Wikipedie

Právní jednání: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Forma úkonu: stará terminologie; úkon-->jednání
Bez shrnutí editace
značka: možný vandalismus
Řádek 1:
{{Upravit|s výjimkou úvodu aktualizovat}}
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Morbi eu dui vel ligula pretium finibus et id mi. Phasellus lacus ligula, rutrum eu euismod non, scelerisque ut tellus. Sed iaculis dui id urna suscipit aliquam. Integer lacus orci, ullamcorper sit amet dictum a, mattis quis tortor. Etiam mattis neque ante, sit amet bibendum nisi placerat sit amet. Suspendisse rhoncus turpis sed nulla vestibulum, et semper turpis eleifend. Aenean at leo massa. Pellentesque ac sapien purus. Quisque luctus, lectus ac interdum dapibus, lacus tortor efficitur nunc, sed auctor dui tortor eget libero. Integer velit quam, viverra sed sem vitae, placerat tincidunt ipsum. Nam orci ante, ultrices a nibh in, dignissim mollis est. Vivamus finibus dignissim metus, et scelerisque nunc accumsan sed. Ut gravida augue nisi, non placerat ex scelerisque nec. Nullam ultricies, dolor vitae pharetra efficitur, nisi nibh vehicula nulla, non egestas nisi diam sed nisi. Mauris ut nisl tortor.
'''Právním jednáním''' ({{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|''negotium''}}) nabývá [[Svéprávnost|svéprávná]] [[Právní osobnost|osoba]] práva a zavazuje se k povinnostem. Právně lze jednat konáním (komisivní jednání) nebo opomenutím (omisivní jednání), může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit (konkludentně). Svým obsahem a účelem musí právní jednání odpovídat [[Dobré mravy|dobrým mravům]] i [[zákon]]u.
Sed at velit augue. Nunc in nisl ullamcorper mi congue gravida. Vivamus a diam est. Vestibulum eleifend, purus et faucibus pharetra, orci quam pulvinar ipsum, in iaculis risus libero nec augue. Mauris tincidunt odio at leo sagittis, in hendrerit diam molestie. Donec non suscipit lacus. Sed odio turpis, pellentesque in magna vel, convallis imperdiet tellus. Praesent sagittis magna a lacus semper mollis. Aliquam mauris velit, finibus eu rhoncus nec, ullamcorper et nisi. Sed iaculis orci in erat ultrices, nec dignissim orci porta. Aliquam hendrerit, leo id sollicitudin vehicula, velit sapien cursus ligula, non iaculis mi velit sed tortor. Vestibulum eu enim feugiat ligula fermentum dictum. In eget ipsum tellus.
 
Dříve bylo právní jednání vyjádřeno pojmem '''právní úkon''', který byl v § 34 [[Občanský zákoník (Československo, 1964)|občanského zákoníku]] definován jako „projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují“. Tato zákonná definice se stala předmětem kritiky (například [[Karel Eliáš]]), neboť výraz ''zejména'' implikoval existenci takových právních úkonů, které vznik, změnu nebo zánik práv nebo povinností nezpůsobovaly, aniž by však bylo zřejmé, jak takové neuzavřené a „nedefinující“ (nevymezující) definici rozumět a jak ji prakticky uplatňovat.
== Podmínky platnosti ==
AFusce iaculis, tellus non egestas lobortis, massa metus efficitur ipsum, ut interdum magna odio a enim. Donec bibendum tincidunt molestie. Ut lacus nisi, laoreet eu mattis ut, rhoncus vel purus. Sed sed tempor neque. Vivamus ut arcu vel diam semper semper pharetra et nibh. Aenean varius at arcu quis feugiat. Pellentesque maximus tortor nec dui malesuada eleifend.
Aby byl právní úkon platný, tj. aby založil ty právní následky, jež jsou mu přisuzovány, musí splňovat určité náležitosti (především na straně jednající osoby):
=== Náležitosti subjektu ===
, sodales eu est. Nunc posuere dui nunc, ullamcorper efficitur magna elementum quis. Nunc eu urna porttitor, tristique nulla vel, sagittis odio. Suspendisse dictum eget leo eu sollicitudin. Morbi id velit erat. Suspendisse arcu neque, ultrices nec consectetur nec, bibendum commodo ex. Nam aliquet ullamcorper dolor sagittis feugiat. Vivamus sit amet nisi quam. Maecenas venenatis lectus
Je potřeba, aby právní úkon činil ten, kdo je k němu [[svéprávnost|způsobilý]]. Nezpůsobilost této osoby (dále „kontrahent“) může být dána několika okolnostmi:
* kontrahent je nezletilý a právní úkon není přiměřený rozumové a volní vyspělosti odpovídající jeho věku.
* kontrahent byl (částečně nebo úplně) zbaven způsobilosti k právním úkonům (svéprávnosti).
* kontrahent sice svéprávnosti zbaven nebyl, ale právní úkon učinil v duševní poruše, z níž jeho nezpůsobilost vyplývá.
 
