Verze z 2. 1. 2014, 00:18 editovat 89.177.124.67 (diskuse) upravena definice značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 12. 2014, 21:14 editovat zrušit editaci Nvmea (diskuse \| příspěvky) 7 editací Rozšíření a upravení hesla značka: možný spam Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Studenti píší Wikipedii '''Kulturní kapitál''' představuje „institucionalizované široce sdílené kulturní signály (postoje, preference, formální vědění, jednání, statky, oprávnění) používané jako nástroje sociální a kulturní exkluze“ (Lamont, Lareau 1988). Do kulturního kapitálu patří verbální obratnost, obecné kulturní povědomí, či dosažené vzdělání. Stejně jako ekonomický kapitál přináší i kulturní kapitál svému vlastníku zisk. Pojem zavedl [[Pierre Bourdieu]].▼ \| termín = 15. 2. 2015 \| projekt = [[Kurz:Univerzita Karlova/Úvod do sociologie (2014-2015)]] ~~Má tři formy:~~ }} * ''inkorporovanou'', což je soubor dovedností a schopností, jež si jedinec osvojuje v průběhu [[socializace]], tato část se stane součástí [[Habitus (psychologie)\|habitu]] ▲'''Kulturní kapitál''' představuje „institucionalizované široce sdílené kulturní signály (postoje, preference, formální vědění, jednání, statky, oprávnění) používané jako nástroje sociální a kulturní exkluze“ (Lamont, Lareau 1988). Do kulturního kapitálu patří verbální obratnost, obecné [[Kultura\|kulturní]] povědomí, či dosažené ~~vzdělání. Stejně jako ekonomický kapitál přináší i kulturní kapitál svému vlastníku zisk. Pojem zavedl~~ [[~~Pierre Bourdieu~~vzdělání]]. * ''objektivní'', což jsou knihy, umělecké předměty, nástroje vědeckého zkoumání == Vztah k ostatním druhům kapitálu == * ''institucionalizovanou'', což jsou doklady o vzdělání Pojem v 70. a 80. letech 20. století rozšířil [[Pierre Bourdieu]]. V díle The Forms of Capital (1986) rozlišuje Bourdieu tři druhy [[Kapitál_(sociologie)\|kapitálu]]: * [[Ekonomický_kapitál\|Ekonomický]] - tvoří hmotné statky a finanční kapitál, kterými jedinec disponuje Kulturní kapitál je podle P.Bourdiera zvláštní forma získaných předpokladů jedince nebo skupiny k dosažení určitého sociálního statusu, která je vázána na charakter a úroveň enkulturace. P. Bourdier předpokládal, že vyšší vzdělání (vyšší kulturní kapitál) umožňuje zaujetí vyšší zaměstnanecké pozice a přináší jedinci zisk v podobě privilegovaného společenského postaveni a z něho plynoucích společenských a ekonomických výhod. Kulturní kapitál ale nevychází pouze ze vzdělávacího systému, ale do značné míry se odráží do možnosti jedince akumulovat ho již v rodině (např. schopnost a kvalita verbální komunikace), proto je kulturní kapitál ve společnosti rozložen nerovnoměrně, jelikož každý jedinec má v tomto ohledu rozdílné výchozí podmínky. * [[Sociální_kapitál\|Sociální]] - souhrn užitečných sociálních kontaktů, styků a známostí * Kulturní - nabyté předpoklady jedince vedoucí k dosažení určitého [[Sociální_status\|sociálního statusu]] Oproti hmotné podstatě ekonomického kapitálu, sociální a kulturní kapitál má formu kapitálu nehmotného. Všechny jeho druhy přinášejí svému vlastníku [[zisk]]. Kapitál v nehmotných podobách nemusí být směnitelný, jeho užíváním jej vlastník nespotřebovává, naopak jej posiluje. Z jejich podob ve formě vzdělání a sociálních kontaktů jedince může těžit celá společnost. Jsou však od svého vlastníka neoddělitelné a jeho smrtí zanikají. ~~{{Pahýl}}~~ == Formy == Bourdieu rozlišuje tři formy kulturního kapitálu: * Vtělený - obsahuje osobnostní schopnosti, znalosti, vkus a [[preference]] člověka, jak se umíme pohybovat v sociálním prostoru. U tohoto druhu kulturního kapitálu záleží více než kde jinde na výchově a vzdělání, úspěšné [[socializace\|socializaci]] a přijetí společenských norem. * Objektivizovaný - vychází z odlišného vybavení domácností, jako jsou knihy, hudební nástroje, obrazy, obecně kulturní artefakty, které objektivizují velikost kulturního kapitálu v rodině. Tyto rozvíjejí povědomí o kultuře a tím následně umožňují sdílení nabytých vědomostí s ostatními jedinci. * Institucionalizovaný - představují jej společensky uznávané doklady o výšce kulturního kapitálu – formální akademické hodnosti, tituly apod. Všechny tři složky kulturního kapitálu se kombinují, jsou propojené a navzájem se posilují. Kulturní kapitál se spojuje s konkrétní osobou. Projevuje se v chováních a názorech člověka, souvisí s jeho jednáním ([[Habitus_(psychologie)\|habitem]]), k němuž má člověk dispozice. == Rozvoj a užití == K rozvoji kulturního kapitálu dochází u většiny lidí v [[Rodina\|rodině]] a ve vzdělávacích zařízeních. Začíná se vytvářet již v raném dětství v procesu socializace dítěte a jeho učením se základním dovednostem. Tvorba kulturního kapitálu závisí na schopnostech orientace ve společensky uznávaných kruzích. V moderní populaci je velmi žádaným atributem právě společenské postavení, které svému majiteli následně produkuje finanční zisk a uznání od ostatních jedinců. Odborníci se v nazírání na pojem kulturní kapitál liší. V zásadě se však shodují, že jej nelze zaměňovat s [[Lidský kapitál\|kapitálem lidským]], který je chápán jako souhrn schopností a vlastností získaných praxí. Kulturní kapitál, na rozdíl od kapitálu lidského, má potenciální schopnost tvořit [[Sociální_třída\|třídu]]. ==Odkazy== === Literatura === * Bourdieu, P. (1986): In.: Richardson J. G. (ed.): Handbook of theory and research for the sociology of education. New York: Greenwood Press, str. 241 – 258. (anglicky) * Bourdieu, P. (1998): Teorie jednání. Praha: Karolinum. * Keller, J. (1996): Komunita. In.: Velký sociologický slovník I. Praha: Karolinum, str. 512. * Lamont, M., A. Lareau. 1988. “Cultural Capital: Allusions, Gaps and Glissandos in Recent Theoretical Developments”. Sociological Theory 6: 153-168. (anglicky) * Veselý, A. (2006): Teorie mnohačetných forem kapitálů. [Citováno 20. 12. 2014] [http://publication.fsv.cuni.cz/attachments/117_014_Vesely.pdf Dostupné online] [[Kategorie:Sociologické pojmy]]

Kulturní kapitál: Porovnání verzí