Anu Kaipainen: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění údajů
→‎Dílo: oprava
Řádek 10:
 
Tato základní charakteristika platí i pro román ''Má panenka pentli rudou'' (finsky ''On neidolla punapaula''), vydaný roku [[1973]] (česky [[1980]]). Tento román se odehrává na samém [[sever]]u Finska, v odlehlé [[Laponsko|laponské]] vesnici, obklopené panenskou přírodou. Laponsko je zde líčeno jako oblast všemi opomíjená, využívaná a pomalu ale jistě upadající. [[kultura|Kulturní]] dědictví a ráz celého kraje však stojí za námahu, které je zapotřebí, aby osobitost kraje nezanikla. Takovou úlohu si vytkla také hlavní [[protagonista|protagonistka]] románu Annikki, dcera [[učitel]]e, který sem přišel z finského jihu, a místní laponské ženy. Annikčin otec sem přišel, aby šířil [[vzdělání]], ona na něj navazuje tím, že se rozhodne nepodlehnout negativním [[perspektiva|perspektivám]] a pokračovat v činnosti, které sama věří.
Hlavním motivem románu je však láska svérázné Annikki k [[Němec|Němci]] Hansovi, který sem přišel hledat hrob svého otce, padnuvšího během [[pokračovacíLaponská válka|pokračovacílaponské války]]. S ním se do děje dostává také odkaz minulosti (zosobněný taktéž postavou otce učitele), především ve vzpomínkách na válku. Ta dokázala silně ovlivnit osudy lidí i desetiletí po svém skončení. Také se zde objevuje prvek opakování historie a parafráze finské středověké balady citované v úvodu knihy. V menší míře se zde projevuje i vliv mytologie, především ve formě zaříkadel. Místní [[folklór]] je zastoupen citacemi [[píseň|písní]].
V poslední části románu se děj částečně přesouvá z postavy Annikki na jinou výraznou ženskou postavu - dospívající dívku Sirkku, dceru Annikčiny sestřenky. Sirrka je představitelkou silných opozičních [[komunismus|komunistických]] [[idea|ideí]], které se i v knize střetávají s odlišnými [[politická ideologie|politickými ideologiemi]] tehdejšího Finska. Pobyt v Laponsku dívku přinutí přehodnotit do jisté míry své dosavadní postoje a názory.
Román je psán z velké části [[er-forma|er-formou]], pouze v několika málo momentech autorka přechází do [[ich-forma|ich-formy]], mluví jakoby sama za sebe, vstupuje do románu, který právě píše.