Jan Antonín I. z Eggenbergu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m fix link
+ život, + doplněn infobox
Řádek 40:
| místo_úmrtí = [[Lublaň]]<br />{{nowrap|{{Flagicon|Habsburská monarchie}} [[Habsburská monarchie]]}}
| místo_odpočinku = [[Štýrský Hradec]]
| sídlo = [[Štýrský Hradec]]<br />[[Český Krumlov]]
| sídlo =
| národnost =
| občanství =
| rodiče = [[Jan Oldřich z Eggenberka|Jan Oldřich]]
| manžel/ka = [[Anna Marie z Eggenbergu|Anna Marie z Brandenburg-Bayreuthu]]
| manžel/ka =
| děti = [[Jan Kristián I. z Eggenbergu|Jan Kristián I.]]<br />[[Jan Seyfried z Eggenbergu|Jan Seyfried]]
| strana =
Řádek 51:
| alma_mater =
| zaměstnání =
| profese = [[Šlechta|šlechtic]], [[diplomat]]
| náboženství = [[Římskokatoliká církev|římsko-katolické]]
| podpis =
| poznámky =
Řádek 62:
== Život ==
 
Jan Antonín se narodil roku [[1610]] jako jediný syn a dědic prvního knížete z Eggenbergu [[Jan Oldřich z Eggenberka|Jana Oldřicha]]. V mládí studoval na jezuitské koleji ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] a po jejím dokončení ve věku 17 let podnikl několikaletou cestu po Evropě. Na rodinné panství ve [[Štýrsko|Štýrsku]] se vrátil až roku [[1632]]. Projevil se jako velmi kultivovaný, světaznalý a nadmíru jazykově nadaný muž, pročež po vzoru otce nastoupil na cestu evropské politiky.
 
=== Vláda ===
V roce 1632 po smrti svého otce knížete Jana Oldřicha zdělil veškeré majetky v Čechách a ve Štýrsku. a rokuRoku [[1637]] jej [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] jmenoval [[Tajná rada|tajným radou]], a zároveňpřičemž obdržel [[Řád zlatého rouna]]. Rok poté mu byla udělena pocta jmenovánímvést zvláštnímzvláštní diplomatemdiplomatickou misi, jenžpři níž měl papeži [[Urban VIII.|Urbanu VIII.]] oznámit volbu Ferdinanda III. jako nového římského krále a tedy budoucího císaře Ferdinanda III. Tzv.Pro Zlatýtuto kočár,cestu ježnechal bylJan zhotovenAntonín prozhotovit tutotzv. příležitost''Zlatý kočár'', jež je dnesdodnes uchováván na [[Zámek Český Krumlov|zámku v Českém Krumlově]].
 
Následujícího roku [[1639]] se oženil s protestanskou markraběnkou [[Anna Marie z Eggenbergu|Annou Marii z Brandenburg-BayruthuBayreuthu]], z jejichž manželství vzešly dvě dcery a dva synové – starší [[Jan Kristián I. z Eggenbergu|Jan Kristián I.]] ([[1641]]) a mladší [[Jan Seyfried z Eggenbergu|Jan Seyfried]] ([[1644]]).
 
Jan Antonín I. taképodobně jako jeho otec pokračoval v úsilí o rozšiřování eggenberského panství. Štědřea štědře vykupoval pozemky v [[Jižní Čechy|jižních Čechách]], které pak připojoval ke [[Krumlovské vévodství|Krumlovskému vévodství]]. aJeho předevšímživotním dosáhlcílem, povolenístejně kjako získáníjeho [[Goriceotce, avšak Gradiška|Gradišskéhobylo hrabství]]zasednout v [[AquileiaŘíšský sněm (Svatá říše římská)|AquileiiŘíšském sněmu]], čímžčemuž zajistilovšem sobědlouhodobě abránila svým[[Protestantismus|protestantská]] potomkůmříšská právoknížata, zasedatjimž vvadila [[ŘíšskýŘímskokatolická sněmcírkev|katolická]] (Svatáorientace říše římská)[[Eggenbergové|Říšskémknížat sněmuz Eggenbergu]]. OnPrávě sámproto, všakaby vesi Jan Antonín I. protestantskou část sněmu nikdynaklonil, nezasedalpojal za choť protestantku Annu Marii. Nicméně získání panství uvnitř říše, neboťcož zemřelbyla ojediná dvamožnost, rokyjak pozdějiby se knížaza z Eggenbergu stala říšskými knížaty, protestanská klika nadále bránila.
 
