|
'''Emfyteuze''' ([[řečtina|řecky]] ''ἐμφύτευσις'', [[latina|latinsky]] {{cizojazyčně|la|emfyteusis}} = dědičný nájem) je [[feudalismus|feudální]] forma dědičného [[nájem|nájmu]] [[Zemědělská půda|půdy]] a to buď na delší dobu, nebo navždy. Je spojována jak s [[vesnice|vesnickým]], tak [[město|městským]] prostředím [[vrcholný středověk|vrcholného středověku]] (období [[kolonizace]]). Za pronájem půdy se nájemce zavazoval platit pravidelně dávky a/neboanebo pracovat na vrchnostenské půdě. Poplatek či stanovená práce závisela na velikosti lánů a [[plužina|plužiny]]. Většinou měl nájemce právo se svolením vrchnosti půdu prodat nebo ji svobodně odkázat.
Podle emfyteutického práva byly nejen zakládány nové vesnice a [[město|města]], ale byla na něj převáděna i starší [[sídliště]], která se dosud řídila českým právem.
Bývá považované za jeden z konstrukčních prvků celého souboru změn, které stály u přechodu [[raně středověká společnost|raně středověké společnosti]] na vrcholně středověkou (viz [[vrcholně středověká transformace|vrcholně středověkou transformaci]]). Mísí se v něm právo civilní, trestní a dále i různé místní zvyklosti. Její původ se hledá v [[holandské právo|holandském právu]], které si přinesli kolonisté, kteří od poloviny [[12. století]] pronikali skrze [[Sasko]] za [[Labe]]. Dalším zdrojem bylo [[franské právo|právo franské]], které si přinášeli kolonisté z jihu a jihozápadu. Skrze [[Míšeňsko]], kde tyto dva právní systémy splynuly, se přes [[Slezsko]] dostala na [[Morava|Moravu]] a do [[Čechy|Čech]]. Nelze je ovšem spojovat výhradně s německým obyvatelstvem, etnicita kolonistů byla různorodá.
Její původ se hledá v [[holandské právo|holandském právu]], které si přinesli kolonisté, kteří od poloviny [[12. století]] pronikali skrze [[Sasko]] za [[Labe]]. Dalším zdrojem bylo [[franské právo|právo franské]], které si přinášeli kolonisté z jihu a jihozápadu. Skrze [[Míšeňsko]], kde tyto dva právní systémy splynuly, se přes [[Slezsko]] dostala na [[Morava|Moravu]] a do [[Čechy|Čech]]. Nelze je ovšem spojovat výhradně s německým obyvatelstvem, etnicita kolonistů byla různorodá.
Cílem emfyteuze bylo více zainteresovat nájemce na zlepšování podmínek [[obdělávání půdy]]. Dalším výrazným faktorem bylo převedení naturálních dávek na [[peníze|peněžní]] [[renta|rentu]], vrchnost tak získala pravidelný peněžní příjem.
Z mnoha hledisek bylobyl tento nový způsob soužití výhodný i pro nájemce. Právní vztahy se stabilizovaly; půdu rolník získal dědičně a pokud si zakoupil i [[právo odúmrti]], mohl prakticky neomezeně rozhodovat, komu půdu odkáže. Velkou výhodou se z dlouhodobého hlediska stalo i [[ finanční břemeno]], neboť reálná hodnota [[mince]] během pozdního středověku klesala, zatímco tyto [[stálé platy]] byly ze své povahy neměnné.
== Vývoj terminologie ==
Původně ve [[13. století]] se objevuje v pramenech pojem ''německé právo'' resp. ''právo Němců'', výjimečně ''právo lenní'' nebo ''právo dědické'' (ale to mělo význam i plné koupě půdy). To je v době, kdy většina [[listina|listin]] směřovala od panovníka k vrchnosti, které se povolovalo založit [[město]] či osadu. ▼
Až později se objevily další názvy a to již v etapě, kdy se německé právo začalo chápat jako právní opatření, které vrchnost adresovala přímo měšťanům či osadníkům. V pramenech jsou užívány označení ''purkrecht'', ''emfyteutické právo'', ''zákupné'', ''podací'', ''lesní právo'', zřídka ''soukromé právo'') ▼▲Původně ve [[13. století]] se objevuje v pramenech pojem ''německé právo'' resp. ''právo Němců'', výjimečně ''právo lenní'' nebo ''právo dědické'' (ale to mělo význam i plné koupě půdy). To je v době, kdy většina [[listina|listin]] směřovala od panovníka k vrchnosti, které se povolovalo založit [[město]] či osadu.
