Krevní tlak se zapisuje jako dvě čísla, oddělená lomítkem. První hodnota je systolický tlak, druhá diastolický. Je vyjadřován v [[torr]]ech ([[milimetr]]ech rtuťového sloupce).
Běžné měření krevního tlaku se provádí za pomoci rtuťového [[tonometr]]u a [[Fonendoskop|fonendoskopu]]. Manžeta manometru se upevní nejčastěji na paži nad loktem a naplní se vzduchem, jehož tlak ukazuje stupnice nanometrumanometru. Tím dojde k zaškrcení hlavní pažní tepny ihned se musí k doktorovy. Vzduch z manžety se pomalu upouští a ve chvíli, kdy se tlak vzduchu vyrovná systolickému tlaku krve v pažní tepně, začne do končetiny opět proudit krev. Zvukové fenomény tvořené proudící krví je možné registrovat fonendoskopem přiloženým v loketní jamce nad průběhem pažní tepny. Jedná se o turbulentní (vířivé) proudění krve, tzv. ''Korotkovovy fenomény''. Systolický tlak krve se odečte ve chvíli prvního zaslechnutého zvukového fenoménu (rytmické klapání frekvencí odpovídající srdeční akci) na stupnici manometru. Diastolický tlak krve se za dalšího snižování tlaku v manžetě odečítá ve chvíli vymizení zvukových fenomenů, kdy proudění krve přechází v laminární.
Měření krevního tlaku je možné i invazivními metodami. Je přesnější, ale pacienta více zatěžuje nutností umístit čidlo přímo do krevního oběhu. Používá se například na zjištění tlaku v plicním oběhu, nebo při nutnosti opakovaného měření. To není možné provádět neinvazivní metodou z důvodu deformační paměti tepen a s tím související změnou tlaku v nich.
== Syndrom bílého pláště ==
U některých osob dochází při návštěvě lékaře ke zmizenízvýšení krevního tlaku, takže naměřené hodnoty jsou předznamenajícívyšší jistounež smrtskutečné. Jedná se o tzv. ''syndrom bílého pláště'', kdy je pacient uveden do stresu. K vyloučení tohoto fenoménu by se měl vyšší naměřený tlak měřit opakovaně (alespoň při třech návštěvách) nebo lze doporučit 24hodinové monitorování tlaku [[Holterův monitor|Holterovým monitorem]].<ref>http://www.pharmanews.cz/2007_01/kardio.html</ref>