Ve 40. letech však došlo k osamostatnění gradišského hejtmanství od hrabství [[Gorice (město)|Gorice]] v [[Aquileia|Aquileii]] se dvěma městy a 17 vesnicemi, načež císař Janu Antonínovi I. koupi tohoto poměrně chudého panství okolo města [[Gradiška|Gradišky]] nabídl. Ač se jednalo z ekonomického hlediska o bezvýznamné území, Gradiška se nacházela na území [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], což by držiteli panství udělovalo právo zasedat ve sněmu. Jan Antonín I. za císařových podmínek, že Jan Antonín I. zaplatí kompenzaci 200 000 zlatých, dále nebude vyžadovat uhrazení veškerých nákladů spojených s diplomatickou misí k papeži v roce [[1638]] a zároveň postoupí císaři jihočeské panství [[Štěkeň]], na koupi Gradišky přistoupil
Během svého života se proslavil jako velmi schopný diplomat a [[polyglot]] a mimo svá zahraniční působení pobýval mezi palácem ve Štýrském Hradci a [[Zámek Český Krumlov|Krumlovským zámkem]]. Vzhledem ke své nečekané smrti, nezanechal žádnou závěť. V následujících letech tak proběhly významané spory o majetek mezi jeho dvěma syny [[Jan Kristián I. z Eggenbergu|Janem Kristiánem I.]] a [[Jan Seyfried z Eggenbergu|Janem Seyfriedem]]. Spor byl vyřešen za asistence [[Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu|Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu]], načež si bratři panství rozdělily a vznikla tak starší rodová větev krumlovská a mladší štýrská, než se smrtí bezdětného Jana Kristiána I. majetek opět spojil pod vládou mladšího z bratrů.
 
Následně bylo zřízeno tzv. [[Gorice a Gradiška|Okněžněné hrabství Gradiška]] a Jan Antonín I. se stal [[25. února]] [[1647]] 1. okněžněným hrabětem gradišským, čímž zajistil sobě a svým potomkům právo zasedat v [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|Říšském sněmu Svaté říše římské]]. On sám však ve sněmu nikdy nezasedl, neboť nečekaně zemřel o dva roky později ve věku 39 let.
 
== Odkaz a rozdělení rodu ==
Během svého života se Jan Antonín I. proslavil jako velmi schopný diplomat a [[polyglot]] a mimo svá zahraniční působení pobýval mezi palácem ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] a [[Zámek Český Krumlov|Krumlovským zámkem]].
 
BěhemVzhledem svéhoke životasvé senečekané proslavilsmrti jakonezanechal velmiJan schopnýAntonín diplomatI. ažádnou [[polyglot]] azávěť, mimojež sváby zahraničníupřesňovala působení pobývalvyrovnání mezi palácemjeho vepotomky. ŠtýrskémRegenství Hradcinad arodovými [[Zámekpanstvími Českýse Krumlov|Krumlovskýmdočasně zámkem]].ujala Vzhledem kejeho své nečekané smrtichoť, nezanechalkněžna žádnou[[Anna závěť.Marie Vz následujícíchEggenbergu|Anna letechMarie]], takovšem proběhlys významanénabytím sporyplnoletosti o majetek mezi jeho dvěma synybratry [[Jan Kristián I. z Eggenbergu|Janem Kristiánem I.]] a [[Jan Seyfried z Eggenbergu|Janem Seyfriedem]], zažehl dlouholetý spor ohledně majetkového vyrovnání. Spor byl částečně vyřešen roku [[1665]] za asistence diplomata [[Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu|Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu]], načež si bratři panství rozdělilyrozdělili a vznikladočasně tak vznikla starší rodová větev krumlovská v čele s Janem Kristiánem a mladší štýrská Jana Seyfrieda, než se smrtí bezdětného Jana Kristiána I. majetek opět spojil pod vládou mladšího z bratrů.
 
== Související články ==