Vrtbovská zahrada: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
upr značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 38:
}}</ref> Na západě k [[Schönbornská zahrada|Schönbornské zahradě]] a na severozápadě přiléhá k [[Vratislavská zahrada|Vratislavské zahradě]] a [[Vratislavský palác|stejnojmenému paláci]].
| příjmení = Švábová
| jméno = Jana
Řádek 85:
| kapitola = Počátky a vývoj zahradního umění v Praze
| strany = 140
}}</ref> Zahrada pak byla založena na místě [[renesance|renesanční]] vinice jeho vnukem [[Jan Josef z Vrtby|Janem Josefem z Vrtby]] kolem roku 1720.<ref name="zahradypalacu140" /><ref name="poche 316">Poche, s. 316.</ref>
== Historie ==
Řádek 146:
[[Soubor:Bývalý Alšův ateliér ve Vrtbovské zahradě.JPG|thumb|left|Empírový domek na konci saly terreny byl přistavěn kolem roku 1845 při klasicistní přestavbě paláce. V letech 1886–1889 zde bydlel a působil malíř [[Mikoláš Aleš]]]]
Kolem roku 1845 byl celý palác s barokní zahradou upraven ve stylu [[klasicismus|klasicismu]] a na předělu mezi spodním a středním
| titul = Historie
| url = http://www.vrtbovska.cz/cz/historie
Řádek 172:
}}</ref>
V letech 1990–1998 prošla zahrada rekonstrukcí podle projektu architekta [[Ivan Březina|Ivana Březiny]] a zahradního architekta Václava Weinfurtera. Přihlíželo se i k průzkumu Mileny Nečáskové z roku 1987, který mimo dávno zaniklé malby na [[teatron (baroko)|teatronu]] odhalil i zaniklé fresky na opěrné zdi mezi
Dne 3. června 1998 byla zahrada otevřena pro veřejnost. Vlastníkem zahrady je hlavní město Praha. Od roku 1999 je zahrada zpřístupňována prostřednictvím správcovské firmy Casus Direct mail a.s.<ref name="zahrada" /> Od roku 2000 se zde nachází galerie, kde se konají výstavy;<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 196:
| datum přístupu = 2010-09-15
| místo = Cestovatel.cz
}}</ref> Nachází se ve svahu na prostorově komplikované ploše o plošné výměře 0,31 ha.<ref name="filipová" /> Tvar připomínající šipku je však na jihu vykrojen Schöborskou zahradou a na severovýchodě domem čp. 372 z ulice ''Tržiště''. Ani samotná orientace Vrtbovského paláce není vůči zahradě ideální – průčelí paláce vůči zahradě netvoří pohledový závěr. [[Obrazová kompozice|Kompozičně]] je zahrada zasazena do dvou os. Jedna se nachází
[[Soubor:Vrtbovská zahrada, socha Diany.JPG|thumb|upright=0.9|Kopie Braunovy sochy bohyně [[Diana (mytologie)|Diany]] na balustrádě nad druhým parterem]]
Do zahrady se vstupuje přes pokladnu umístěnou ve východní místnosti saly terreny. Dále se pokračuje na první parter. Vstupní brána zahrady od F. M. Kaňky je zdobena Braunovými sochami dvou ženských [[alegorie|alegorických]] postav a Atlanta. Sochy ''Hojnost'' (nalevo v pohledu do zahrady) a ''Bohatství'' (napravo) jsou originální a byly původně [[polychromie|polychromované]]. Atlant držící Zemi je kopií, originál je uložen v lapidáriu Národního muzea.<ref name="zahradypalacu141-142" /> Tato brána vznikla překlenutím uličky vedoucí do původních vinic mezi dvěma křídly Vrtbovského paláce.<ref name="matkamest" /> Ulička zanikla při Vrtbovských přestavbách paláce a tak je dnes možný vstup k bráně přes Vrtbovský palác stojící na rohu ulic ''Karmelitské'' a ''Tržiště''.<ref name="škoda74" />
| titul = VRTBOVSKÁ ZAHRADA
| url = http://www.matkamest.cz/vrtbovska-zahrada---barokni-zahrada.html
Řádek 206:
| datum přístupu = 2010-09-15
| vydavatel = Prahamatkaměst.cz
}}</ref> Vlevo přiléhá sala terrena, která je vyzdobena freskami barokního malíře Václava Vavřince Reinera a dvěma sochami v rozích od Matyáše Brauna.<ref name="prague" /><ref name="prazkaarch177" /><ref name="poche 316" /> Na opačné straně je to pak voliéra s ptactvem ze [[Zoologická zahrada Praha|ZOO Praha]],<ref name="matkamest" /> ve stejném architektonickém návrhu jako sala terrena.<ref name="prague" />
Druhé patro je rozděleno vizuálně na 3 části, prakticky však sestává z částí dvou. Tyto části jsou od sebe odděleny zdí [[habr obecný|habru obecného]]
[[Soubor:Vrtbovská zahrada, mořské pany na teatronu (001).JPG|thumb|left|Mořské panny s maskaronem, obklopeni dekorací umělé pemzy a mušlí]]
Do posledního patra se vstupuje přes schodiště, které se z jednoho centrálního toku větví ve dvě směrem ke stranám. Je dekorováno kamennými vázami s dětskými naháči<ref name="škoda74" /> a na zdi nad schodištěm se nachází balustráda s vázami a sedm soch antických bohů<ref name="škoda74" /> od Matyáše Brauna.<ref name="prague" /><ref name="poche 316" /> Dnes se však jedná již o kopie poškozených originálů, které jsou uloženy v lapidáriu Národního muzea. Jedná se o [[Apollón|Apollona]], [[Merkur (mytologie)|Merkura]], [[Diana (mytologie)|Dianu]], [[Juno (mytologie)|Juna]], [[Minerva (mytologie)|Minervu]], [[Jupiter (mytologie)|Jupitera]] a [[Vulcanus (mytologie)|Vulkána]],<ref name="zahradypalacu142" /> v jižní části se nachází sousoší zápasících chlapců.<ref name="zahrada" /> Horní parter je tvořen paprskovitě se sbíhajícími trávníky s tisy
Z vyhlídky je vidět celé centrum Prahy, na jedné straně tvoří dominantu barokní [[Kupole|kopule]] kostela svatého Mikuláše na Malostranském náměstí a panorama [[Pražský hrad|Hradu]], na straně druhé věž s lodí kostela Panny Marie Vítězné v ulici ''Karmelitské''. Je zde také částečně vidět do zahrady [[Vratislavská zahrada|Vratislavské]] (původně ''Mitrovické'').<ref name="zahradypalacu141-143">Pácová-Hošťálková, s. 141–143.</ref> Na druhé straně se na kopci vypíná vyhlídkový pavilon zahrady [[Schönbornská zahrada|Schönbornské]] (původně ''Colloredovské''), obehnané vysokým plotem. Dnes je součástí velvyslanectví Spojených států amerických v Praze.<ref name="zahradypalacu141 s 146">Pácová-Hošťálková, s. 141 a 146.</ref>
|