Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
'''Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství''' pramenila jednak z nespokojenosti s [[feudalismus|feudalismem]] a [[Klemens Wenzel von Metternich|Metternichovým]] [[absolutismus|absolutismem]], nemalý podnět [[revoluce|revolucím]] v [[Rakouské císařství|Rakouském císařství]] ovšem představoval také počáteční úspěch zahraničních [[Revoluce v roce 1848|revolucí v roce 1848]].
Dlouhodobě neklidná byla situace v [[Království lombardsko-benátské|rakouské severní Itálii]], kde musel být v únoru 1848 dokonce vyhlášen válečný stav, za počátek revoluce se ovšem považuje březnové povstání ve [[Vídeň|Vídni]] a [[Uhersko|Uhrách]], jež donutila císaře [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda I.]] k vážným ústupkům: propustil Metternicha, zrušil [[cenzura|cenzuru]] a slíbil vydat [[ústava|ústavu]]. [[Dubnová ústava]] ovšem nesplnila očekávání vídeňských [[liberalismus|liberálů]], kteří v květnu 1848 znovu povstali, takže císař musel dokonce z Vídně prchnout do [[Innsbruck]]u. V červnu 1848 došlo k nepokojům také v [[Praha|Praze]],
Snaha rakouské vlády potlačit také revoluci v Uhrách vyvolala v říjnu třetí vídeňskou revoluci, tu však tentokrát porazilo vojsko generála Windischgrätze. Nový císař [[František Josef I.]] s pomocí vojska v březnu [[1849]] rozpustil [[Kroměřížský sněm|říšský sněm v Kroměříži]] a vyhlásil [[ústava#oktrojovaná ústava|oktrojovanou]] [[březnová ústava|březnovou ústavu]]. [[Maďarská revoluce 1848–1849|Maďarská revoluce]] pak byla nakonec poražena s pomocí [[Ruské impérium|ruského]] vojska v srpnu [[1849]].
| |||