=== Náležitosti vůle ===
Především musí být jednající osoba způsobilá k danému úkonu a musí jít o skutečný projev vůle. Rozdělí-li herec představující při divadelním představení krále Leara všechen svůj majetek svým dcerám, zajisté nejde o platnou [[darovací smlouva|darovací smlouvu]] tohoto herce vůči herečkám představujícím Regan a Goneril. Vůli lze projevit výslovně (tzn. ústně, písmem, posuňkovou řečí, počítačem) či konkludentně (tzn. projev učiněný jinak než výslovně; patří sem i projev učiněný mlčky, jestliže nelze mít pochybnosti. co jednající chtěl projevem vyjádřit)
==== Svoboda vůle ====
Je třeba, aby právní úkon byl učiněn svobodně. Právní úkon nesmí být učiněn pod fyzickým donucením nebo tzv. bezprávnou výhrůžkou. Pod nátlakem je neplatný absolutně; od smlouvy, která byla uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, může navíc tísněná strana odstoupit. Co je ještě svobodně učiněný úkon a co je úkon nesvobodný a tedy absolutně neplatný, může být sporné. Rozhodovací praxe soudů se přiklonila k výkladu, že k dovození neplatnosti právního úkonu z důvodu absence svobodné vůle je třeba aktivity na straně kontrahenta, a to buď fyzického donucení (''vis absoluta''), nebo bezprávné výhrůžky (''vis compulsiva''); pouhé tísnivé okolnosti jsou sice vadou svobody vůle, neplatnost právního úkonu však samy o sobě nezakládají.
==== Vážnost vůle ====
Projev vůle musí být vážný. Příslib učiněný žertem nebo v nadsázce žádné právní důsledky nemá, byť by měl jinak všechny znaky platného právního úkonu. Neplatné jsou i takové úkony, které jsou ve skutečnosti úkony jinými (zastřené, ''disimulované'' právní úkony); v případě disimulovaného právního úkonu však platí úkon zastřený.
==== Bezchybnost projevu vůle ====
Projev vůle musí být prostý omylu. Neplatnost úkonu je však vyvolána pouze takovým omylem, který se týká podstatné okolnosti. To znamená takové okolnosti, že by jednající úkon neučinil, kdyby znal pravý stav věci (např. nekoupil by věc, kdyby věděl, že se jedná o kopii a ne o originál). Byl-li však omyl vyvolán druhou stranou (např. prodávajícím), je úkon neplatný i tehdy, není-li omyl podstatný.
=== Náležitosti projevu vůle ===
==== Určitost projevu vůle ====
Určitostí se rozumí vyvarování se používání pojmů, které mohou být různě vykládány. Jedná se tedy například o slova "často", "slušné zaopatření ve stáří" atd.
==== Srozumitelnost projevu vůle ====
Srozumitelností se rozumí srozumitelnost obecná, takže je-li nějaký dokument v cizím jazyce, nečiní ho tento fakt neplatným. Občanský zákoník přímo stanoví, že prosté chyby v psaní nebo počtech (např. nesprávný rok v datu nebo chyba v kontrahentově adrese) neplatnost právního úkonu nezakládají, je-li jeho smysl nepochybný, podobně široký je výklad soudů v případě použití neprávnických, obecných termínů (bylo např. judikováno, že není neplatné smluvní ujednání, jímž byli nabyvatelé zavázáni poskytnout postupiteli v případě stáří a nemoci „veškeré zaopatření tak, jak si slušný způsob života žádá“).
==== Forma jednání ====
llentesque felis tortor, lacinia vel arcu id, feugiat sodales lorem. Praesent placerat purus nec mi aliquet, vitae consequat tortor accumsan. Quisque quis est nisl. Sed porttitor quis ante ut faucibus. Aenean dui velit, imperdiet consequat vulputate a, sodales in lectus. Mauris vehicula finibus diam, a pulvinar diam porttitor non. Integer malesuada metus sed augue accumsan molestie. Morbi sodales tellus sed libero consequat, volutpat varius elit ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas. Nulla aliquam, sapien a feugiat molestie, mauris diam lacinia leo, id interdum libero diam ac leo. Maecenas ut magna porttitor lectus vestibulum rutrum. Aliquam dui mi, gravida a condimentum non, dignissi
Řadí se také mezi náležitosti projevu vůle, pouze však tehdy, je-li zákonem předepsána. Například kupní smlouva musí být písemně, výpověď z pracovního poměru musí být písemně, jinak je neplatná. Není-li forma zákonem předepsána, platí zásada neformálnosti (tzn. právní úkony mohou být učiněny jakoukoliv formou.
 
