [[Praha 8]], až [[1. leden|1. ledna]] [[1968]], zároveň byl zachován její [[místní národní výbor]].<ref name="historie" /><ref>Zákon č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1967/sb42-67.pdf částka 42/1967], § 19 a 20</ref>
 
V roce 1927 započala parcelace pozemků pro výstavbu rodinných domků,<ref name="historie" /> které se v následujících desetiletích staly hlavní částí chaberské zástavby. V roce [[1930]] bylo v Chabrech 126 domů, v roce [[1940]] již 199.<ref name="historie" /> V roce 1955 byla v Chabrech zřízena pošta, od roku 1835 až do té doby spadaly pod zdibskou.<ref name="zemepis" />
 
Zatímco Čimice byly k Praze připojeny již roku 1960,<ref name="zemepis" /> zbylá obec Dolní Chabry, zahrnující i Horní Chabry, byla připojena k [[Praha|Praze]], k městskému obvodu [[Praha 8]], až [[1. leden|1. ledna]] [[1968]], zároveň byl zachován její [[místní národní výbor]].<ref name="historie" /><ref>Zákon č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1967/sb42-67.pdf částka 42/1967], § 19 a 20</ref>
 
Organizovaná [[Povinná školní docházka|školní výuka]] začala v Chabrech roku [[1780]], první [[škola]] však byla postavena až v letech [[1823]] – [[1824]], roku [[1866]] bylo přistaveno [[podlaží|patro]] a školu navštěvovaly i děti z [[Čimice|Čimic]], [[Veltěž]]e, [[Zdiby|Zdib]] a [[Brnky|Brnek]]. Roku [[1937]] byla ve Spořické ulici postavena nová škola, která však svému účelu začala sloužit až po [[druhá světová válka|válce]], stará škola začala sloužit jako [[mateřská škola]] a zároveň byla v obci zřízena i druhá mateřská škola. Roku [[1993]] byly k nové škole přistavěny [[tělocvična]] a [[šatna|šatny]].<ref name="historie" />
 
V jižní části Chaber, těsně u jejich dnešních hranic s Kobylisy, stojí obchodní centrum [[Bauhaus (obchodní řetězec)|Bauhaus]]. V přilehlé lokalitě, zvané Beranov, se nacházejí okolo trojmezí Chaber, Kobylis a Čimic různé průmyslové objekty a sklady. V Chabrech se několik potůčků sbíhá v [[Drahanský potok]], na území Chaber je několik rybníků a nádrží. Na území městské části je vybudovaná skládka směsného odpadu. V současnosti se však již nevyužívá a je [[rekultivace|rekultivovaná]].
 
V Chabrech se několik potůčků sbíhá v [[Drahanský potok]], na území Chaber je několik rybníků a nádrží.
 
== Pamětihodnosti ==
Dolní Chabry jsou historicky zajímavé svým románským kostelem Stětí sv. Jana Křtitele z poslední čtvrtiny 12. století, barokním statkem nazvaný Knorův statek, obě stavby jsou kulturními památkami. Dále pozoruhodný je buližníkový [[Zkamenělý slouha|menhir]] v Ládevské ulici, pocházejícím patrně z nedalekého Ďáblického háje. Zajímavými drobnými stavbami dodávající starobylý ráz obce je zvonička na Hrušovanském nám. Votivní socha sv. Václava ve Spořické ulici.
Na území městské části je vybudovaná skládka směsného odpadu. V současnosti se však již nevyužívá a je [[rekultivace|rekultivovaná]].
 
* [[menhir]] [[Zkamenělý slouha]] (a druhý bezejmenný). Menhir popsal [[Eduard Štorch]] kolem roku 1914.<ref name="historie" />
Řádek 73 ⟶ 71:
Od stanice MHD Měděnecká vede k severu modrá pěší turistická značená cesta do Veltěže, Čimic vede kolem konečné autobusu Dolní Chabry zelená turistická značka do Přemyšlení.
 
== Další fotografieFotogalerie ==
<gallery>
Image:Zkamenely slouha 1.jpg|Menhir Zkamenělý slouha
Řádek 84 ⟶ 82:
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | jméno=Eduard| příjmení=Šittler | jméno2=Antonín| příjmení2=Podlaha| odkaz na autora=Eduard Šittler| odkaz na autora2=Antonín Podlaha|titul =Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském | vydavatel = Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy…| místo = Praha | rok = 1901 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/82189|kapitola=Chabry Dolní |typ kapitoly=– kapitola|url kapitoly=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=96414&mcp=&s=jpg&author=|stránky=187–190}}
 
=== Související články ===