Guáno: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Robot automaticky nahradil text: (-[[Fosfát| +[[Fosforečnany|); kosmetické úpravy
Řádek 2:
[[Soubor:DSCN5766-guano-glantz crop b.jpg|thumb|Těžba guána]]
 
'''Guáno''' je nahromaděný trus mořských [[ptáci|ptáků]] či [[Netopýři|netopýrnetopýrů]]ů, který se postupně za velmi dlouhou dobu nashromáždil do mohutných vrstev. Vzhledem k tomu, že [[moře|mořští]] [[ptáci]] se živí především [[moře|mořskými]] [[Ryby|rybami]], které samy o sobě ve svém těle obsahují velké množství [[hořčík]]u a [[fosfor]]u, jsou tyto nadbytečné [[látka|látky]] z ptačích těl zpětně vylučovány ven z jejich [[tělo|těla]] v ptačím [[trus]]u. Velké množství jedinců v [[ptačí kolonie|ptačích koloniích]] pak způsobuje, že vrstvy jejich trusu relativně rychle přibývají.
 
Pro vysoký obsah [[amoniak]]u a [[fosfor]]u se těží zvláště jako surovina pro výrobu [[hnojivo|hnojiv]] např. v [[Nauru]] nebo [[Chile]].
 
== Česká obdoba ==
[[Ptačí trus|Ptačího trusu]] jako hnojiva se odedávna využívalo i v [[česko|českých]] zemích při hnojení [[zahrada|zahrad]] a polí. Na českém venkově se pro tyto účely používal či používá zejména [[trus]] [[kur domácí|kura domácího]] (neboli [[slepice|slepic]]) nebo trus [[holub]]í. Koncentrace [[Dusičnany|dusičnanů]] a [[FosfátFosforečnany|fosforečnanfosforečnanů]]ů (či jiných jim podobných látek) v ptačím trusu je mimořádně vysoká a pro [[rostliny]] v tak vysoké [[Koncentrace (chemie)|koncentraci]] bývá i škodlivá. Pro účely výroby hnojiva se prakticky každé '''guáno''' vyrobené z ptačího trusu musí ředit ve vhodném poměru (např. 1:100, 1:80, 1:50 apod.).
 
== Škodlivé účinky ptačího trusu ==
Řádek 15:
 
{{Portály|Biologie}}
 
[[Kategorie:Produkty organismu]]
[[Kategorie:Živočišné produkty]]