Masakr v My Lai: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ano, ustanovena až poté, co to prasklo
Verze 12119441 uživatele Silesianus (diskuse) zrušena OPĚTOVNÝ VANDALISMUS, A TVRZENÍ NEPRAVDIVÝCH INFORMACÍ
značka: možný vandalismus
Řádek 1:
[[Soubor:My Lai massacre.jpg|thumb|Mrtvá těla obyvatelů vesnice MỹMy Lai]]
{{neověřeno}}
'''Masakr v Mỹ Lai''' byla masová vražda asi 347 až 504 neozbrojených vietnamských civilistůčlenů Vietkongu, hlavně žen a dětí, kterou spáchali vojáci [[23. pěší divize Americal]] [[U.S. Army]] [[16. březen|16. března]] [[1968]] ve vesnici [[Mỹ Lai]] v době [[Vietnamská válka|Vietnamské války]]. Před smrtí byly některé oběti znásilněny, zbity, mučeny, zohaveny nebo pobodány. Těla některých povražděných byla vojáky znetvořena.<ref name="BBC-1998">{{Citace elektronického periodika
{{zpochybněno}}
[[Soubor:My Lai massacre.jpg|thumb|Mrtvá těla obyvatelů vesnice Mỹ Lai]]
'''Masakr v Mỹ Lai''' byla masová vražda asi 347 až 504 neozbrojených vietnamských civilistů, hlavně žen a dětí, kterou spáchali vojáci [[23. pěší divize Americal]] [[U.S. Army]] [[16. březen|16. března]] [[1968]] ve vesnici [[Mỹ Lai]] v době [[Vietnamská válka|Vietnamské války]]. Před smrtí byly některé oběti znásilněny, zbity, mučeny, zohaveny nebo pobodány. Těla některých povražděných byla vojáky znetvořena.<ref name="BBC-1998">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 24 ⟶ 22:
Na začátku roku 1968 dohasínaly po celém jižním Vietnamu boje, které se rozpoutaly po komunistické [[Ofenzíva Tet|ofenzívě Tet]]. Americká vojska vedla v provincii [[Quang Ngai]] boje s komunistickými jednotkami, které byly v důsledku těžkých ztrát z předešlého období nuceny přejít od otevřeného boje k [[partyzán]]ské taktice kladení [[past]]í a náhlých [[přepad]]ů.
 
O osadě [[Song My]] skládající se z vesnic [[Mỹ Lai]] 1, 2, 3 a 4 americký průzkum předpokládal, že je opěrným bodem 48. praporu [[Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu|NFOJV]]. Dané informace poukazovaly na to, že většina obyvatel těchto vesnic měla být příslušníky nebo zarytými přívrženci Vietkongu. Vzhledem k tomu, že se vesnice nacházela v zóně kontrolované protivníkem, nemusely nasazené americké jednotky ani žádat o povolení k palbě. Rota C (Charlie) 1. praporu 20. pěchotního pluku 11. brigády [[23. pěší divize Americal]], která měla kontrolu vykonat, se skládala hlavně z mladých 18 a 19letých branců. Od začátku svého nasazení koncem roku 1967, ztratila rota Charlie při rutinních hlídkách 28 mužů, z toho 5 mrtvých. 14. března, dva dny před MỹMy Laiským incidentem ztratila jednotka při hlídkování v okolí Song My význačnou osobnost - seržanta Georga Cockse. Při rozlučkovém obřadu poznamenal velitel roty kapitán [[Ernest Medina|Medina]], že jeho oběť je nutné pomstít.
 
