Klášter augustiniánů (Vrchlabí): Porovnání verzí

Od roku [[1941]] mělo celé jedno patro pronajaté [[Krkonošské muzeum Vrchlabí|Krkonošské muzeum]] pro své sbírky a expozice – nelze vyloučit, že nastěhování muzea v době [[Druhá světová válka|II. světové války]] bylo součástí úředně posvěceného útisku řeholníků, jejichž páter Johann Fischer byl zatčen [[Gestapo|Gestapem]], zbaven svěcení a poslán na frontu. Poté, co roku [[1950]] byli [[Řád augustiniánů|augustiniáni]] v rámci [[Akce K]] definitivně vyhnáni, připadly muzeu všechny budovy. Správa muzea provedla řadu necitlivých zásahů, které ustaly až převodem muzea pod [[Správa Krkonošského národního parku|Správu KRNAP]] v roce [[1966]]. Muzeum však nebylo jediným uživatelem, například sklepních prostor využíval státní statek k uskladněné brambor, a to dokonce v přímém sousedství hrobek. O rok později postihla budovy stavební havárie, kdy masa sněhu sjela ze střechy kostela na střechu konventu a významně ji poškodila. Budovy byly pro veřejnost uzavřeny a začala postupná, důkladná, nicméně nijak rychlá rekonstrukce: muzeum se pro veřejnost zčásti otevřelo teprve v roce [[1978]] a jako poslední byl koncem [[1980–1989|80. let]] opraven klášterní kostel.