Vrtbovská zahrada: Porovnání verzí

Zahrada neseNese své jméno po svém zakladateli, majiteli zdejšího paláce a [[vinice|vinic]] [[Jan Josef z Vrtby|Janu Josefu z&nbsp;Vrtby]], který ji nechal vystavět na počátku 18. století podle návrhu českého barokního architekta [[František Maxmilian Kaňka|Františka Maxmiliana Kaňky]]. Sochy jsou dílem [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]], fresky [[Venuše (mytologie)|Venuše]] pochází od [[Václav Vavřinec Reiner|Václava Vavřince Rainera]].<ref name="prague">{{Citace monografie

}}</ref> Zahrada pak byla založena na místě [[renesance|renesanční]] vinice jeho vnukem [[Jan Josef z Vrtby|Janem Josefem z&nbsp;Vrtby]] kolem roku 1720.<ref name="zahradypalacu140" /><ref name="poche 316">Poche, s. 316.</ref>

Kolem roku 1845 byl celý palác s&nbsp;barokní zahradou upraven ve stylu [[klasicismus|klasicismu]] a na předělu mezi spodním a středním [[parter]]empatrem vznikly [[empír]]ové přístavky. Tehdy původní barokní charakter zahrady zanikl a byl vyměněn i&nbsp;rostlinný pokryv.<ref name="historie">{{Citace elektronické monografie

V&nbsp;letech 1990–1998 prošla zahrada rekonstrukcí podle projektu architekta [[Ivan Březina|Ivana Březiny]] a zahradního architekta Václava Weinfurtera. Přihlíželo se i&nbsp;k&nbsp;průzkumu Mileny Nečáskové z&nbsp;roku 1987, který mimo dávno zaniklé malby na [[teatron (baroko)|teatronu]] odhalil i&nbsp;zaniklé fresky na opěrné zdi mezi druhýmdruhou a třetímtřetí parteremúrovní. Nejprve došlo ke [[statika|statickému]] zajištění zdí a saly terreny a později k&nbsp;celkové rekonstrukci zahrady kompletní výměnou rostlinstva a snížením druhotně navýšeného terénu. Byly též vyhotoveny kopie Braunových soch z&nbsp;[[balustráda|balustrády]] včetně sochy [[Atlant]]a ze vstupní brány a originály uloženy do [[lapidárium|lapidária]] Národního muzea. Obnovena byla i&nbsp;schodiště, fasády, rozvody a drobné dekorace.<ref name="zahradypalacu141-142">Pácová-Hošťálková, s. 141–142.</ref>

}}</ref> Nachází se ve svahu na prostorově komplikované ploše o&nbsp;plošné výměře 0,31 ha.<ref name="filipová" /> Tvar připomínající šipku je však na jihu vykrojen Schöborskou zahradou a na severovýchodě domem čp. 372 z&nbsp;ulice ''Tržiště''. Ani samotná orientace Vrtbovského paláce není vůči zahradě ideální – průčelí paláce vůči zahradě netvoří pohledový závěr. [[Obrazová kompozice|Kompozičně]] je zahrada zasazena do dvou os. Jedna se nachází nav prvnímprvní parteruúrovni. Tvoří ji [[sala terrena]], jejímž identickým odrazem je na protilehlé straně [[voliéra]] s&nbsp;ptactvem. Obě křídla jsou souměrně ukončena později přidanými empírovými domky. Spojnice prochází bazénkem s&nbsp;[[putto|puttem]] na mořské nestvůře. Druhá osa je na první kolmá, protažením kolmice se dostáváme k&nbsp;teatronu umístěném v&nbsp;nejvyšším místě zahrady. Na tuto kolmici jsou uchycena dvě dvoukřídlá schodiště oddělující všechny tři výškové patra ([[parter|partery]]). Na prvních dvou parterech je na kolmici bazének obklopený záhony s&nbsp;tvary tvořenými zeleným [[zimostrázZimostráz vždyzelený|zimostrázem vždyzeleným]]em (''Buxus'' sp.), proloženými barevnou dekorací [[Pěnišník|azalek]] (''Rhododendron'' sp.). Nejvyšší parterčást se paprskovitě zdvihá až k&nbsp;teatronu. Od druhého je oddělen balustrádou s&nbsp;vázami a sochami antických bohů v&nbsp;pozadí s&nbsp;barokní kopulí [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostela svatého Mikuláše]]. Záhony této části jsou tvořeny [[trávník]]em a [[Jehličnany|koniferamijehličnany]].<ref name="zahradypalacu141-142" />

