Asasíni: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Legendy: Úprava skutečnosti příběhu značka: editace z Vizuálního editoru |
značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace |
||
Řádek 50:
== Asasíni v Sýrii po Hasanovi ==
[[Soubor:Flag of Nizari Ismaili state (1090-1162).svg|thumb|160px|Původní vlajka Asasínů<br>([[1090]]-[[1162]])]][[Soubor:Flag of Nizari Ismaili state (1162-1256).svg|thumb|160px|Vlajka Asasínů zavedená za vlády Hasana II.<br>([[1162]]-[[1256]])]]
Syrští asasínové (v [[Sýrie|Sýrii]] od roku [[1090]]) jsou mnohem slavnější, než jejich perští příbuzní a to hlavně díky tomu, že byli v kontaktu s tehdejšími křižáckými státy na Blízkém východě. Formálně spadali pod vládu Alamútského imáma, ale v Sýrii prakticky vládl
Asasíni se snažili těžit z nepřátelství mezi sunnity a křižáky na Blízkém východě a často navazovali spojenectví s tou stranou, která byla vůči té druhé ve výhodě. Účastnili se například bitvy po boku vojsk [[Antiochijské knížectví|antiochijského knížete]], ale o rok později přepadávají vesnice v okolí hradu [[Krak des Chevaliers]] patřící k [[Maltézský řád|Řádu johanitů]]. V roce [[1174]] měli dokonce jednat s křižáky o přijetí křesťanství, k čemuž náleželo placení poplatků 2000 besantů [[Řád templářů|Řádu templářů]] a spojenectví proti [[Saladin]]ovi, ale toto jednání mělo být rázně ukončeno jednookým [[Řád templářů|templářským]] rytířem [[Walter de Mesnil|Walterem de Mesnil]], který na hranicích údajně zabil asasínského vyslance Abdullaha, což mimo jiné negativně poznamenalo pověst [[Řád templářů|templářského řádu]]. Jedno z možných vysvětlení zdůvodňujících zavraždění asasínského velvyslance byl fakt, že asasínové do té doby platili templářům 2000 besantů jako daň za neútočení, neboť [[Řád templářů|templáři]] obepínali území syrských asasínů pásmem hradů kolem Tortosy. Chystaná smlouva s jeruzalémským králem Amalrikem ovšem měla tuto povinnost ukončit. Podle některých historiků je však pro tak bohatý řád, jakým [[Řád templářů|templáři]] bezesporu byli, 2000 besantů dosti zanedbatelnou částkou, a proto panuje domněnka, že zabití asasinského vyslance [[Walter de Mesnil|Walterem de Mesnil]] nebyl plánovaný akt, ale jen pouhý omyl. Asasínové se nikdy nepokusili zabít velmistra jakéhokoli vojenského řádu, neboť dobře věděli, že titul velmistra není dědičný ani politicky důležitý. Rozhodující vliv měl řídící orgán ([[konvent]]), velmistr konventu předsedal a jeho funkce byla spíše jen reprezentativní. Navíc zesnulého velmistra vždy plnohodnotně nahradil nový nástupce s obdobnými zkušenostmi. Pozornost asasínů se spíše tedy upínala k vládcům a panovníkům, kteří měli dostatek moci a zároveň jen několik málo možných nástupců.
| |||