Kupole: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Rohud (diskuse | příspěvky)
u baziliky Sv.Petra oprava chybné Itálie za Vatikán
m typo, formát, odkazy
Řádek 2:
 
[[Soubor:Laterne.jpg|thumb|Řez kupolí s lucernou nad kaplí ''Cappella del Presepio'' v bazilice ''Santa Maria Maggiore'' v Římě)]]
'''Kupole''' (''kopule, sféra, báň'', z{{Vjazyce|la}} [[latina{{Cizojazyčně|la|lat]] ''cop(u)la''}} a [[italština{{Vjazyce|it]]}} {{Cizojazyčně|it|''cupola''}} – ''pouto, pojidlo, svazek'') je základní sférická [[klenba]] tvořená částí [[Koule|kulové]], nebo jiné [[Rotacerotační plocha|rotační]] [[Plocha|plochy]] nad [[Kruh (geometrie)|kruhovýmkruh]],ovým] [[Čtverec|čtvercovým]] či [[Mnohoúhelník|polygonálním]] [[půdorys]]em. Používána byla především v [[StarověkáArchitektura římskástarověkého architekturaŘíma|římské antické architektuře]], [[Renesanční architektura|renesanční]] a [[Barokní architektura|barokní architektuře]], [[Byzantská architektura|byzantské]] a [[islámská architektura|islámské architektuře]].
 
'''Kupole''' (''kopule, sféra, báň'', z [[latina|lat]] ''cop(u)la'' a [[italština|it]] ''cupola'' – ''pouto, pojidlo, svazek'') je základní sférická [[klenba]] tvořená částí [[Koule|kulové]], nebo jiné [[Rotace|rotační]] [[Plocha|plochy]] nad [[Kruh (geometrie)|kruhovým]], [[Čtverec|čtvercovým]] či [[Mnohoúhelník|polygonálním]] [[půdorys]]em. Používána byla především v [[Starověká římská architektura|římské antické architektuře]], [[Renesanční architektura|renesanční]] a [[Barokní architektura|barokní architektuře]], [[Byzantská architektura|byzantské]] a [[islámská architektura|islámské architektuře]].
 
== Typologie ==
Výchozím tvarem kupole je polovina kulové plochy. Pokud je [[vzepětí]] kupole vyšší, nazýváme ji podle tvaru hrotitá, či elipsovitá, pokud je nižší, tak stlačená. Kupole může být ve vrcholu uzavřená, nebo zde může být [[okulus]]. Často na okulus nasedá [[lucerna (architektura)|lucerna]], která kupoli prosvětluje. Kupole také může být prolomena a osvětlována dalšími, zpravidla oválnými či kruhovými okénky, případně prostoupena [[Výseč (architektura)|výsečemi]]. Kupole také bývá zpevněna pasy. Ty mohou být umístěny jak na rubu tak na líci klenby. Kupole může nasedat na obvodové zdivo, nebo může být nesena sloupy a pasy. Pokud je kupole umístěna nad čtvercovým, či obdélným prostorem, slouží k převedení tvaru zvláštní klenební útvary, tzv. [[pendativpendentiv]]y. Mezi pendativypendentivy a vlastní kupolí může být umístěn [[tambur]], zpravidla pročleněný okny. Zvláštním typem klenby odvozené z kupole je pak tzv. [[placková klenba]], která je v podstatě tvořena čtvercovým či obdélným výsekem kupole.
 
<gallery>
Soubor:Penditifkuppel.svg|''Kupole na pendativech[[pendentiv]]ech''
Soubor:Penditifkuppel-mit.svg|''Kupole s tamburem[[tambur]]em na pendativech[[pendentiv]]ech''
Soubor:Haengekuppel.png|''Placková klenba''
</gallery>
Řádek 16 ⟶ 15:
== Historie ==
[[Soubor:Firenze-interno duomo.jpg|thumb|Kupole florentského dómu]]
V&nbsp;nejjednodušší podobě se s&nbsp;použitím kupole setkáváme u&nbsp;tradičního [[InuitéEskymáci|inuitského]] obydlí – [[iglú]]. Nejstarší kamenná kupole je doložena z&nbsp;[[pravěk]]ého sídliště v&nbsp;[[Kirokhitti]] na [[Kypr]]u z&nbsp;doby kolem roku 6000 př. n. l. Kupoli používala též římská antika – kupole nad [[Pantheon]]em v [[Řím]]ě byla až do vybudování kupole [[Santa Maria del Fiore|florentského dómu]] největší kupolí vůbec. Výrazně se kupole uplatnily v&nbsp;[[Byzantská architektura|architektuře byzantské]], která úspěšně vyřešila problém jejich stavby nad čtvercovým půdorysem pomocí [[pendativpendentiv]]ů. Kupole jsou hojně užívány v [[islámská architektura|islámské architektuře]]. Velmi hojné je také použití kupolí v [[renesanční architektura|renesanční]] a především [[barokní architektura|barokní]] architektuře, ale objevují se i v dalších stavebních slozích až do současnosti.
 
== Významné stavby zaklenuté kupolí ==
Řádek 27 ⟶ 26:
|[[547]] || [[San Vitale]] || [[Ravenna]] || [[Itálie]] || 16
|-
|[[563]] || [[Hagia SophiaSofia]] || [[Istanbul]] || [[Turecko]] || 31
|-
|[[1434]] || [[Santa Maria del Fiore]] || [[Florencie]] || Itálie || 41,97
Řádek 33 ⟶ 32:
|[[1593]] || [[Bazilika svatého Petra]] || Řím || Vatikán || 42,56
|-
|[[1708]] || [[Katedrála svatého Pavla (Londýn)|Katedrála svatého Pavla]] || [[Londýn]] || [[Anglie]] || 34
|-
|[[1737]] || [[KarlskircheKostel svatého Karla Boromejského (Vídeň)|Kostel sv. Karla Boromejského]] || [[Vídeň]] || [[Rakousko]] || 25
|-
|[[1743]] || [[Frauenkirche (Drážďany)|Frauenkirche]] || [[Drážďany]] || [[Německo]] || 26,15
Řádek 43 ⟶ 42:
|[[1841]] || [[Katedrála svatého Izáka]] || [[Petrohrad]] || [[Rusko]] || 26<br />výška 101,5 m
|-
|[[1863]] || [[Kapitol (Washington)Spojených států amerických|Kapitol]] || [[Washington, D.C.|Washington]] || [[Spojené státy americké|USA]] || 29
|-
|[[1871]] || [[Rotunda Santa Marija Assunta]] || [[Mosta]] || [[Malta]] || 52
Řádek 66 ⟶ 65:
|}
 
== ReferenceOdkazy ==
{{commonscat|Domes}}
=== Literatura ===
* DUDÁK, Vladislav a kol.: ''Encyklopedie světové architektury'', Baset, Praha 2002, ISBN 80-86223-90-6, S. 531–532.