Karl Kautsky: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
m Linkfix
Řádek 10:
Po Engelsově smrti r. 1895 se stal Kautský jedním z nejvlivnějších teoretiků marxismu (některými dokonce nazýván „papežem marxismu“) reprezentujíc společně s Bebelem střední proud ve straně a rozvíjejíc marxistickou teorií [[imperialismus|imperialismu]] dlouho před [[Vladimir Iljič Lenin|Leninem]]. Když Bernstein koncem 90. let 19. stol. zpochybnil marxistický výklad revolučních procesů jakožto procesů nevyhnutelných, odsoudil ho Kautský s tím, že Bernsteinovo lpění na morálních základech [[socialismus|socialismu]] otevírá cestu ke koalici s „progresivní“ buržoazií a tím i k netřídnímu přístupu.
 
V r. 1914, když němečtí sociálně demokratičtí poslanci v [[říšský sněm|říšském sněmu]] rozhodovali o schválení válečných úvěrů, Kautský, který sice poslancem nebyl, ale schůze se zúčastnil, navrhoval zdržet se hlasování. I když zpočátku věřil tomu, že [[Německo]] vede defenzivní válku proti carskému [[Rusko|Rusku]], již v červnu 1915 společně s Eduardem Bernsteinem a Hugem Haasem vystoupil proti vládě a těm z vedení SPD, kteří válku podporovali. V r. 1917 vystoupil z SPD a angažoval se v levicové [[USPDNezávislá sociálně demokratická strana Německa|Nezávislé sociálně demokratické straně Německa]], sdružující protiválečné revoluční socialisty.
 
Během [[Dějiny Německa|listopadové revoluce v Německu]] r. 1918 a krátkého období vlády SPD-USPD sloužil Kautský jako nižší sekretář na ministerstvu zahraničí, kde vyhledával dokumenty k válečné vině císařského Německa.