Racionalita: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 15:
== Diskurzívní racionalita ==
Přes tyto pochybnosti a spory je nejen věda, ale i celá řada společensky významných oblastí - například právo nebo politika - závislá na určité míře shody o tom, co je a co není racionální argument. Německý filosof [[Jürgen Habermas]] vychází z toho, že jistý sklon k racionalitě je vlastní lidské řeči. Na tom zakládá svůj koncept ''diskurzivní racionality'' nebo komunikativního jednání, jehož obecná pravidla umožňují jednání a hledání kompromisů mezi účastníky, i když zastávají velmi odlišná stanoviska.
== Racionalita v ekonomii ==
'''Racionalita v ekonomii''' je široce používána jako předpoklad chování jednotlivců v ekonomických modelech a analýzách. Objevuje se téměř ve všech učebnicích ekonomie o procedurách rozhodování člověka.
Z pohledu '''pozitivistů''' ekonomická teorie axiomaticky ([[axiom]] z řeckého ''axióma'' – to, co se uznává je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje) předpokládá racionalitu ekonomických subjektů. To znamená, že pro ekonomickou teorii se všechny subjekty řídí pravidly racionality. To už ze své podstaty klade důraz na egoismus subjektu. Člověk se v ekonomickém prostředí, dle ekonomických teorií, uchyluje nejčastěji k chování, které upřednostňuje jeho zájmy nad zájmy jiných a pokud volí mezi dvěma, nebo větším počtem možností, vždy zvolí tu, která je pro něj nejvýhodnější a přinese mu největší užitek. K tomuto výkladu problému se váže i pojem „homo economicus“. Podobný pojem ''economic man'' najdeme již v textech [[Johna Stuarta Milla]] z 19. století.
Dle '''behavioristů''' se však subjekt pohybuje v prostoru pro rozhodování, který bývá často omezen. Subjekt je postaven před omezení typu finančního, časového, právního nebo morálního. Do rozhodovacího procesu mohou vstupovat i emoce, nebo pocit sounáležitosti s komunitou, rodinou. Často si subjekt může uvědomovat i společenskou prospěšnost, přijatelnost ale i dopady na své sociální okolí.
====Homo economicus====
Polemiky o chování ekonomických subjektů v určitých situacích jdou ruku v ruce s vývojem ekonomické vědy. Pojem se však zrodil z neoklasicistního pojetí ekonomie. Subjekt je charakterizován výskytem prakticky čistého individualismu v oblasti jednání a rozhodování. Jedná tak, aby vždy za nejnižší náklady maximalizoval svůj užitek – zisk.
Malý ekonomický výkladový slovník H. Fialové: „''Model racionálně se chovajícího smyšleného člověka. Vždy maximalizuje prospěch porovnáváním nákladů a výnosů při svém chování.''“<ref>Fialová, H.,Fiala J., Malý ekonomický slovník s výkladem pojmů v češtině a v angličtině, s. 70</ref>
Ekonomický člověk jako základ moderní ekonomie doc. P. Sirůčka: „''Ekonomický člověk (homo economicus) je slovníkově vymezován jako smyšlená abstraktní bytost, chovající se tak, jako by maximalizovala svůj individuální užitek, při možné existenci různých omezení (např. spotřebitel je při své volbě omezen důchodem, cenami komodit, časem apod.). Pokud subjekt sleduje cíl v podobě maximalizace užitku, pak jedná racionálně.''“ <ref>Sirůček, P., Ekonomický člověk jako základ moderní ekonomie, s. 12</ref>
====Homo spectatus====
Tento „typ“ člověka může být postaven do jakéhosi protikladu k „homo economicus“. Je možné jej charakterizovat jako typ člověka zakládajícího si na své cti. Hlavními hodnotami jsou uznání, solidarita a sounáležitost v rámci společenství. Individualistická rovina zde nehraje zásadní roli. <ref>Hlaváček, J., Mikroekonomie sounáležitosti se společenstvím, s. 137</ref>
== Odkazy ==
Řádek 23 ⟶ 37:
* Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981nn. Sv. 8, sl. 44-49.
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Racionální. Sv. 21, str. 15
* Sirůček, P., Ekonomický člověk jako základ moderní ekonomie (vybrané problémy), Marathon, 1997, roč. 1, č. 3, s. 5 - 14.
* Hlaváček, J., Mikroekonomie sounáležitosti se společenstvím, 1. vydání, Praha, Karolinum, 1999, 207 s.
* Fialová, H.,Fiala J., Malý ekonomický slovník s výkladem pojmů v češtině a v angličtině, Praha: A plus, 2006, s. 271
=== Související články ===
* [[Racionalismus]]
Řádek 29 ⟶ 46:
* [[Racionální funkce]]
* [[Racionální očekávání]]
* [[Axiom]]
* [[John Stuart Mill]]
=== Externí odkazy ===
*{{en}}
| |||