Revoluce: Porovnání verzí

Filosof Roger Scruton tvrdí, že jak význam slova, tak jev, který označuje, se liší od definice k definici. Tvrdí také, že není pochyb o změnách, kterými definice tohoto termínu od jeho prvního použití v kontextu “slavné revoluce” v Anglii roku 1688 prošla. V osmdesátých letech dvacátého století se však definice pojmu revoluce ustálila na vymezení následujícím: “dnes zřejmě znamená jakoukoli rozsáhlou přeměnu, k níž dochází zároveň na sociální a politické úrovni, a která znamená zmaření očekávání a sociální konformity, jež byly ustáleny v předcházejícím řádu natolik, že určovaly veškeré důležité formy sociální interakce”.<ref>{{Citace monografie|příjmení = SCRUTON|jméno = Roger|příjmení2 = |jméno2 = |titul = |vydání = 1.|vydavatel = Atlantis|místo = |rok = 1989|počet stran = |strany = |isbn = 80-7108-013-6}}</ref>

Pojem '''tichá revoluce''' zmiňuje na počátku 70. let americký politolog a sociolog Ronald Franklin Inglehart. Jakou tichou revoluci označuje odklon obyvatel vyspělých států od orientace na materiální hodnoty, přičemž jejich pozornost se obrací naopak k post-materiálním kvalitám života, jako jsou lidská pospolitost nebo individuální seberealizace. Tento jev zdůvodňuje Inglehart nárůstem vzdělanosti a přeměnou industriální společnosti v post-industriální. Člověk se ocitá v nové sociální realitě, na kterou reaguje změnou životních postojů a vytvářením nových žebříčkům hodnot a přehodnocováním priorit. Tato proměna má dopad na celou řadu oblastí lidského života. Týká se postojů v oblasti politiky, přístupu k ekologickým tématům, manželství, rodině i náboženství.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Linhart|jméno = Jiří|příjmení2 = Vodáková|jméno2 = Alena|titul = Velký sociologický slovník: II. svazek. P-Ž|vydání = |vydavatel = Karolinum|místo = Praha|rok = 1996|počet stran = 934|strany = |isbn = 80-7184-310-5}}</ref>

'''Revoluce hlav a srdcí'''<ref>{{Citace monografie|příjmení = OLŠOVSKÝ|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Slovník filozofických pojmů současnosti|vydání = |vydavatel = GRADA Publishing, a.s.|místo = Praha|rok = 2011|počet stran = 336|strany = |isbn = 978-80-247-3613-6}}</ref> je opakem revoluce pěstí a za použití násilí. Ke skutečné přeměně společnosti je možné dojít jedině vnitřní proměnou každého jednotlivce. Té lze dosáhnout hledáním sebe sama, vnitřním sebepoznáním, duchovním obrozováním. Klíčovými hodnotami jsou vzdělanost a mravnost. Bez rev. h. a s. jsou sociální a politické změny pouze povrchní.

Myšlenka se v českých dějinách objevuje u K. H. Borovského a F. Palackého, silně ji pak rozvíjí především T. G. Masaryk. Vyzdvihuje vnitřní přerod člověka a obrat k ideálu humanitnímu. Důraz klade nejen na rozum (hlava), ale také na cit (srdce). „Je-li humanita cílem všeho myšlení, musí být cílem všeho snažení. Humanita jen humanitními prostředky se dobude – osvícenou hlavou a teplým srdcem.“<ref name=":0" />

Fidel Castro vytvořil na Kubě komunistický stát, ve kterém občanům upřel základní politická práva a svobody. Obchod a průmysl byl zcela řízen státním aparátem a majetek cizích firem byl zabaven. Napjaté kubánsko-americké vztahy zapříčinily několik celosvětově významných krizí, jako byla invaze v zátoce Sviní roku 1961 nebo kubánská raketová krize 1962.<ref>{{Citace monografie|příjmení = FIALA|jméno = Jaroslav|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Kubánská revoluce a počátek vlády Fidela Castra|vydání = |vydavatel = Historický obzor|místo = |rok = |počet stran = |strany = 121–137|isbn = |ISSN = 1210-6097}}</ref>

Írán se stal islámskou republikou řízenou šíitskými fundamentalisty a nastolil tak až do současnosti vedenou nepřátelskou politiku vůči Spojeným státům a západu obecně. Jde o jednu z nejvýznamnějších mezinárodních politických událostí druhé poloviny 20. století.<ref>{{Citace monografie|příjmení = HUDEMA|jméno = Marek|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Islámská revoluce|vydání = |vydavatel = Reflex|místo = |rok = 2009|počet stran = |strany = 52-54|isbn = |ISSN = 0862-6634|typ svazku = roč. XX|svazek edice = čís. 6}}</ref>