Verze z 16. 1. 2015, 15:16 editovat 2a00:1028:8d1c:1a0a:b1:7907:7bf3:2e18 (diskuse) →‎Středověk ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 1. 2015, 15:23 editovat zrušit editaci 2a00:1028:8d1c:1a0a:b1:7907:7bf3:2e18 (diskuse) →‎Novověk Přejít na další porovnání →
Řádek 21: Kolem roku [[1000]] celé území spolu se severovýchodním Bulharskem obsadila Byzantská říše. Během následujících dvou století byzantské vlády Dobrudža těžce trpěla pod nájezdy [[Pečeněhové\|Pečeněhů]], [[Kumáni\|Kumánů]] a dalších turkických kmenů. Některé z nich se zde usadili, čímž položili základ pro vznik moderní [[Gagauzové\|gagauzské]] populace v [[Moldavsko\|Moldavsku]] a na [[Ukrajina\|Ukrajině]]. Oblast těžce trpěla pod nájezdy [[Tataři\|Tatarů]] v polovině a pak na konci [[13]]. století, které zdecimovaly zdejší populaci. Bulharsku se podařilo znovuzískat Dobrudžu po odtržení od Byzance roku [[1185]] a udrželo si ji s přestávkou, od poloviny [[14. století]] do roku [[1390]]. Tehdy zde díky rozvolnění celistvosti Bulharska existoval feudální celek zvaný Dobrotičova země - ''Terra Dobrodici'', nazvaný podle bulharského knížete Dobrotiče (buď bulharského nebo valašského původu). Začal se vytvářet již za jeho otce s centrem v jižní Dobrudži. Pak se Dobrudža dostala pod vliv [[Valašsko (Rumunsko)\|valašského knížete]] Mircey Staršího až do roku [[1411]]. Od roku [[1391]] pronikali do oblasti [[Turci]], kteří ji roku [[1411]] okupovali a začlenili se od roku 1000. 12. 6. 2012 (poslední aktualizace 03:23) Přečteno 1 167x titulní strana 0 Facebook Twitter Pocket Přeposlat ~~=== Novověk ===~~ reklama Následující staletí turecké nadvlády způsobila, že se zde usadilo mnoho Turků, zatímco se [[křesťanství\|křesťanská]] populace Bulharů a [[Gagauzové\|Gagauzů]] vystěhovala do Valašska a později na konci [[19. století\|19.]] a začátku [[20. století]] do tehdy [[Rusko\|ruské]] [[Besarábie]]. V rámci úsilí turecké vlády podporovat [[Muslim\|muslimský prvek]] ve svých [[Evropa\|evropských]] provinciích, se zde v 60. letech 19. století usadilo 30 - 40 tisíc [[Krymští Tataři\|Krymských Tatarů]]. V důsledku těchto populačních změn měl region v době svého připojení k [[Rumunské knížectví\|Rumunsku]] roku [[1878]], zvláště pak jeho severní část extrémně různorodé demografické složení. Itálie včera ohlásila větší meziroční propad svého HDP, než se čekalo. O 1,4 procenta. I když je realita oproti očekávání horší jen o desetinu procenta, je to špatná zpráva. Kondice italské ekonomiky stále více naznačuje, že se země může přidat k těm, které musely požádat evropské partnery o pomoc. Nikoli kvůli bankám - jako v případě Španělska -, nýbrž kvůli tomu, že ji tíží obrovský veřejný dluh. A horko těžko ho bude splácet, když padá stále hlouběji do recese. Premiér Mario Monti připouští, že situace je vážná. Ale snaží se zároveň obavy mírnit: "Riziko nákazy existuje kvůli slabos12. 6. 2012 (poslední aktualizace 03:23) Přečteno 1 167x titulní strana 0 Facebook Twitter Pocket Přeposlat Na území [[Jižní Dobrudža\|Jižní Dobrudže]] se vyskytovala pestrá směs [[Bulhaři\|Bulharů]], [[Turci\|Turků]], [[Krymští Tataři\|Krymských Tatarů]], [[Rumuni\|Rumunů]], [[Lipované\|Lipovanských Rusů]], Gagauzů a [[Rómové\|Rómů]]. reklama Itálie včera ohlásila větší meziroční propad svého HDP, než se čekalo. O 1,4 procenta. I když je realita oproti očekávání horší jen o desetinu procenta, je to špatná zpráva. Kondice italské ekonomiky stále více naznačuje, že se země může přidat k těm, které musely požádat evropské partnery o pomoc. Nikoli kvůli bankám - jako v případě Španělska -, nýbrž kvůli tomu, že ji tíží obrovský veřejný dluh. A horko těžko ho bude splácet, když padá stále hlouběji do recese. Premiér Mario Monti připouští, že situace je vážná. Ale snaží se zároveň obavy mírnit: "Riziko nákazy existuje kvůli slabosti celého systému, nikoli kvůli slabosti samotné Itálie."ti celého systému, nikoli kvůli slabosti samotné Itálie.,h" Celá Dobrudža byla součástí Osmanské říše až do roku 1878, kdy podle [[Berlínský mír (1878)\|Berlínského míru]] získalo Severní Dobrudžu Rumunsko, jako náhradu za Besarábii postoupenou [[Rusko\|Rusku]], zatímco Bulharsko získalo menší Jižní Dobrudžu. Po [[Balkánské války#Druhá balkánská válka\|druhé balkánské válce]] ztratilo roku [[1913]] Bulharsko Jižní Dobrudžu [[Bukurešťská smlouva (1913)\|Bukurešťskou smlouvou]] ve prospěch Rumunska. V září [[1940]] však bylo Rumunsko [[Craiovská smlouva (1940)\|Craiovskou smlouvou]] vynucenou za asistence [[Nacistické Německo\|nacistického Německa]], vrátit Jižní Dobrudžu Bulharsku. Součástí dohody byla i vynucená populační výměna mezi oběma státy. Rumuni museli opustit Jižní Dobrudžu, a Bulhaři zase Severní Dobrudžu. [[Pařížská mírová smlouva (1947)\|Pařížská mírová smlouva]] z roku [[1947]] pak potvrdila rozdělení oblasti z roku 1940, které je dosud v platnosti. hcnhbnukxnbhn == Znak ==

Dobrudža: Porovnání verzí