Ideologie: Porovnání verzí

Přidáno 175 bajtů ,  před 5 lety
odkazy na pojmy
(odkazy doplnění)
(odkazy na pojmy)
vysvětlovací funkce, která pomáhá vysvětlovat politické jevy a události,
hodnotící funkce nám poskytuje hodnotový systém a jeho kritéria. Díky
orientační funkci se můžeme snáze připojit k nějaké [[sociální skupina|sociální skupině]] a
funkce programová nám nabízí základní rysy politického programu a politické
cíle.
vlády, došlo mezi ním a institutem k názorovému střetnutí, neboť institut
„obhajoval demokratické výsledky revoluce a stal se postupně hrází proti
absolutistickým snahám Napoleona“[[Napoleon Bonaparte|Napoleona]]“<ref name=":2" />. [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] dokonce obvinil Ideology z neúspěšného tažení do Ruska. Přestože
de Tracy slova ideolog („''idéologue''“)
nikdy nepoužil, neboť člověk zabývající se ideologií byl podle něj ideologista
 
Moderní
podobu pojem ideologie nabyl až v [[Marxismus|marxismu]]. Podle [[Karl Marx|Karla
Marxe]] a [[Friedrich Engels|Friedricha Engelse]] se jedná o
falešné vědomí, které zakrývá skutečnost. Uchopení tohoto pojmu se však
v průběhu vývoje marxismu lišilo. Kupříkladu[[Vladimir Iljič Lenin| Lenin]]
se shoduje s ostatními radikálními marxisty na existenci dvou typů
ideologií: negativní sloužící [[Buržoazie|buržoazii]] a pozitivní, která je revolučním
nástrojem pro dělnickou třídu. Marx naopak tvrdí, že existuje více druhů
ideologie, neboť každá třída si vytváří svou vlastní. Z Marxe vycházel i
 
V nemarxistickém
užití termínu představují ideologie [[Doktrína|doktríny]] vyhlašované představiteli stran,
prvně užité na přelomu 19. a 20. století. Právě na těchto staví své teorie Karl Mannheim.<ref name=":1" />Termín ideologie má pejorativní nádech pro některé nemarxistické autory
v těch případech, kdy stranické doktríny obsahují monopolistické,
Další odbornější verze přístupů k ideologii jsou pestrou škálou
politického uvažování. Neomezují se jen na třídění odpovědí k jednotlivým
postojům. Tato empirická práce se zabývá otázkou nastolenou [[Antropologie|antropologickými]]
přístupy, totiž je-li ideologie prostě jakýmkoli druhem symbolické soustavy,
která může lidi vybavit politickou identitou a řídit jejich politické postoje,
Ideologie už
nepředstavuje jen nepravdu (mystifikaci). Termín je zbaven hanlivých a
negativních [[Konotace|konotací]]. Lenin například ve svém díle ''[[Co dělat?]]'' (1902) hovoří o
proletářských idejích jako o „socialistické ideologii“ či „marxistické
ideologii“.<ref>HEYWOOD, A. (2004). ''Politologie. ''Praha: Eurolex Bohemia. s. 25. ISBN 80-86861-71-6.</ref>
 
V této době bylo
upozorňováno hlavně na úlohu ideologie na režimy v Itálii ([[fašismus]]) a Německu
([[nacismus]]), Rusku ([[komunismus]]). Hlavními osobami tohoto období, které se
vývojem ideologie zabývali, byli [[Karl Popper]],
Hannah Arendtová, J. L. Talmon a Bernard Crick. O ideologiích typu komunismu
 
Náboženští
[[Fundamentalismus|fundamentalisté]] přistupují k hlavním náboženským textům jako
k ideologii a to z důvodu, že jsou zjeveným slovem božím. Odmítají
tak sekulární teorie, nejsou totiž opřeny o náboženské principy a postrádají
19

editací