Turecká menšina v Bulharsku: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
(http://slovniky.centrum.cz/?q=Spontaneously&lang=1, http://www.online-slovnik.cz/?word=sporadic&x=0&y=0&translate-type=en-cz&match-type=start&ignore-diacritic=1)
značky: možný vandalismus vyprázdněna sekce
===Poválečné Bulharsko===
O Turcích jako o národnostní skupině lze tedy hovořit až v 2. polovině 20. století. Postoj komunistického režimu vůči nim byl proměnlivý a závisel na celkovém směřování stranické ideologie. Avšak turecká menšina zůstávala v očích socialistické vlády přeci jen hrozbou. Na základě ústavy z roku 1947 sice získali relativně velký prostor pro zachování kulturní autonomie, ale náboženské školy byly dále zestátňovány a postupně zesvětštěny. Na základě bulharsko-turecké dohody odešlo v emigrantské vlně v letech 1950 – 1951 na sto padesát tisíc bulharských Turků. S nástupem [[Todora Živkova]] restrikce vůči menšinám ještě zesílily s jasným cílem úplné asimilace.
 
===Režim Todora Živkova===
Zásadním krokem v této otázce bylo v letech 1958 – 1960 zastavení vydávání tisku v turečtině a zavedení výuky pouze v bulharském jazyce na všech stupních škol. [[Turečtina]] zůstala jen jako volitelný předmět. Nejvážnější překážkou v asimilaci Turků bylo samozřejmě náboženství. Proto počátkem šedesátých let komunistické vedení vyvinulo silně ateizační snahy, byl tak například snížen počet imámů. Na základě výsledků sčítání lidu v roce 1965 se vláda opět zabývala vystěhováním části turecké menšiny. Následně tedy v letech 1969 až 1978 odešlo dalších sto třicet tisíc Turků. Zesílený tlak na asimilaci menšin vyvrcholil v polovině osmdesátých let násilným přejmenováváním Turků a velkou emigrací v roce 1989, kdy z Bulharska odešlo tři sta dvacet tisíc Turků.
 
===Pád komunistického režimu===
Neregistrovaný uživatel