=== Náležitosti obsahu ===
Řádek 34 ⟶ 16:
== Druhy právních úkonů ==
=== Podle počtu stran ===
a fermentum dictum. In eget ipsum tellus.
* jednostranný právní úkon - Obsahuje projev vůle jen jedné strany. Na jedné straně může vystupovat i více subjektů právního úkonu (tzv. pluralita subjektů). Jedná se například o závěť, odstoupení od smlouvy, opuštění věci atd.
 
* dvoustranný právní úkon - Obsahuje projevy vůle dvou stran, mezi kterými musí být vzájemná shoda (konsensus). Jedná se zejména o smlouvy.
Fusce iaculis, tellus non egestas lobortis, massa metus efficitur ipsum, ut interdum magna odio a enim. Donec bibendum tincidunt molestie. Ut lacus nisi, laoreet eu mattis ut, rhoncus vel purus. Sed sed tempor neque. Vivamus ut arcu vel diam semper semper pharetra et nibh. Aenean varius at arcu quis feugiat. Pellentesque maximus tortor nec dui malesuada eleifend.
* vícestranný právní úkon - Obsahuje projevy vůle více než dvou různých stran. Jedná se například o smlouvu o sdružení, vícestrannou směnnou smlouvu atd.
 
=== Podle požadavku na existenci formy ===
Curabitur vel ante nec nisi dapibus feugiat id at erat. Duis lacinia facilisis ultricies. Quisque nisl tortor, vehicula ut vulputate non, sodales eu est. Nunc posuere dui nunc, ullamcorper efficitur magna elementum quis. Nunc eu urna porttitor, tristique nulla vel, sagittis odio. Suspendisse dictum eget leo eu sollicitudin. Morbi id velit erat. Suspendisse arcu neque, ultrices nec consectetur nec, bibendum commodo ex. Nam aliquet ullamcorper dolor sagittis feugiat. Vivamus sit amet nisi quam. Maecenas venenatis lectus quis nisi hendrerit, ac consect
* formální
* neformální
=== Podle obsahu podstaty právního úkonu ===
* volní (konsenzuální)- K jejich vzniku stačí projev vůle. Vyskytují se zpravidla v občanském právu.
* reálné - Musí dojít ještě např. k předání věci; tj. přistupuje zde ještě reálný úkon něco učinit.
=== Podle vyjádření kauzy ===
* kauzální
* abstraktní
=== Podle působení účinků právního úkonu ===
* adresné - Musí být učiněny vůči určitým subjektům a zároveň se dostaly do sféry jejich dispozice.
* neadresné - Nesměřují vůči určitým subjektům (např. veřejná soutěž, opuštění věci, závěť atd.).
=== Podle vzniku následků ve vztahu k jednajícímu ===
* úkony mezi živými (''inter vivos'')
* úkony pro případ smrti (''mortis causa'') - např. závěť
=== Podle majetkového naplnění ===
* úplatné (''onerózní'') - Za plnění jedním účastníkem je poskytnuta protihodnota druhým účastníkem (peníze, či jiná protihodnota).
* bezplatné (''lukrativní'') - Protihodnota není smluvena (např. darování).
=== Podle úpravy v občanském zákoníku ===
* právní úkony pojmenované (typické) - Jedná se o nejčastější právní úkony, ty občanský zákoník speciálně upravuje a pojmenovává.
* právní úkony nepojmenované (atypické)
 
== Literatura ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Právní_jednání“