== Masakr v MỹMy Lai ==
[[Soubor:My Lai massacre woman and children.jpg|thumb|Shromáždění civilistů krátce předtím, než na ně spustili američtí vojáci palbu]]
Okolo osmé hodiny ráno [[16. březen|16. března]] 1968 po patnáctiminutové dělostřelecké přípravě byli vojáci [[rota|roty]] Charlie vysazení z vrtulníků v blízkosti vesnice Mỹ Lai 4. Následně rychle postoupili do vesnice, kde se nesetkali s odporem. Muži, příslušníci Vietkongu, místo opustili. Místo toho, aby osadu zajistil, kapitán [[Ernest Medina]] nejprve nařídil 1. a 2. [[četa (vojenství)|četě]], aby zaútočili na vesnici a 3. četě, aby zlikvidovala zbytky nepřátel. Velitel pěší čety [[William Calley]] na místě přikázal spustit na civilisty palbu. Tento rozkaz však někteří jeho vojáci neuposlechli. Další vojáci ale začali střílet a házet granáty po všech Vietnamcích, které zpozorovali. Mnohé civilisty povraždili na rýžových polích v okolí, na ulicích či přímo v domech. Mnoho obětí bylo před smrtí [[znásilnění|znásilněno]] nebo [[mučení|mučeno]]. Proti počínání svých vojáků Calleyho nadřízený kapitán [[Ernest Medina]] nijak nezasáhl, naopak sám se přidal k vraždění. Američtí vojáci vraždili ve vesnici více než dvě hodiny, dokud do situace nezasáhl praporčík [[Hugh Thompson]], jeden z pilotů průzkumných vrtulníků, které měly asistovat pěchotě. Ten si nejprve povšiml v okolí mnoha těl postřílených civilistů a rozhodl se prozkoumat situaci ve vesnici. Když pochopil, že pěšáci vraždí neozbrojené obyvatele, pokoušel se přivolat pomoc pro raněné, následně se snažil s pěšáky spojit pomocí rádia. Když viděl, že se pěšáci na zemi chystají zaútočit na skupinu civilistů ukrývajících se v jednom z bunkrů, přistál s vrtulníkem přímo před nimi a přikázal palubnímu střelci, aby nad jejich hlavami vystřelil několik varovných výstřelů. Dal tak pěšákům najevo, že pokud budou ve vraždění pokračovat, spustí na ně jeho střelci palbu. Americká armáda později z vesnice evakuovala 11 civilistů.
 
== Vyšetřování ==
 
V roce 1968 byla ustanovena vyšetřovací komise. [[17. březen|17. března]] <span> </span>[[1970]] <span> americká armáda obvinila 14 důstojníků, včetně generálmajora  </span>[[Samuel W. Koster|Samuela W. Kostera]]<span>, velitele divize Americal, za zatajování informací o incidentu. Většina z obvinění však byla zrušena. Velitel brigády plukovník  </span>[[Oran K. Henderson]] <span> byl nakonec jediným, kdo byl z krytí masové vraždy obviněn. Stalo se tak  </span>[[17. prosinec|17. prosince]] <span> </span>[[1971]]<span>.</span>
Přesto, že se o incidentu dozvědělo mnoho vyšších důstojníků, americká armáda události zpočátku nevěnovala žádnou pozornost. O masakru zatím kromě zúčastněných nikdo nevěděl. Podle oficiálních zpráv, které vydalo velitelství amerických vojsk několik dní poté, bylo 16. března 1968 severovýchodně od města [[Quang Ngai]] zlikvidováno 128 nepřátelských vojáků, přičemž Američané utrpěli 2 mrtvé a 10 raněných. Podle pozdějších odhadů bylo ve vesnici zavražděno 347 až 504 lidí, mnoho nejasností a nepřesností navíc později do problému vnesla média, která nepřesně interpretovala výpovědi svědků, takže se informace o masakru v některých ohledech velmi rozcházely. Až později armáda začala s vnitřním vyšetřováním, které mělo incident objasnit. Velitel 11. lehké pěchotní brigády plukovník Henderson po rozhovoru s několika vojáky, kteří se účastnili masakru, podal svým nadřízeným zprávu, že při boji bylo zabito i 22 civilistů. Tato zpráva se však na veřejnost nedostala. Události rozhýbal až dopis svědka incidentu [[Ron Ridenhour|Rona Ridenhoura]], který o masakru napsal prezidentovi [[Richard Nixon|Nixonovi]], ale i několika kongresmanům a zodpovědným do [[Pentagon]]u. Většina z nich na dopis nereagovala. Jedním z mála, kteří se o incident začali zajímat, byl [[Morris King Udall]]. Poté, co začaly najevo vycházet všechny okolnosti, obvinila americká armáda poručíka Calleyho z vraždy.
 
