Holismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 7:
Myšlenky holismu byly poprvé zformulovány v Aristotelově díle ''Metafysika'' a z tohoto díla také pochází citát „Celek je víc než souhrn jeho částí“. Jakožto filosofický směr vznikl holismus ve 20. století převážně jako reakce na tehdejší redukcionistické přístupy (viz [[redukcionismus]]).
Jan Christiaan Smuts byl první, kdo použil slovo '''holismus''' ve své knize ''Holismus a evoluce'' (1926). Myšlenky, které prezentoval ve svém díle se velmi podobaly myšlenkám Alfreda Northe Whiteheada, který o rok dříve nezávisle na Smutsovi napsal knihu ''Věda a moderní svět''. V této knize povýšil anorganické na stejnou úroveň s organickým, což Smuts považoval za stejně chybné a zavádějící, jako ponížení organického na úroveň anorganického, což vedlo k zacházení s organismy jako s čistě fyzikálními objekty.
== Thomas Samuel Kuhn ==▼
Podle [[Thomas Samuel Kuhn|Kuhna]] zastánci soupeřících [[paradigma]]t pohlížejí na stejný svět, ale vidí ho odlišně. Paradigmata jsou totiž nesouměřitelná. Kuhn se domnívá, že přechod od jednoho paradigmatu k druhému, právě v důsledku jejich nesouměřitelnosti, nemůže probíhat krok za krokem, jak požaduje [[logika]] a přírodovědecká zkušenost. To zakládá ideu holistické koncepce, která by měla nahradit dosavadní graduální koncepci ve vývoji vědy založenou na předpokladu [[kumulativismus|kumulativismu]], předpokladu, že ke změnám dochází postupně, metodou část po části.▼
Holistické pozadí změny paradigmatu ve smyslu celkového vidění světa a přechodu od jednoho paradigmatu k druhému jako „blesku z čistého nebe“ opírá Kuhn o tvarovou psychologii. Podle této koncepce nevnímáme části, ale vždy určité celky – tvary.▼
Proti holistickému pojetí však hovoří nejen [[historie vědy]], ale i dnešní stav ve vědě, kdy zásadní diskuse jsou na denním pořádku ([[kvantová mechanika]], [[evoluční teorie]] ad.). Samotné tvrzení o nesouměřitelnosti předpokládá jisté srovnání analyzovaných teorií. Toto srovnání může být však uskutečněno pouze na základě pochopení, porozumění druhé, „nesouměřitelné“ teorii. V opačném případě nelze nic vypovídat ani o nesouměřitelnosti.▼
Toto [[dilema]] se nakonec projevuje i v Kuhnově pojetí paradigmat, jeho kolísání mezi interpretací paradigmatu jako celkové (holistické) změny a jako změny exemplárního objektu a tím i k rozvolnění pojmu vědecké [[revoluce]].▼
Kuhn považuje vědu především za sociokulturní [[fenomén]], a proto zásadní odpověď na příčinu změny paradigmatu je nutné hledat ve vědeckých [[komunita|komunitách]].▼
==Atomismus a holismus==
Řádek 47 ⟶ 58:
* Jedním z hlavních důvodu pro slučování společností je fakt, že zisk po sloučení bývá často vyšší než součet zisků před sloučením.
* Pracovní tým často pracuje efektivněji, než by pracovali jednotlivci, kteří tento tým tvoří.
▲== Thomas Samuel Kuhn ==
▲Podle [[Thomas Samuel Kuhn|Kuhna]] zastánci soupeřících [[paradigma]]t pohlížejí na stejný svět, ale vidí ho odlišně. Paradigmata jsou totiž nesouměřitelná. Kuhn se domnívá, že přechod od jednoho paradigmatu k druhému, právě v důsledku jejich nesouměřitelnosti, nemůže probíhat krok za krokem, jak požaduje [[logika]] a přírodovědecká zkušenost. To zakládá ideu holistické koncepce, která by měla nahradit dosavadní graduální koncepci ve vývoji vědy založenou na předpokladu [[kumulativismus|kumulativismu]], předpokladu, že ke změnám dochází postupně, metodou část po části.
▲Holistické pozadí změny paradigmatu ve smyslu celkového vidění světa a přechodu od jednoho paradigmatu k druhému jako „blesku z čistého nebe“ opírá Kuhn o tvarovou psychologii. Podle této koncepce nevnímáme části, ale vždy určité celky – tvary.
▲Proti holistickému pojetí však hovoří nejen [[historie vědy]], ale i dnešní stav ve vědě, kdy zásadní diskuse jsou na denním pořádku ([[kvantová mechanika]], [[evoluční teorie]] ad.). Samotné tvrzení o nesouměřitelnosti předpokládá jisté srovnání analyzovaných teorií. Toto srovnání může být však uskutečněno pouze na základě pochopení, porozumění druhé, „nesouměřitelné“ teorii. V opačném případě nelze nic vypovídat ani o nesouměřitelnosti.
▲Toto [[dilema]] se nakonec projevuje i v Kuhnově pojetí paradigmat, jeho kolísání mezi interpretací paradigmatu jako celkové (holistické) změny a jako změny exemplárního objektu a tím i k rozvolnění pojmu vědecké [[revoluce]].
▲Kuhn považuje vědu především za sociokulturní [[fenomén]], a proto zásadní odpověď na příčinu změny paradigmatu je nutné hledat ve vědeckých [[komunita|komunitách]].
== Reference ==
| |||