Wikipedista:Faskal/Pískoviště2: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
. |
leu |
||
Řádek 1:
'''Leucin''' (Leu, L) je jednou z [[Aminokyselina#Proteinogenní aminokyseliny|proteinogenních aminokyselin]]. Díky svému [[Alifatická sloučenina|alifatickému]] [[postranní řetězec|postrannímu řetězci]] se řadí mezi [[hydrofobní aminokyseliny]]. Patří mezi [[esenciální aminokyselina|esenciální aminokyseliny]] a musí být proto přijímán v potravě. Spolu s [[valin]]em a [[izoleucin]]em tvoří skupinu [[aminokyseliny s rozvětveným řetězcem|aminokyselin s rozvětveným řetězcem]].
[[Soubor:Leucine zipper.png|thumb|left|leucinový zip - červeně jsou vyznačené leuciny, které drží obě molekuly pohromadě)]]
Některé [[Bílkovina|proteiny]], které interagují s [[DNA]], obsahují [[helix]] bohatý na leucin (každá sedmá aminokyselina<ref>{{citace monografie| titul=Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition|vydavatel=Oxford university press|isbn=0-19-852917-1|rok=2006| místo=New York| editoři= R. Cammack et al}}</ref>), který umožňuje [[dimer]]izaci dvou podobných nebo stejných molekul díky tzv. [[leucinový zip|leucinovému zipu]]. Pravidelným opakováním leucinu vzniká na povrchu helixu hydrofobní pás, kterým se na sebe vážou. V dimerní formě jsou pak schopné interagovat se specifickými úseky DNA a např. ovlivňovat tak jejich [[transkripce|transkripci]] ([[Transkripční faktor|transkripční faktory]])
== Historie ==
Leucin poprvé izoloval [[Joseph Louis Proust]] roku 1819 při studiu, čemu vděčí různé druhy sýrů své chuti, kdy zjistil, že fermentací mléčného [[kasein]]u a [[gluten]]u z [[pšenice|pšeničné]] mouky lze získat kromě [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], [[amoniak]]u a [[kyselina octová|kyseliny octové]] i dvě další látky, které provizorně nazval jako ''kyselina'' (''acide caséique'', později určeno jako směs různých látek) a ''oxid'' (''oxide caséeux'', později určen jako leucin).<ref>{{Citace periodika | příjmení = Proust | jméno = Joseph L. | titul = Recherches sur le Principe qui Assaisonne les Fromages | periodikum = Ann Chim. | ročník = 10 | datum = 1819 | strany = 29-49 | jazyk = fr}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Wisniak | jméno = Jaime | titul = Joseph Louis Proust | periodikum = R evista CENIC Ciencias Químicas | datum_vydání = 2012 | datum_přístupu = 2014-12-30 | ročník = 43 | číslo = 1 | url = http://revista.cnic.edu.cu/revistaCQ/articulos/joseph-louis-proust | jazyk = en}}</ref> O rok později [[Henri Braconnot]] lépe přečistil nově získanou bílou krystalickou látku a zjistil, že se nejedná o oxid a že obsahuje dusík; pojmenoval ji ''leucin'' podle řeckého slova pro bílou (λευκό).<ref>{{Citace periodika | příjmení = Vickery | jméno = Hubert | titul = The History of the Discovery of the Amino Acids | periodikum = Chemical reviews | ročník = 9 | číslo = 2 | datum = 1931 | strany = 169 -318}}</ref>
== Zdroje ==
Leucin je pro lidi [[esenciální aminokyselina]], proto musí být přijímán v potravě.
{{pahýl část}}
== Metabolismus ==
=== Syntéza ===
{{pahýl část}}
=== Odbourávání ===
{{viz též|Odbourávání aminokyselin}}
== Reference ==
<references />
Leucin je spolu s dalšími [[aminokyseliny s rozvětveným řetězcem|aminokyselinami s rozvětveným řetězcem]] odbouráván ve svalech, [[Tuková tkáň|tukové tkáni]], [[ledviny|ledvinách]] a [[mozek|mozku]], kde slouží jako zdroj energie, a ne v [[játra|játrech]], což je běžné pro ostatní aminokyseliny. Za degradaci je zodpovědný [[dehydrogenázový komplex 2-ketokyselin s větveným řetězcem]] (BCKDC)
== aa ==
zpracovat:
| |||