Příkladem uzavřené dohody je záznam o vzniku vesnice [[Štěpánov (okres Olomouc)|Štěpánov]]: ▼▲Až později se objevily další názvy a to již v etapě, kdy se německé právo začalo chápat jako právní opatření, které vrchnost adresovala přímo měšťanům či osadníkům. V pramenech jsou užívány označení ''purkrecht'', ''emfyteutické právo'', ''zákupné'', ''podací'', ''lesní právo'', zřídka ''soukromé právo'')
"„''Budiž známo, že my, Budiš, [[opat]] kláštera v [[Klášter Hradisko|Hradišti]], jsme se souhlasem bratří udělili a darovali jakousi novou osadu jménem Štěpánov [[rychtář]]i ze Štěpánova a jeho synům, aby ji po vykácení okolního lesa založili v míru a klidu, avšak s tou podmínkou, že po skončení období svobody a v dříve uvedené lhůtě bude každý [[lán]] povinen platit [[věrdunk]] stříbra, 1 vědro pšenice, 1 žita, 2 vědra ovsa a 3 pocty, totiž na [[Vánoce]] 4 kuřata, na [[Velikonoce]] 40 vajec a na svatodušní svátky 4 sýry; že nám bude povinen dávat pro naši přízeň 20 [[denár]]ů, panu [[biskup]]ovi 6 [[denár]]ů [[desátek|desátku]] a dalších 6 ročně na opravu mostů v okolí [[Olomouc]]e. Panu králi ať je připraven přivést klidného, dobře vypraveného koně, bude-li třeba. Podobně budiž povinen platit všeobecné berně neboli daně našeho pana krále zároveň s poddanými nebo lidmi svými, kdykoli bude vyzván, tak jako jiní poddaní usedlí na statcích našeho opatství. Mimo to jsme na věčné časy dali řečenému [[rychtář]]i a jeho synům v majetek 3 svobodné [[lán]]y a vymýtí-li víc [[lán]]ů přes počet 50, bude také každý desátý jeho. Rovněž bude mít jeden svobodný mlýn hospodu a každý třetí [[denár]] z řečené vesnice. Bude mít taktéž kováře a pekaře, řeznický chrámkrám a ševce. Pojednáno léta páně [[1273]], dáno v Hradišti na den [[svatý Vít|sv. Víta]]…'' "“▼▲Příkladem uzavřené dohody je záznam o vzniku vesnice [[Štěpánov (okres Olomouc)|Štěpánov]]:
== Literatura ==
▲"''Budiž známo, že my, Budiš, [[opat]] kláštera v [[Klášter Hradisko|Hradišti]], jsme se souhlasem bratří udělili a darovali jakousi novou osadu jménem Štěpánov [[rychtář]]i ze Štěpánova a jeho synům, aby ji po vykácení okolního lesa založili v míru a klidu, avšak s tou podmínkou, že po skončení období svobody a v dříve uvedené lhůtě bude každý [[lán]] povinen platit [[věrdunk]] stříbra, 1 vědro pšenice, 1 žita, 2 vědra ovsa a 3 pocty, totiž na [[Vánoce]] 4 kuřata, na [[Velikonoce]] 40 vajec a na svatodušní svátky 4 sýry; že nám bude povinen dávat pro naši přízeň 20 [[denár]]ů, panu [[biskup]]ovi 6 [[denár]]ů [[desátek|desátku]] a dalších 6 ročně na opravu mostů v okolí [[Olomouc]]e. Panu králi ať je připraven přivést klidného, dobře vypraveného koně, bude-li třeba. Podobně budiž povinen platit všeobecné berně neboli daně našeho pana krále zároveň s poddanými nebo lidmi svými, kdykoli bude vyzván, tak jako jiní poddaní usedlí na statcích našeho opatství. Mimo to jsme na věčné časy dali řečenému [[rychtář]]i a jeho synům v majetek 3 svobodné [[lán]]y a vymýtí-li víc [[lán]]ů přes počet 50, bude také každý desátý jeho. Rovněž bude mít jeden svobodný mlýn hospodu a každý třetí [[denár]] z řečené vesnice. Bude mít taktéž kováře a pekaře, řeznický chrám a ševce. Pojednáno léta páně [[1273]], dáno v Hradišti na den [[svatý Vít|sv. Víta]]…''"
* {{Citace monografie
| příjmení = Žemlička
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Žemlička
| titul = Království v pohybu
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2014
| počet stran = 672
| isbn = 978-80-7422-333-4
| edice = Česká historie
| svazek v edici = 29
}}
== Související články ==
* [[Město]]
* [[Lokátor]]
== Externí odkazy ==
* {{Otto|heslo=Emfyteuse}}
| 