Verze z 9. 9. 2014, 13:29 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 1. 2015, 22:04 editovat zrušit editaci Matěj Orlický (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 32 541 editací sloučeno s špýchar dle návrhu Přejít na další porovnání →
Řádek 1: ~~{{Sloučit\|Špýchar\|sem}}~~ {{Neověřeno}} [[Soubor:Sypka v Kromerizi (Tencalla).jpg\|thumb\|Budova [[baroko\|barokní]] biskupské sýpky v [[Kroměříž]]i postavená podle plánu [[Giovanni Pietro Tencalla\|G. P. Tencally]] (dokončena [[1711]]) v někdejší předměstské osadě Novosady - dnes třída [[Ludvík Svoboda\|gen. Svobody]]]] [[Soubor:Sypky jaromerice nR zapad.jpg\|thumb\|Panská sýpka v [[Jaroměřice nad Rokytnou\|Jaroměřicích]] postavená r. [[1648]]]] ~~'''Sýpka''' je stavba, která je určená k uskladňování [[zrní]].~~ '''Sýpka''' nebo '''špýchar''' (z [[němčina\|něm]]. ''Speicher'', česky též ''špejchar'', ''špejchárek'') je stavba, která je určená k uskladňování [[zrní]], tedy vymláceného [[Obilniny\|obilí]]. Obvykle se jednalo o dvou- až několikapatrovou stavbu, v níž bylo zrní uskladněno v přibližně 1 m vysoké vrstvě na podlahách. Sýpka byla jednou z nejdůležitějších staveb rozsáhlejších hospodářství. V dobách, kdy množství zemědělské produkce vyjadřovalo bohatství, byly budovány sýpky jako honosné stavby, které tvoří dodnes dominantu mnoha [[obec\|obcí]].▼ == Stavby == Špýchary byly budovány jako přízemní, zvýšené, jedno- či vícepatrové věže, které byly často opatřeny [[pavlač]]í, přístupnou po schodech zevnitř nebo z vnější strany. Do vyšších podlaží se ukládalo lehčí zrno, nížeji těžší obilí. Sloužily však i k úschově jiných produktů (např. uskladňování ovoce), nářadí, odložených předmětů, v létě i k přespávání. [[Soubor:10.Budova špejcharu je renesančního původu..JPG\|thumb\|Špejchar na náměstí v Litni, okres Beroun]] Stávaly mimo obydlí tak, aby byly dobře viditelné z domu a zejména, aby byly bezpečné před ohněm. Později byly připojovány k zadní části obytného traktu či tvořily součást průčelí usedlosti. Stavební zvláštností je usazení špýcharu nad vjezdovou branou (Opavsko, Českomoravská vysočina). Budova, kde špýchar byl připojen přímo k síni, je označována jako [[špýcharový dům]]. Zpočátku byly [[Roubená stavba\|roubené]], celá konstrukce byla opatřena 5–8 cm vrstvou mazaniny s izolační schopností. Takové špýchary se slaměnými či [[šindel]]ovými střechami stávaly v jihozápadních Čechách, Slezsku, severním a východním [[Slovensko\|Slovensku]], západním [[Maďarsko\|Maďarsku]]. Obloukovité klenutí stropu bylo později nahrazeno rovnými stropy a pevně usazenou střechou. Dřevo nahradily hliněné nepálené či pálené cihly a kámen. V severozápadních Čechách se objevovaly špýchary [[hrázděná stavba\|hrázděné]]. Nejstarší objekty pocházejí ze [[16. století]] (Soběnice u Litoměřic, [[Čížov\|Čížov u Jihlavy]]), zděné ze 16. století se dochovaly v [[Písečné nad Dyjí\|Písečném nad Dyjí]]. ▲~~Obvykle se jednalo o dvou- až několikapatrovou stavbu, v níž~~V sýpce bylo zrní uskladněno v přibližně 1 m vysoké vrstvě na podlahách. Sýpka byla jednou z nejdůležitějších staveb rozsáhlejších hospodářství. V dobách, kdy množství zemědělské produkce vyjadřovalo bohatství, byly budovány sýpky jako honosné stavby, které tvoří dodnes dominantu mnoha [[obec\|obcí]]. Dnes je obilí skladováno převážně v [[silo\|silech]]. == Rozšíření == K obecnému rozšíření samostatně stojících sýpek došlo hlavně v [[18. století\|18.]] a [[19. století]] v souvislosti s rozvojem obilnářského hospodaření (opatření [[Josef II.\|Josefa II.]] z r. [[1782]] přikazující budovat obecní sýpky (tzv. ''kontribučenská sýpka'').<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Frolec \| jméno = Václav \| příjmení2 = Vařeka \| jméno2 = Josef \| odkaz na autora = \| titul = Lidová architektura \| vydavatel = SNTL - Nakladatelství technické literatury \| místo = Praha \| rok = 1983 \| počet stran = 360 \| kapitola = \| strany = 223-224 \| isbn = 04-702=83 \| jazyk = }}</ref> Příkladem může být ''josefinský'' špýchar v [[Týn nad Vltavou\|Týnu nad Vltavou]] a v [[Těchobuz]]i (počátek 19. st.), který měl fungovat jako první obilní záložna v [[Česko\|Česku]]. == Turistické expozice == * Muzeum lidové architektury [[Zubrnice]] * [[Prostřední Lhota]] – pobočka [[Hornické muzeum Příbram\|Hornického muzea Příbram]], čtyřpodlažní [[baroko\|barokní]] špýchar z roku 1770, umístěna expozice Ze života venkovského obyvatelstva středního [[Povltaví]] * [[Muzeum lidových staveb v Kouřimi]] - (roubený š., poloroubený š., chalupa s roubeným š.) * [[Polabské národopisné muzeum]] [[Přerov nad Labem]] (roubený dvouprostorový š. z konce 18. st., patrový chmelařský š., roubený š.) == Reference == <references /> == Související články == * [[~~Špýchar~~Špýcharový dům]] * [[Špejchar (Praha)]] === Externí odkazy === * {{Commonscat\|Granaries}} * {{Wikislovník\|heslo=špýchar}} * [http://www.krusnohorsky.cz/2011/10/04/kontribucenska-sypka-v-perninku-3/ Kontribučenská sýpka v Krušných horách na Krusnohorsky.cz] ~~{{Pahýl}}~~ [[Kategorie:Zemědělské budovy]] [[Kategorie:Skladování potravin]]

Sýpka: Porovnání verzí