Po 10 měsících trvajícím soudu byl [[10. říjen|10. října]] 1971 poručík [[William Calley]] odsouzen za vraždu a vydání rozkazu k střelbě do civilistů na doživotí. 2 dny po nabytí pravomoci rozsudku byl ale prezidentem omilostněn a nakonec strávil tři roky v domácím vězení. Calley si nakonec odseděl ve vězení [[Fort Leavenworth]] 4 a půl měsíce, přičemž během této doby měl povoleny neomezené návštěvy své přítelkyně. Soud ostatní obžalované včetně kapitána Mediny zbavil viny.
Od [[12. listopad|12.]] do [[20. listopad]]u [[1969]] uveřejnil informace o incidentu v časopisech ''[[Time]]'', ''Life'' a ''Newsweek'' americký investigativní novinář [[Seymour Hersh]].
 
Od  [[12. listopad|12.]]  do  [[20. listopad]]u  [[1969]]  uveřejnil informace o incidentu v časopisech  ''[[Time]]'',  ''Life''  a  ''Newsweek''  americký investigativní novinář  [[Seymour Hersh]].
[[17. březen|17. března]] [[1970]] americká armáda obvinila 14 důstojníků, včetně generálmajora [[Samuel W. Koster|Samuela W. Kostera]], velitele divize Americal, za zatajování informací o incidentu. Většina z obvinění však byla zrušena. Velitel brigády plukovník [[Oran K. Henderson]] byl nakonec jediným, kdo byl z krytí masové vraždy obviněn. Stalo se tak [[17. prosinec|17. prosince]] [[1971]].
 
Po 10 měsících trvajícím soudu byl [[10. říjen|10. října]] 1971 poručík [[William Calley]] odsouzen za vraždu a vydání rozkazu k střelbě do civilistů na doživotí. 2 dny po nabytí pravomoci rozsudku byl ale prezidentem omilostněn. Calley si nakonec odseděl ve vězení [[Fort Leavenworth]] 4 a půl měsíce, přičemž během této doby měl povoleny neomezené návštěvy své přítelkyně. Soud ostatní obžalované včetně kapitána Mediny zbavil viny.
 
== Dopad na morálku a pravda o činnosti amerických vojáků ve Vietnamu ==
 
Masakr v MỹMy Lai a fotografie povražděných obyvatel vesnice, vytvořené přítomnými vojáky, se staly díky výraznému zájmu médií jedním z nejznámějších obrazů války ve Vietnamu, který prezentoval americká vojska v tom nejhorším světle. Tato událost rozšířila rozhořčení z této války po celém světě a snížila podporu amerických vojsk ve Vietnamu. Incident byl jedním z mnoha, kterých se během války dopustily obě strany. Poukazoval na nesprávnou koncepci vedení bojové činnosti proti partyzánům, kterou aplikovaly americké síly. Mnoho amerických jednotek nedbalo při vedení bojových operací na civilní oběti na straně jižního Vietnamu a nesnažilo se správným způsobem naklonit si místní obyvatelstvo, které bylo na mnohých místech stejně terorizováno jihovietnamskou armádou jakož i komunistickými jednotkami. Masakr byl také známkou toho, že i vojáci [[demokracie|demokratických]] zemí jsou schopni těch nejbrutálnějších válečných zločinů.
 
Další z faktů, který si vyžádal reflexi v armádě, bylo zejména to, že vyšší velení stejně jako i oficiální místa masakr úplně ignorovala nebo se ho snažila utajit.
 
== Literatura ==
Řádek 61 ⟶ 55:
* [http://www.csfd.cz/film/286037-my-lai/filmoteka/ Film My Lai]
 
[[Kategorie:Masakry ve Vietnamu|My Lai]][[Kategorie:Válečné zločiny Spojených států]][[Kategorie:Válka ve Vietnamu]]
[[Kategorie:Válečné zločiny Spojených států]]
[[Kategorie:Válka ve Vietnamu]]
 
{{Link FA|he}}