NaV prvnímnejspodnější parteručásti se nachází fontána se soškou puttiho na mořské nestvůře<ref name="historie" />, obklopená čtyřmi dekoračními záhony. Zelenorůžovou dekoraci tvoří [[zimostráz vždyzelený]] (''Buxus sufruticosa'')<ref name="zahradypalacu142" /> a [[violka rohatá]] (''Viola cornuta'').<ref name="matkamest">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Vlevo přiléhá sala terrena, která je vyzdobena freskami barokního malíře Václava Vavřince Reinera a dvěma sochami v&nbsp;rozích od Matyáše Brauna.<ref name="prague" /><ref name="prazkaarch177" /><ref name="poche 316" /> Na opačné straně je to pak voliéra s&nbsp;ptactvem ze [[Zoologická zahrada Praha|ZOO Praha]],<ref name="matkamest" /> ve stejném architektonickém návrhu jako sala terrena.<ref name="prague" /> PrvníNejnižší parterčást zahrady je od druhého oddělen dvoukřídlým schodištěm, které se zprava i&nbsp;zleva sbíhá v&nbsp;jedno. Schodiště je zaklesnuto mezi dvě zdi, které umožňují výhled na první parter až při svém vrcholu. Tento koridor je po obou stranách uzavřen empírovými domečky. V&nbsp;tom, který přiléhá k&nbsp;sale terreně, je instalace připomínající pobyt [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]]. Naproti schodišti se nachází stěna paláce a vstup do místní galerie.

Druhé patro je rozděleno vizuálně na 3 části, prakticky však sestává z&nbsp;částí dvou. Tyto části jsou od sebe odděleny zdí [[habr obecný|habru obecného]] (''Carpinus betulus'') s&nbsp;vystříhanými oblouky, které jsou vyplněny lavičkami.<ref name="zahradypalacu141-142" /> Zde již na jihu sousedí se zelení [[kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského|kostela Panny Marie Vítězné]] a hřištěm přilehlé školy, a na severozápadu s&nbsp;Vratislavskou zahradou. U&nbsp;ústí schodiště stojí dva mohutné [[zerav]]y (''Thuja'' sp.) následované po obou stranách menšími [[tis]]y (''Taxus'' sp.) různých tvarů.<ref name="zahradypalacu141-142" /> Ústřední část je tvořena dvěma velkými záhony s&nbsp;dekorací stejného charakteru jako v&nbsp;nejnižším parteru, v&nbsp;postranních částech jsou to keře s&nbsp;[[růže]]mi. Uprostřed je malé jezírko.

Do posledního patra se vstupuje přes schodiště, které se z&nbsp;jednoho centrálního toku větví ve dvě směrem ke stranám. Je dekorováno kamennými vázami s&nbsp;dětskými naháči<ref name="škoda74" /> a na zdi nad schodištěm se nachází balustráda s&nbsp;vázami a sedm soch antických bohů<ref name="škoda74" /> od Matyáše Brauna.<ref name="prague" /><ref name="poche 316" /> Dnes se však jedná již o&nbsp;kopie poškozených originálů, které jsou uloženy v&nbsp;lapidáriu Národního muzea. Jedná se o&nbsp;[[Apollón|Apollona]], [[Merkur (mytologie)|Merkura]], [[Diana (mytologie)|Dianu]], [[Juno (mytologie)|Juna]], [[Minerva (mytologie)|Minervu]], [[Jupiter (mytologie)|Jupitera]] a [[Vulcanus (mytologie)|Vulkána]],<ref name="zahradypalacu142" /> v&nbsp;jižní části se nachází sousoší zápasících chlapců.<ref name="zahrada" /> Horní parter je tvořen paprskovitě se sbíhajícími trávníky s&nbsp;tisy (''Taxus'' sp.),<ref name="zahradypalacu141-142" /> směrem od vyhlídky na malostranské dominanty k&nbsp;horní terase tvořené teatronem. Jsou zde tři paprskovitě se sbíhající cesty vydlážděné oblázky. Teatron je rozdělen [[Lastura|mušlemi]] a [[pemza|pemzou]] na tři části. Každá z&nbsp;nich je zdobena [[maskaron]]y a [[feston]]y včetně reliéfů postav mořských panen (po stranách) a [[Triton (mytologie)|tritony]] (uprostřed).<ref name="škoda74" /> [[Štuk]]ová výzdoba však byla v&nbsp;průběhu času značně poškozena a tak byla v&nbsp;50. letech 20. století a ještě při rekonstrukci v&nbsp;roce 1987 z&nbsp;větší části nahrazena novou.<ref name="zahradypalacu142" /> V&nbsp;prostřední části se nacházela Reinerova freska z&nbsp;roku 1720 a v&nbsp;postranních částech byly umístěny i&nbsp;další fresky, které se však do současnosti nedochovaly.<ref name="poche 316" /><ref name="zahradypalacu142" /> Na střeše teatronu se nachází vyhlídka.