Sociální inženýrství (společenská věda): Porovnání verzí

Z různých důvodů získal termín negativní konotace. Prakticky však veškeré zákony hledají nebo mají za následek změnu chování a mohou tedy být do určité míry považovány za sociální inženýrství. Zákaz vraždy, znásilnění, odhazování odpadků jsou všechno zásady, které mimo úsilí o spravedlnost mají za snahu odradit od nežádoucího chovaníchování. Vlády také ovlivňují chování jemnějispolečnosti pomocí pobízení a odrazování zavedených například v ekonomických a daňových zásadách.

Poprvé byl termín sociální inženýrství použit J.C. Van Markenem v eseji ''sociale ingenieurs'' z roku 1894 ve které vyjadřuje myšlenku, že moderní zaměstnavatelé potřebují asistenci specialistů (sociálních inženýrů) v řešení problémů planety, stejně tak jako potřebují technické inženýry k řešení problému s materiály, stroji a procesy.<ref>Bengt Larsson; Martin Letell; Håkan Thörn: Transformations of the Swedish welfare state : from social engineering to governance?, New York : Palgrave Macmillan, 2012. S. 12</ref>

Extrémně intenzivní sociální inženýrství se objevilo v zemích s [[Totalitní režim|totalitními]] systémy. V roce 1920 vláda [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] začala kampaň k podstatné změně chování a ideálů Sovětských občanů, k výměně starých společenských rámců Carského Ruska za novou sovětskou kulturu, a k vytvoření nového ideálníhoideálu sovětského muže. Noviny, knihy, filmy a masové stěhování byly taktiky používané ke změně osobních hodnot a vztahů. Podobnými příklady jsou [[Velký skok vpřed]] a [[Kulturní revoluce]] v Číně a plán [[Rudí Khmerové|Rudých Khmérů]] na de-urbanizaci v Kambodži. V [[Singapur|Singapuru]] se vláda pomocí bytové politiky snaží o sociální kohezi a míšení různých ras a etnik.<ref>Soon Ling Wei, Nathaniel: An Analysis of Policies Implemented in Singapore to Promote Social Cohesion amongst Races, 2012 http://www.academia.edu/3511430/An_Analysis_of_Policies_Implemented_in_Singapore_to_Promote_Social_Cohesion_amongst_Races</ref>

Neautoritativní režimy se často spoléhají na více udržitelné sociální inženýrství, které vytváří postupné, ale ve výsledku dalekosáhlé změny. Příkladem může být boj s drogami ve Spojených státech, zvětšující se rozsah intelektuálního vlastnictví a změnu voleb v politický nástroj. Kampaň vyzdvihující důležitost voleb, která je z daleka nejúspěšnější ze zmíněných tří příkladů, funguje už více než dvě století. Sociální teoretikové z Frankfurtské školy ve Výmarském Německu, jako byl [[Theodor Adorno]], rovněž pozorovali nový fenomén masové kultury a komentovali její manipulativní sílu, když je vzestup nacismu vyhnal ze země ve 30. letech 19. století (mnoho z nich se připojilo k Institutu pro sociální výzkum ve Spojených státech). Nacisté rovněž znali a využívali myšlenku ovlivňování politických názorů a redefinování osobních vztahů. Nacistická propaganda pod vedením [[Joseph Goebbels|Josepha Goebbelse]] byla synchronizovaný a efektivní nástroj pro vytváření všeobecného názoru ve společnosti.

Sociální inženýrství může být používáno jako prostředek k dosažení širokého záběru výsledků. Diskuze o možnostech takové manipulace začala být zvláště aktivní po [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]]. S rozvojem televize a posléze internetu jako možných prostředků sociálního inženýrství diskuze nadále pokračuje a techniky sociálního inženýrství jsou součástí západního kapitalistického modelu (reklama).

Zakladatel sociologie [[Auguste Comte]] zastával názor, že sociální inženýrství vyžaduje pevné teoretické základy, na nichž by bylo lze stavět. Nejprve však musí být vytvořeny obecné zákony, podobné těm v přírodních vědách. Poté bude díky komplexitě sociologie možné přetvářet společnost v mnoha rozličných oblastech. Vydobyté poznatky by podle Comta měly být užity k rekonstrukci společnosti. Varuje však před záměrnou manipulací s daty.<ref>http://socserv2.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/comte/Philosophy1.pdf</ref>

Další problém vidí Popper ve faktu, že tyto změny potřebují vzhledem ke své monumentalitě silnou centralizovanou vládu několika jednotlivců, což často vede k [[Diktatura|diktatuře]].<ref> Popper, Karl s. 163</ref> Navíc podle Poppera společnost, jež neustále prochází různými politickými i jinými změnami, zákonitě ovlivňuje i vnímání utopistické ideje a tudíž i původní plán, který se proto přes všechny oběti nutně mění.<ref> Popper, Karl s. 166</ref> Navíc se změnou ve vedení, jež nastává po nástupu nového sociálního inženýra, se málokdy zachová původní vize a tudíž se snižuje šance, že dojde k jejímu naplnění.<ref> Popper, Karl s. 163-164</ref>

Postupné sociální inženýrství je podle Poppera to správné a jediné relevantní. Následky jsou v případě neúspěchu jen minimální a lokální, navíc snadno napravitelné, zatímco v případě selhání utopistických snah dochází k drastickým změnám v celé společnosti a jako takové se napravují jen s obtížemi. Oproti utopickému sociálnímu inženýrství si postupné neklade za cíl najít univerzální návod ke štěstí společnosti. Naopak tento cíl pokládá za nesplnitelný a zaměřuje se spíše na dílčí, postupné kroky jak bojovat s jednotlivými zdroji lidského neštěstí, viz. [[nezaměstnanost]], sociální nerovnost, kriminalita atd.<ref> Popper, Karl s. 162</ref>