Jan Antonín I. z Eggenbergu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fix link |
+ život, + doplněn infobox značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 40:
| místo_úmrtí = [[Lublaň]]<br />{{nowrap|{{Flagicon|Habsburská monarchie}} [[Habsburská monarchie]]}}
| místo_odpočinku = [[Štýrský Hradec]]
| sídlo = [[Štýrský Hradec]]<br />[[Český Krumlov]]
| národnost =
| občanství =
| rodiče = [[Jan Oldřich z Eggenberka|Jan Oldřich]]
| manžel/ka = [[Anna Marie z Eggenbergu|Anna Marie z Brandenburg-Bayreuthu]]
| děti = [[Jan Kristián I. z Eggenbergu|Jan Kristián I.]]<br />[[Jan Seyfried z Eggenbergu|Jan Seyfried]]
| strana =
Řádek 51:
| alma_mater =
| zaměstnání =
| profese = [[Šlechta|šlechtic]], [[diplomat]]
| náboženství = [[Římskokatoliká církev|římsko-katolické]]
| podpis =
| poznámky =
Řádek 62:
== Život ==
Jan Antonín se narodil roku [[1610]] jako jediný syn a dědic prvního knížete z Eggenbergu [[Jan Oldřich z Eggenberka|Jana Oldřicha]]. V mládí studoval na jezuitské koleji ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] a po jejím dokončení ve věku 17 let podnikl několikaletou cestu po Evropě. Na rodinné panství ve [[Štýrsko|Štýrsku]] se vrátil až roku [[1632]]. Projevil se jako velmi kultivovaný, světaznalý a nadmíru jazykově nadaný muž, pročež po vzoru otce nastoupil na cestu evropské politiky.
=== Vláda ===
V roce 1632 po smrti svého otce knížete Jana Oldřicha zdělil veškeré majetky v Čechách a ve Štýrsku.
Následujícího roku [[1639]] se oženil s protestanskou markraběnkou [[Anna Marie z Eggenbergu|Annou Marii z Brandenburg-
Jan Antonín I.
Ve 40. letech však došlo k osamostatnění gradišského hejtmanství od hrabství [[Gorice (město)|Gorice]] v [[Aquileia|Aquileii]] se dvěma městy a 17 vesnicemi, načež císař Janu Antonínovi I. koupi tohoto poměrně chudého panství okolo města [[Gradiška|Gradišky]] nabídl. Ač se jednalo z ekonomického hlediska o bezvýznamné území, Gradiška se nacházela na území [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], což by držiteli panství udělovalo právo zasedat ve sněmu. Jan Antonín I. za císařových podmínek, že Jan Antonín I. zaplatí kompenzaci 200 000 zlatých, dále nebude vyžadovat uhrazení veškerých nákladů spojených s diplomatickou misí k papeži v roce [[1638]] a zároveň postoupí císaři jihočeské panství [[Štěkeň]], na koupi Gradišky přistoupil
Během svého života se proslavil jako velmi schopný diplomat a [[polyglot]] a mimo svá zahraniční působení pobýval mezi palácem ve Štýrském Hradci a [[Zámek Český Krumlov|Krumlovským zámkem]]. Vzhledem ke své nečekané smrti, nezanechal žádnou závěť. V následujících letech tak proběhly významané spory o majetek mezi jeho dvěma syny [[Jan Kristián I. z Eggenbergu|Janem Kristiánem I.]] a [[Jan Seyfried z Eggenbergu|Janem Seyfriedem]]. Spor byl vyřešen za asistence [[Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu|Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu]], načež si bratři panství rozdělily a vznikla tak starší rodová větev krumlovská a mladší štýrská, než se smrtí bezdětného Jana Kristiána I. majetek opět spojil pod vládou mladšího z bratrů.▼
Následně bylo zřízeno tzv. [[Gorice a Gradiška|Okněžněné hrabství Gradiška]] a Jan Antonín I. se stal [[25. února]] [[1647]] 1. okněžněným hrabětem gradišským, čímž zajistil sobě a svým potomkům právo zasedat v [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|Říšském sněmu Svaté říše římské]]. On sám však ve sněmu nikdy nezasedl, neboť nečekaně zemřel o dva roky později ve věku 39 let.
== Odkaz a rozdělení rodu ==
Během svého života se Jan Antonín I. proslavil jako velmi schopný diplomat a [[polyglot]] a mimo svá zahraniční působení pobýval mezi palácem ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] a [[Zámek Český Krumlov|Krumlovským zámkem]].
▲
== Související články ==
|