Artefakt (sociologie): Porovnání verzí

Chvíle, kdy se věc přemění na předmět, je když ji člověk uvede do rozměru citového a poznávacího – nalezení vhodného/nevhodného kamene. V další fázi, kdy se předmět mění na nástroj, mu člověk přiděluje rozměr funkční a symbolický – kámen použiji k zabití zvířete, symbolizuje převahu člověka nad zvířetem.<ref name="Pavlu">[PAVLŮ, Ivan. Analýza artefaktů. [online]. 2011 [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: <http://www.bylany.com/pdf/Pavlu_Analyza%20artefaktu.pdf/>]</ref>

Ten samý předmět však může na jiném místě, v jiném čase, plnit odlišnou funkci, např. kámen napříště poslouží k zatížení papíru na pracovním stole.<ref name="IHDE">[IHDE, Don. Technology and the Lifeworld: From Garden to Earth. Indianapolis: Indiana University Press, 1990. ISBN 0-253-32900-0.]</ref>

Druhá etapa, nazývána také instrumentalizace, zachycuje poslední přeměnu v nástroj. Status původního předmětu se mění a stává se součástí aktivit subjektu jako nástroj. Nástroj v této podobě vstupuje do určitých vztahů, ty můžou být například: fyzické (funkce, jež může nástroj provádět), psychické (symbolika, kulturní podtext) a společenské, které navíc ještě dělíme na další formy, a to: jazykové, vlastnické (nástroj = statek, zboží), ekonomické (hodnota) a probační (norma, standard).