Jacques-Louis David: Porovnání verzí

Přidáno 93 bajtů ,  před 5 lety
bez shrnutí editace
m (→‎Dílo: - Opět doplnění mezer za tečkami a čárkami.)
Všechny tyto pocty nejsou nic proti tomu, jaký ohlas vzbudil v Salonu jeho obraz ''[[Přísaha Horatiů]]''. Tento obraz se stal jakoby malířskou manifestací k Francouzské revoluci. David se stal profesorem na Akademii, a jeho žák [[Jean Germain Drouais]] (1763-1788) získal Římskou cenu (Prix de Rome). Byl to úspěch a David se se svým žákem vydal znovu do Říma. Tam Drouais maluje svého ''Marina v Minturnes'', který je dnes v Louvru. V roce 1787 měl Davidův ''[[Smrt Sokratova|Sokrates]]'' veliký ohlas na salonu. Začátek následujícího roku byl tragický. [[Jean Germain Drouais]] umírá na neštovice. David přijal jeho smrt se slovy „Bude mi chybět impuls k práci“.<ref name="JLD"/>
 
Následující rok byl velmi dramatický. Vypukla [[Velká francouzská revoluce|Francouzská revoluce]]. David se klonil na stranu revolucionářů, a podporoval [[Národní konvent|Konvent]]. Stal se horlivým příznivcem [[Maximilien Robespierre|Robespierrovým]]. Byl také jedním ze členů Výboru veřejného blaha. Po jehothermidorském převradu (27. července pádu1794) byl na čas uvězněn. Ve vězení měl čas promýšlet budoucí koncepci obrazu ''Únos Sabinek ''(1799-1800). Když byl propuštěn, byl fascinován svým novým idolem - [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem Bonapartem]]. Již první sezení malíři postačilo, aby v něm viděl své božstvo. Napoleon ho jmenoval svým dvorním malířem. David namaloval k jeho poctě řadu dalších obrazů, jako ''Napoleonova Korunovace'', či ''Rozdílení orlů''.
<ref name="JLD"/>
Po návratu Bourbonů musel David zaplatit za svou minulost kralovrahakrálovraha a ilustrátora napoleonské epopeje. Odešel do vyhnanství v [[Brusel]]u. V Belgii byl nucen zůstat až do své smrti.
 
Jednoho únorového večera roku [[1824]] ho srazil povoz ve chvíli, kdy vycházel z divadla. Zdraví se mu již nevrátilo. Zemřel 29. prosince [[1825]]. Jeho příbuzní požádali o převoz těla do bývalé vlasti, jejich žádost však byla zamítnuta. Kvůli revolucionářské minulosti, při níž i na jeho rukou ulpěla krev nevinných lidí, mu Francie zůstala zapovězena i po smrti.
Anonymní uživatel