Revoluce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Revoluce 1830: + mezisl. mezery |
Doplnění pojmů a revolucí. Doplnění zdrojů. značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 24:
| jazyk = česky
}}</ref> Podle Ottova slovníku je revoluce "násilný převrat, který se děje ... silami vnitřního rozkladu."
Filosof Roger Scruton tvrdí, že jak význam slova, tak jev, který označuje, se liší od definice k definici. Tvrdí také, že není pochyb o změnách, kterými definice tohoto termínu od jeho prvního použití v kontextu “slavné revoluce” v Anglii roku 1688 prošla. V osmdesátých letech dvacátého století se však definice pojmu revoluce ustálila na vymezení následujícím: “dnes zřejmě znamená jakoukoli rozsáhlou přeměnu, k níž dochází zároveň na sociální a politické úrovni, a která znamená zmaření očekávání a sociální konformity, jež byly ustáleny v předcházejícím řádu natolik, že určovaly veškeré důležité formy sociální interakce”.
Kromě revolucí [[politika|politických]] mohou být jako revoluce [[metafora|metaforicky]] označeny zásadní změny i v jiném oboru, příkladem může být třeba [[Industrializace|průmyslová revoluce]] v [[19. století]] nebo [[vědecká revoluce]].
Řádek 113 ⟶ 115:
| jazyk = česky
}}</ref>
== Tichá revoluce ==
Pojem '''tichá revoluce''' zmiňuje na počátku 70. let americký politolog a sociolog Ronald Franklin Inglehart. Jakou tichou revoluci označuje odklon obyvatel vyspělých států od orientace na materiální hodnoty, přičemž jejich pozornost se obrací naopak k post-materiálním kvalitám života, jako jsou lidská pospolitost nebo individuální seberealizace. Tento jev zdůvodňuje Inglehart nárůstem vzdělanosti a přeměnou industriální společnosti v post-industriální. Člověk se ocitá v nové sociální realitě, na kterou reaguje změnou životních postojů a vytvářením nových žebříčkům hodnot a přehodnocováním priorit. Tato proměna má dopad na celou řadu oblastí lidského života. Týká se postojů v oblasti politiky, přístupu k ekologickým tématům, manželství, rodině i náboženství.
== Revoluce hlav a srdcí ==
'''Revoluce hlav a srdcí''' je opakem revoluce pěstí a za použití násilí. Ke skutečné přeměně společnosti je možné dojít jedině vnitřní proměnou každého jednotlivce. Té lze dosáhnout hledáním sebe sama, vnitřním sebepoznáním, duchovním obrozováním. Klíčovými hodnotami jsou vzdělanost a mravnost. Bez rev. h. a s. jsou sociální a politické změny pouze povrchní.
Myšlenka se v českých dějinách objevuje u K. H. Borovského a F. Palackého, silně ji pak rozvíjí především T. G. Masaryk. Vyzdvihuje vnitřní přerod člověka a obrat k ideálu humanitnímu. Důraz klade nejen na rozum (hlava), ale také na cit (srdce). „Je-li humanita cílem všeho myšlení, musí být cílem všeho snažení. Humanita jen humanitními prostředky se dobude – osvícenou hlavou a teplým srdcem.“
L. Wittgenstein tento přerod nazývá „duchovním obratem“, S. Kierkegaard zase hovoří o „skoku do víry“.
== Teorie revoluce ==
'''Teorie revoluce''' se snaží vysvětlit konkrétní revoluční zvraty a zkoumá formy boje a jeho výsledky.V průběhu dějin se revolucí zabývalo mnoho filozofů a politických myslitelů, jejich názory se však podstatně liší.
Řádek 166 ⟶ 179:
| jazyk = česky
}}</ref>
=== Kubánská revoluce 1959 ===
Fidel Castro vytvořil na Kubě komunistický stát, ve kterém občanům upřel základní politická práva a svobody. Obchod a průmysl byl zcela řízen státním aparátem a majetek cizích firem byl zabaven. Napjaté kubánsko-americké vztahy zapříčinily několik celosvětově významných krizí, jako byla invaze v zátoce Sviní roku 1961 nebo kubánská raketová krize 1962.
=== Íránská revoluce 1979 ===
Írán se stal islámskou republikou řízenou šíitskými fundamentalisty a nastolil tak až do současnosti vedenou nepřátelskou politiku vůči Spojeným státům a západu obecně. Jde o jednu z nejvýznamnějších mezinárodních politických událostí druhé poloviny 20. století.
== Odkazy ==
| |||